• váha, -y f. (7. sg. vahou i váhou, 2. pl. vah i váh, 3. vahám i váhám, 6. vahách i váhách, 7. vahami i váhami; u přístroje k vážení jen váhou, váhám, váhách, váhami) vlastnost hmoty daná zemskou přitažlivostí; to, kolik něco n. někdo váží; tíže. Poprvé dostali brambory, podruhé samožitný chléb, bochník ve váze 3¼ libry. Něm. Váha jeho tělesná dostoupila osmdesáti devíti kilogramů. Herrm. Byla nyní statnou ženou, přibírající na váze. Maj. Dobrovský šel těžce opíraje se celou váhou o Fabiána. Šmil. Krůpěje se spojily a svou váhou stekly. John. Ukázal na dlani dva lesklé zlaťáky dobré váhy mající předepsané množství drahého kovu. Jir. Dostával pojednou nejhorší zboží a špatnou váhu v množství co do váhy menším. Herrm. Zajíce polož, mají váhu jsou těžcí. Kun. Na pernikářském krámu asi 200 přihrádek vidíme a v každé jiný druh perníku, prodávaný jenom na váhu. Havl. Také v jízdě střední váhy byl Přemysl II. podstatně slabší prostředně těžké. Šus. Mistr těžké váhy ve vzpírání. Týd. rozhl. Každý přihlášený [rohovník] musí startovat na váze, v níž startoval na zemských přeborech. Ml. fronta. Pár koní těžké váhy. Weiss. Hovězí maso prodává farmář živou váhu libru za jeden a půl centu. Výb. Zapravuje-li se dávka ze zabitých telat a hříbat do 70 kg mrtvé váhy, sráží se jedna desetina. Kouba. Obch. množství zboží udané jednotkou zavedenou na základě tíže zboží; váha měrná váha 1 cm3 nějaké hmoty; váha objemová váha objemové jednotky tělesa i s póry; váha čistá váha zboží bez obalu, netto; váha hrubá váha zboží i s obalem; váha jatečná, mrtvá váha těla poraženého a staženého zvířete bez vnitřností, ev. hlavy a končetin; váha živá. Fys. váha specifická váha jednotky objemové hmoty. Sport. rozdělení závodníků n. zápasníků podle tělesné váhy na skupiny (váha těžká, polotěžká, pérová, muší a j.). D závažnost, významnost, důležitost. Užil také té příležitosti, aby si u žoldnéře váhy dodal. Jir. Takový slib míval váhu i závaznost. Win. Zprávy, jež nesu, jsou té váhy, že je nesvěřím těmto stěnám. Hilb. Mladá i stará paní nepřikládaly chorobě mladého muže nějaké váhy. Pitt. Chtěje dodati svým slovům váhy, rozkázal český kníže, aby v čele kráčel Strachkvas. Vanč. Pan učitel krok za krokem zjednával si úctu a váhu. Herb. To, co jí rodiče vykládali, mělo svou váhu. Jir. Tato maličkost není pro rozvoj sonetu bez váhy. Vrch. Máme mnoho starších pánů a to dodává spolku váhy. Herrm. Kladu tak malou váhu na peníze jako vy přikládám jim význam. Zey. Velké váhy nabývali ve vsích jednotlivci vynikající zběhlostí písma. Jir. Jezdci bulharští s větší váhou dolehli na země byzatské důrazněji. Vanč. D Zast. a lid. povaha, přirozenost, ráz, platnost někoho n. něčeho. Bělouš podle vlastní, dobrovolné váhy pěšinkou skalnatou si vyšlapoval. Klicp. Napřed házíš jako vospalej ha íčko bys se málem strhal, svou váhou má člověk dělat, nepřehnat sebe hani zvířete. Baar. Starý kůň tak brzy se nesplaší, jako mladý. Jde svou váhou, ví, jak daleko ujde. Uh. Jsou i rozumnější kupcové, jenž zanechávajíce šlechtu v její váze, mezi ni se nepletou. Havl. Nevykročujíc z váhy, po horách a dolinách cválem pojecháte [jezdci]. Puchm. Co by se stalo, mělo sice tenkráte zůstati ve své váze, ale nemělo sloužiti za příklad na časy budoucí. Pal. Jiní zpytatelé při slovích sapta, septem myslí na kořen skr. sap (nectere), čehož my při své váze necháváme. Šaf. Nech štěstí jíti svou