• ucho, -a n. (pl. o tělesném ústrojí, zř. jindy, uši, -í, -ím, -ích, -ima; jinak ucha, uch atd.) orgán sluchu; jeho vnější část. Za dávných věkův propichovali nevolníkům ucho šídlem. Čel. Taliáni s náušničkou v uchu šli pěšky z Vídně do Plzně. John. „Slečna Kristianová!“ křičel Kosmas Damianovi do ucha. Zey. Neznámý, nastaviv ucho, okamžik naslouchal. Jir. Třískají malé [děti] po hlavách, krákají bolestně uši. Ros. Pes kroutil ocasem, natahoval uši. Prav. Tonča se začervenala až po uši. Štol. Vydali se na cestu, jsouce vyzbrojeni až po uši důkladně. Maj. Nechám vás tu ve vaší skopičině vězet až po uši! Včel. Do té putičky jsi zabouchnutý až po uši. Zápot. Pan Žehura díval se na vše zdánlivě klidně, jen ušima několikráte zastříhal. Šim. Hančl se podrbal za ušima a vešel do hospody. Lit. noviny. Černohorci poznávají v boji své lidi po válečném křiku a hřmění pušek; je k tomu třeba ucha a zkušenosti černohorské sluchu. Hol. Neměl jsem ucho pro fonetické zvláštnosti. Murko. Uchem se zkouší ladnosť verše. Durd. Cizí řeč tam [v chrámě] ucho slyší s kazatelny. Čech. Vězeň zapomněl vlastních muk, tak hudba ucho jímá. Mácha. Lidé i vojsko žádali potravy, a také se již donesly k uchu generálovu zprávy o bouřlivých výstupech ve městě. Svob. Petr poslouchal ženu jen na půl ucha roztržitě, nedbale. Vanč. Poslouchal jsem ho jen jedním uchem nepozorně. Kos. Naslouchali jsme po celou hodinu na jedno ucho k chodbě, zda se neozvou kroky. Kovanda. Jeník si taková naučení ještě tuze „nebral“. Pouštěl je jedním uchem tam, druhým ven. Svět. Jen od ucha k uchu se dovídáme, že ještě žije ústním podáním. Svob. nov. Míval oči a uši všude, nic mu neušlo. Svět. Zedníček se ničím nedal rušit, neboť hladové břicho uší nemá a slovy se utišiti nedá. Baar. Bára skrývala lásku svoji, ale Morák měl uši zaječí bystrý postřeh. Rais. Již ve škole míval Brand tenké uši, ale teď mu ještě strach a podezřívání sluch zbystřily. Vanč. Ale povídám vám to již po desáté; vždyť mám přec dost dlouhé uši dobře slyším. Štol. Snad nemají panské uši nemusí se před nimi dávat pozor na řeč. Šim. Někdy i na vlastní uši slyšela, jak ji pomlouvají. Prav. Sotva svým uším věřím! Šmil. „Nepřeptal jsem se na tebe, neposlal jsem uši mezi lidi, jak o tobě a o tvé rodině soudí.“ nenaslouchal jsem. Svět. A porád hnet jako dyš spí, ale poslal uši do svjeta zatim. Kubín. Na řeč zase pozor, obzvláště v kafírně. Policie má všude uši vyslídí, co se kde hovoří. Jir. Já nerad ve světnici mluvím. I zdi mají uši někdo může nepozorovaně poslouchat. Herb. Zkušenost je poučila, že stěny mívají uši. Klost. Opatrnosti nezbývá a tma mívá uši. Horyna. Řeřicha uznal za zbytečné kázat hluchým uším tomu, kdo jej neposlouchal. Dyk. Osobo, cožpak si na uších sedíte, ptám se vás, viděla-li jste tudy jít děti? neslyšíte. Něm. Vykřikla pronikavě, až mně v uších zalehlo. Ner. Já je [kanáry] nemám ráda, vříská to, že by člověk o uši přišel. Šim. Hvízdání mnoha set úst trhalo uši. Dyk. Zvukové [kapely] se trhají a tahají za ucho, až je vám do pláče. Hol. Falešné chvástání „vědou“ rve člověku neustále uši. Marx-Blochová. Napínala uši, co se bude v pokoji dít zbystřovala sluch. Šim. [Chlapci] stříhali ušima, když stařeček vypravoval pozorně naslouchali. Herb. Naučili ho jednomu: věšet ucho na kliku naslouchati za dveřmi. R. Svob. Fara mu uletěla, chudák schlípl uši ve své kaplance zmalomyslněl. Šmil. Knězi Šimonovi v Rakovníce zajisté v uších zvonilo pomlouvali ho, hovořili o něm. Win. Pavlíně Maternové s tou její pochybenou karierou s panem učitelem bude dlouho v uších zníti. Šlej. Jeden i druhý [soused] nejednou leželi Kleofášovi v uších, aby jim prodal dům svůj naléhavě mluvili na něho. Šmil. Ale nyní začali se dobří lidé se všech stran vyslovovati proti studiím Anny. Ze zlé vůle stále otci hučeli do uší přemlouvali ho. Her. Starý hajný škrábal se rozpačitě za uchem byl na rozpacích. Šmil. Divné zvěsti začaly se najednou šourat Malou stranou. A koho se dotkly, škrabal se za uchem. Ner. Ty Kalino, ty si hleď svýho a nám podrbej ucho! dej nám pokoj! Lid. nov. Rychtář se s radostí chopil péra a cvičil se, až mu za ušima praskalo velmi horlivě. Paleč. Hodný hoch, moc toho nenamluví, ale má za ušima je