• typ, -u (zř. a zast. typus, -pu) m. vzor, příklad, zvl. postava soustreďující na sobě charakteristické vlastnosti celé skupiny lidí; ustálená představa o někom n. o něčem, obraz, ideál. Dělnická třída zřizuje nový typ státu — socialistický sovětský stát. Dějiny VKS(b)-J. Proch. Ricardovo učení nám ukazuje nemilosrdně celou anglickou buržoasii, která sama je zase typem moderní buržoasie. Marx-Blochová. Kdo by neviděl český typ v dobrém člověku B. Němcové, tak překrásně vylíčeném? Z. Nej. To [Brumovčák] je typ zatvrzelého, nedůvěřivého sedláka. Herb. Nebyl to [drátař] romanticky zidealisovaný typ, ale dobrý, nezkažený člověk. Šlej. Hledajíc mezi lidem tamějším typy, v nichž by se mravný, náboženský a socialní ráz doby jejich nejjasněji zobrazil, zpomněla jsem si ovšem na onu vdovu. Svět. Z houslistů nejvíce slynul dřevičský učitel Morávek, typ starého kantora. Jir. Ve vlastenectví rostl v nás čistě náš národně čestný typ a není vinou ideje, že se v polou vývoje zvrhl v typ odporný. V. Mrš. On [Michelangelo] zavrhl i všechny běžné typy náboženské. Ner. Elis, statný padesátník. V masce ustálený typ malířský. Šim. Byla zkrátka jeho typ. Schein. Přenesla svoji lásku a vášeň na svůj „typ“‚ který dostala na fotografii. Mah. Kramerius stvořil typ populární dobré češtiny knihové. J. Vlč. Za těchto mých hradeckých let ustálil se typ hladké čamary s ležatým límcem model. Jir. Filos. základní tvar, který má jisté podstatné znaky, společné všem členům nějaké skupiny, typus. Člen takové skupiny (jedinec n. věc), u kterého se všechny tyto znaky zřetelně projevují, pravzor, vzor, příklad. Biol. jedinec, který je nejvýstižnějším vzorem své skupiny (druhu, rodu, čeledi a p.) a podle něhož byla popsána, typus. Lit. představitel celého druhu skutečných osob ze života, nositel rysů pro celou onu skupinu společných. Burs. kapit. stálý vzorek zastupitelského zboží, uložený na burse. Cenný papír, který si spekulanti vyhlédli za předmět své spekulace a pro který dělají náladu. Sport. tip. D skupina jedinců n. věcí vyznačujících se stejnými základními, charakteristickými znaky, druh. Jakož si pisatel už dříve dovolil o některých typech našich národních promluviti, tak chystá se i dnes mluviti o českých kramářích. Thom. Trochu připomíná šoféra při bláznivé jízdě, a já takový typ nemám ráda. Ben. Estétové typu Anatola France psali o antice jako o zmizelém světu krásy. Lit. noviny. Bylo to ohromné zvíře [pes] typu foundlandského. Čap. Ch. Takové skupině [jevů shodujících se ve vlastnostech podstatných] říkáme druh (species) nebo typ. Chalup. Kdo ručí za to, že zítra se neobjeví epochální vynález, nový „typ“ flinty, děla, náboje? model, tvar. Herrm. Černaly se mu v hlavě drobné typy písmenek, seskupene v houfy: odstavce, články a knihy litery. Baar. Tak bývá zpravidla nominativ doplňkem v ustáleném typu neslovesných vět „mladost — radost“. Ertl. Zavádění nových typů středoškolských děje se jen nařízením. Čes. pol. Přijali jsme [v JZD] provozní řád třetího typu, který podepsali a schválili všichni zemědělci u nás. R. právo. Filol. typ jazyka aglutinační, flexivní a j. Zool. a bot. kmen, typus. Meteor. typ klimatický, podnební vyznačující se jistými společnými znaky bez zřetele k rozdílům způsobeným zeměpisnou šířkou. Typ přímořský, pevninský, horský a j. Pedol. půdní typ půda s vývojově zákonitě uspořádaným průrezem. Tech., výr. výrobek obyč. nějak označený (názvem, číslem, písmenem), který má s jinými výrobky stejně označenými jisté význačné znaky a vlastnosti společné, typa. Typ. čtyřboký pravoúhlý hranol nesoucí na svrchní straně vyvýšený a převrácený obraz písmena, litera; druh písma tištěného, ale i psaného, kresleného. D způsob, ráz, sloh. Vyhnáním menševiků byla vytvořena strana nového typu — strana bolševická. Ml. fronta. Takovýmto předvojem, bojovým štábem dělnické třídy je strana, revoluční strana leninského typu — komunistická strana. R. právo. Přídavná jména na -itý jsou příkladem nového typu tvoření. Havr. Podle celého typu jeviště byl to spolek kočovnický. Řezn. Madonna [strakonického chrámu] náleží dle typu svého do poslední čtvrti 14. století. Světozor. Charaktery [ve „Dvou umělcích“] podrobí se rozdílným změnám přirozeným i neodporujícím předce jejich základnímu typu. Ner. Jako Verdi, Brahms představují hudební typ svého národa, tak zase náš Smetana zní ryze česky. Lit. noviny. D rysy, podoba tváře, zjev, postava člověka vyjádřená tělesnými znaky. Od těch dob, co přišly francouzské gardy až do Moskvy a kozáci do Paříže, spletly se poněkud typy v tvářích evropských národů. Ner. Nosila na odiv přespříliš vyslovený rodový typ, monumentální šeredu zdravím kypící tváře. Čap. Ch. [Někteří slovanští kmenové] ještě slovanský typus čistý zachovali. Havl. Chlapec [Michal] patří k svalovému typu. John. Pro svůj hezký jižní typ se teta Lola líbila důstojníkům. John. Namaloval asi 1000 podobizen, z nichž asi pětina představuje typy maorské. Koř. Svou pečlivě oholenou tváří bez knírů připomínal starodávné typy hrabat. V. Mrš. Obraznost Mikuláškova malovala si postavy vojáků, které se později vytvářily v karakteristické typy vojenské, čistě Alšovské. Herrm. Anthrop. převládající disposice fysická, psychická n. psychofysická, kterou se vyznačuje druh lidí, od ostatních sice přesně ohraničený, ale v svém způsobu stálý. Typ atletický, pyknický, pozornostní, optický a j. typus. Sport. sportovní typ soubor tělesných znaků vrozených i získaných provozovaným sportem. V. t. tip.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 467 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 467