• uhlík, -u m. zdrob. k uhel. Oči byly upřeny na černý uhlík, ležící osaměle u nohy židle. Fr. Pilař. Vypadl ze samovaru kus dřevěného uhlí, od uhlíka se vzňala přikrývka na stole. Vach. Až do jejich [kaštanů] korun lítaly tehdy uhlíky z rozžhavených šindelových střech. Nov. Uhlíky v dýmce bez poklopce řeřavě zasvítily. Jir. Jeho černé, žhavé oči, které svítily jako uhlíky, viděly pokaždé tu štíhlou postavu. Maj. Přen. Prudče ji rozžehly se uhlíky zlých očí Freundových. Čap. Ch. D kreslicí uhel. Tužkou, uhlíkem, pérem i nožem škrabal a kreslil nejraději chalupy. Baar. D prvek chemický, rozšířený v přírodě jako součást říše ústrojně i nerostné. Měnit tajemství v these jako brilant v uhlík, tato nemoc byla i chorobou Heleninou. R. Svob. Chem. chemický prvek nekovový. El. tech. uhlík osvětlovací uhlová elektroda v obloukových lampách, vyrobená ze sazí s přísadami.
 Zobrazeny karty 1-13 z celkem 13 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-13 z celkem 13