chytrý. Č. Jeř. Prostořeká kuchta zapsala si poučení za ucho dobře si je zapamatovala. Herrm. Ty, můj začátečníčku, který sobě myslíš, že tyátr je švandaráda bez mozolů — zapiš si to za uši! Branald. Moh’ bych ti dát jednu za uši, až bys vystyd’ pohlavek. Klost. Starostovi je hanba, že mu ženská takhle dovede číst za ušima číst myšlenky. Rón. Dobrá přítelkyně nasadila jí škvora do ucha znepokojila ji nepříjemnou myšlenkou. Herrm. No, toho profesora jsme důkladně obalamutili! Nasadili jsme mu důkladně uši. Svob. Můj přítel se vyspí dnes na obou uších klidně, dobře. Vrch. Na ženění je ještě trochu mokrý za ušima mladý. Klost. Má muchu v uchu je chytrý. Lid. nov. Přes to, že se stal inspektorem, nezapře ani svého původu. Sláma mu kouká z uší pozná se jeho selský původ. Klost. Zast. Narůstají mu oslí uši hloupne. Vanč. Lid. Hubu má od ucha k uchu velmi širokou. Lid. nov. [Družičky] mají dlouhé bílé šaty a na hlavách „lipské šátky“, uvázané hanáckým způsobem „na uši“ druh uzlu. Rozhlas. Dvakrát se jí povedla mašle na psí ucho volný uzel. R. Svob. To jí sluší jak psovi uši. Maj. Anat. ucho zevní, střední, vnitřní. D oslí uši ob. stálým obracením zohýbané rohy u listů knih, sešitů a p. Vrátila mu dvě knihy a ty jsou plny oslích uší. Poláč. D babí ucho, volské ucho lid. jitrocel větší. Dívky sbírají laskavec, dobrou mysl, babí ucho. Mor. Kdo chce pomlouvat, musí arci předně uši dobře natahovat, proto také se dlouhému jitrocelu říká „babí ucho“. Ner. Byly tam [na hrobech] krušpánky i šedě chlupaté listí volského ucha. Spáč. Bot. Jidášovo ucho houba z čeledi boltcovitkovitých, Hirneola auricula Judae, bezovka. D chránítko na ušní boltec proti zimě (u zimní čepice a pod.). Měli [hošíci] na hlavách šátečky a na nich čepice s ušima. R. Svob. Kostelník se při tomhle pozdravení hluboce uklonil, a odvázal si i „uši“ u beranice. Třeb. [Školáci] pověsili rukavice na šňůrách, zatáhli „uši“ do čepic. Rais. D horní část lenošky dopředu vybíhající v podobě ucha k pohodlnému spočinutí hlavy. Seděl ve staré lenošce, jejíž lenoch vybíhal v předu naboře ve dvě ohromná ucha. Herrm. To křeslo s ušima, potažené voskovaným plátnem, bylo cílem obou [žen]. Baar. Rozkoč pozoroval ho [portýra] tak dlouho, až se hlavička pod rozlehlými uchy lenošky hnula. Čap. Ch. D držák, držadlo, rukojeť, poutko v podobě ucha u nádob a j. předmětů. Přinesl si krásnou nádobu s dvěma uchy. Zey. Držela v obou rukou okrasná ucha cínové mísy. R. Svob. Chopil plecháč za ucho. Hol. Chytil škopek za ucha. Rais. Na prkno s uchy urovnala matka ostatek prádla. Jir. Popadla truhlici za obě uši. Baar. Selka otevřela dveře, trhnuvši dřevěným uchem, neboť neměly ani kliky ani závory. Jir. Klíč vezmi za ucho do obou prstů. Kos. S věže staroměstské mistrný puškař, stříleje Novoměstským do věže, odrazil uši zvonu. Pal. K šerkovému županu nosili [Chodové] jirchové nohavice, vlněné punčochy a střevíce s „ušima“. Jir. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Přísl. No a tak jsem ji chodil skoro každý večer těšit v té její samotě, až jednou se — zas nešťastně ucho utrhlo se to nevydařilo. Tůma. D podlouhlý otvor v předmětu sloužící k navlečení něčeho (na př. niti) nebo zasazení něčeho (na př. topůrka). Ona [jehla] je špičatá a má jedno malé ucho. Havl. Sobě i jiným připomínal slova z evangelia: „Snáze jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vejíti do království božího.“ Staš. Sekery mívají při otvoru t. zv. uši. Vlastiv. D Voj. slang vojín nováček. Podušky na vojenských kavalcích jsou tvrdé a škrábou, a nováčkům, než si na to zvyknou, naběhnou uši. Proto se také říká rekrutům ucha neboli ušouni. Olb. Vy jste na př. „uchem“. Tak se říká každému nováčkovi, který ještě neví, jak „ve vojně chodit“. Hol. On musí odvyknout strachu, zonačit trochu, aby z něho bylo něco jiného, než nemotorné ucho neohrabaný člověk. Klost. D nadávka. „No, co zas čumíš, vejří ucho,“ rozsápal se pán. Šlej. Vulg. „Za půl leta budete pod mými koleny oba, i ty, psí duše Rudlere, i ty sviní ucho Leopoldko!“ kasal se. Hol. „Koni, bůvole, hovado, prasečí ucho“ — to byly nadávky druhu mírného. Herrm.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1470 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1470