• uzel, uzlu (zast. a lid. uzle) m. útvar vzniklý svázáním niti, provazu, cípů tkaniny a pod., zprav. za účelem spojení, upevnění. Konečně uzel na šátku rozvázala. Rais. Měla bílý šáteček pod bradou na uzel uvázaný. Týd. rozhl. Spoutal konce jeho [šátku] v uzel ŕ la Byron. Sab. Byla to [obojek] široká, hedvábná a pevně na dva uzle přivázaná stuha. Arb. [Rataj] hladil si vlasy a upravoval si uzel na vázance. Kapl. Tkaničky všecky byly na uzel. Her. Dělám si uzel, chci-li si něco důležitého zapamatovati. Švan. K tomuto řezu byla dvěma uzly připevněna struna. John. Živobytí bez ženy je nit bez uzle. Tyl. Kdyby dobrá stařenka byla tušila, co z toho pojde, byla by si raději jazyk na uzel zavázala mlčela. Něm. Slova jakoby byla na uzel přivázána ztěžka vyslovována. R. Svob. Opatrně tkalcovským uzlem spojil cípy na babku uvázaných šátků Hanýžce a její sousedce druh vázání. Baar. Ráz, dva — trhnutí námořnickým uzlem a plachta padá. Wála. Mužák rychle rozťal gordický uzel, řka: „K čemu ty cavyky?“ rozřešil spletitou situaci. Krás. Přen. Uzlu vašeho manželství nikdo nerozváže. Hol. Tam [budete] uzlem lásky spjati. Kou. [Lén] o tom dlouho marně rozvazoval uzle své paměti vzpomínal. Čap. Ch. Ryb. slang Velkého červa, rousnici, navlékáme buď na kalhotky, nebo na uzel či na fajfku. Lid. nov. Námoř. jednotka rychlosti námořní lodi, 15,4 m za 30 vt. D něco tvarem uzlu podobného. [Měla] plný uzel různých klíčů za pasem. Staš. Spleť namodralých uzlů žil [na stařenčiných nohou] prosvítala vrstvou bělavého prachu. M. Han. V krku tvoří se hadrovité uzle, jimiž nelze vydychnout. Jah. Na vápenitě bílé silnici zamotal se černý uzel. Se všech stran se sbíhali lidé. Maj. D věcmi naplněný šátek, mající svázané cípy. Z hořícího stavení vynášela hořekující žena uzel chudých peřin. Jir. Ráno, raníčko panna vstala, prádlo si v uzel zavázala. Erb. Na zádech nesl [hoch] notný uzel. Rais. Vzal režný bochník chleba a uzel na ruku. Slád. Tak už byla [stařenka] seschlá, skrčená, že by ji do uzlu svázal. M. Jahn. Přen. Mocně se chce nahlédat do duše milované ženy i tehdy, jsi-li s ní v jednom uzlu, v blízkosti nejtěsnější. John. Byl nás hezký uzel bylo nás dosti. Tyl. Všichni jsou už jen uzel předrážděných nervů. J. Tom. Sevřený uzel masa se zmítá a vzpírá. Mart. D ženský účes záležející ve stočení vlasů v týle n. na temeni hlavy; drdol. Měla je [vlasy] s čela za uši sčesané a v týle v uzel bohatý stočené. Něm. Vlasy měla jen ledabylo po domácku stočené v řecký, veliký uzel. Vrch. D ob. řidč. zavináč. Vypiji dvě piva, sním jeden uzel, vykouřím deset cigaret. Právo l. D spleť, spletenina něčeho n. částí něčeho. Nad uzly kořenů, jež trčí z mechu, pnou fantastické, obrovité houby své rudé terče. Čech. Milují [žebračky] kořalku, neboť je hřeje v uzlu vnitřností jako staré časy. Vanč. Přen. V češtině nemůžeme bez násilí vyjadřovat najednou celé uzly myšlenek shluky. V. Math. Začal zase rozvazovat uzel nezměnitelnosti svého osudu. Čap. Ch. Lidský rozum k tomu nestačí, aby uzel záležitostí českých šťastně rozpletl. Vlč. Byla [budoucnost] mu uzlem, k němuž neznal začátku a konce. Hál. D místo, kde se protíná několik cest, drah, čar a pod. Městečko toto jest nevelký uzel příkrých a úzkých ulic. Zel. Jsme v uzlu cest. Vanč. Starobylé město, jež se stalo dnes důležitým železničním uzlem. Maj. Budou se zřizovat t. zv. rozhlasové uzle, t. j. na jeden přijimač bude napojován větší počet tlampačů. Lid. nov. Přen. Tím vznikají v každé básni Halasově jakési temné uzly nebo víry. Šal. Tam [ve čtvrtém jednání Maryše] je myšlénka, tam je psychologický uzel. V. Mrš. Dopr. místo komunikace, do kterého ústí nejméně pět dopravních směrů. Žel. železniční uzel místo n. nádraží, ve kterém se spojuje n. z kterého vychází několik železničních tratí různými směry. Voj. uzel obrany, odporu základ rajonu obrany, na jehož udržení závisí odolnost obrany. Protitankový uzel prostor v tankovém terénu, kde je soustředěn největší počet protitankových prostředků. Spojovací uzel středisko, odkud se zabezpečuje spojení s nadřízenými i podřízenými veliteli, štáby a týly. Geom. dvojný bod, v kterém má křivka dvě různé reálné tečny. Fys. (při stojatém vlnění) bod, který je stále v klidu. Geod. bod polygonální sítě, v kterém se stýká několik tahů. Astron. průsečík dráhy planety s rovinou ekliptiky. Geol. horský uzel místo, kde se v pohoří spojuje několik horských hřbetů. El. tech. nulový uzel.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 602 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 602