• ubohý adj. (komp. ubožejší) zasluhující politování. Muž mě tu zanechal, chudák ubohý! R. Svob. A pláče, tuším, ubohá ta žena. Vrch. A tak jsem se sytě podíval na toho nejlepšího přítele nás ubohých sedláků. Jir. Babička pomyslíc na Viktorku vzdychla: „Ubohé děvče!“ Něm. Tenkrát na tu ubohou českou zemi prý i v samém nebi zapomněli. Třeb. D velmi chatrný, nepatrný, špatný. Přijmi, panno, milostivě tu obítku ubohou. Čel. Nic se neštítila zajít do ratejny ve dvoře ne valně čisté, k lůžkům ubohého ustlání. Jir. Židle byla ubohá, zřejmě z nevalné již kuchyňské garnitury. Čap. Ch. Ubohá příroda musí vždy znovu a znovu udržovat předmětný svět v pořádku. I.Hál.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 363 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 363