vahou. Přísl. (Čel.) D (ve starší době) určitá jednotka váhy. Vykované těleso vážili ne již na centnýře, nýbrž na váhy. Tato jednotka měla v brdské oblasti 30 liber čili ¼ ctr (15,4 kg). Kořan. Řinčíc a drnčíc, jakoby vezla [archa] sto vah železa, valila se k Pardubicům. Kos. Tam dělají ty zlaťáky dobré váhy kremnické. Jir. Proto mají králové přibrat sbor žoldnéřů, jaký by bylo lze najmouti za cenu 100 tisíc hřiven pražské váhy. Šus. D váha, zprav. váhy přístroj k vážení. Nad [pudlem] houpají se váhy a pletence česneku i cibule. Ner. V krámě hřmotily váhy. V. Mrš. Starý nádražní zřízenec díval se od váhy flegmaticky do té vřavy. Herrm. V tlačenici kolem úřední váhy [byli] domácí lidé týnští. Jir. Soudce buď jako váha, kterážto zlato a železo stejně váží. Čel. Těžce meč můj padne na váhu rozhodne. Zey. Velice padalo na váhu, že přestoupil na víru katolickou rozhodovalo. Jir. Nepoloží na váhu svůj vliv neuplatní jej. Mart. Jindy každé slovo jsi brával na váhu pečlivě rozvažoval. Třeb. Vážné věci berem na lehkou váhu pokládáme za nedůležité. Čap. Lidé ve vsi nebrali tresty na přísnou váhu. Šmil. Její slova nebral na zlatou váhu. Jir. Bral řeč mou na židovské váhy. Šmil. Přen. Váhy světového pokroku se převážily ze západu na východ. R. právo. Někdo neviditelný zatížil příliš váhu osudů našich. Břez. Pak teprve lze jest vzíti jej na soudné váhy souditi jej. Šmil. Všechny [dívky] nalezeny byly příliš lehkými na této citlivé váze při hodnocení přísným měřítkem. Vrba. Fys. přístroj k určování hmoty tělesa srovnáváním; váhy analytické, balanční, mléčné, listovní, decimální a pod. D býti na vahách býti na rozpacích, rozpakovati se. Nebýval při volení prostředků dlouho na vahách. Šmil. Engelbert Bezloja byl na vahách, co v tomto postavení činiti. Olb. Chvíli stanulo myšlení Lužného na vahách. Šim. D váhy, řidč. váha páka s jednou n. dvěma rozporkami, do níž se zapřahá tahoun n. tahouni a jež přenáší jejich sílu na vůz a p. K ramenům předního podvozku jsou svislým čepem připojeny váhy. Enc. č. ml. Postranice jsou zpřeráženy, zákolníky pryč, váhy dotlučeny. Mah. Strýček je [krávy] připřáhal k vozním vahám. Rais. Jeden postraněk byl přetržen a za druhý zvíře ještě bylo uvázáno k váze. Merh. Kůň se nám potlouk u váhy. Svob. Hosp. na oji zavěšené vahadlo s rozporkami, k nimž se zapřahají tažná zvířata. D zařízení, jímž se váží voda ze studně. Váha a bidlo staré studně vrzaly a rachotily. Jir. Prosím vás, pojďte ke studni, mně se utrhl okov a div mne „váha“ nezabila! Jah. Váhy stepných studní stály na obzoru jako pavoučí nohy. Vanč. D Zast. a lid. závaží u hodin; též kotva hodin. Šli s ním [hodinářem] do věže, podívat se na stroje, váhy a kola, že budou hodiny hned tepati. Jir. Konečně připadli lidé na hodiny se stroji, kolečky, váhami, pery, závažím, kyvadly atd. Ner. Váha u hodin sklouzla dolů. Kosm. D Lid. hořejší část konstrukce, do níž je vsazen zvon a která slouží k vyrovnanému pohybu zvonu. Vzal mrtvé tělo a přivázal je na zvonovou váhu. Něm. D přístroj na určení horizontální plochy; libela. Bylo tam vidět něco zednického náčiní, lžíci, krokev, váhu vodní vodováhu. Čap. Ch. D Těl. tělocvičná poloha, při níž cvičenec stojí na jedné noze a tělo má v poloze vodorovné. D Váhy astron. souhvězdí severního nebe, sedmé znamení zvěrokruhu.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1712 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1712