• věc, -i f. něco vůbec, vše, co existuje, skutečnost, jev konkretní i abstraktní. Jeho [umění] úkolem jest pozorovati vztahy věcí ke člověku. Kar. To všechno bylo pro ni [Helenku] příliš cizí věcí: maturita, karban, kavárny, co jí bylo právo, universita, doktorát, hluchý pojem úřednických karriér? V. Mrš. Všecky věci na čas, pán bůh na věky. Čel. Filos. (v idealistické filosofii) věc o sobě skutečnost nebo podstata věcí, tak jak jsou, které domněle nezávisí na jakékoliv naší zkušenosti. D předmět konkretní, viditelný a hmatatelný n. jiný jev smysly vnímatelný. Četl, že tu mnoho starožitných věcí a památek. Jir. Vyjmenujete jen ty nejobyčejnější věci, které okolo sebe vidíte. V. Mrš. [Vak] otvírá [obchodník] a šklebí se: „Mám vzácné věci, žádný brak.“ Vrch. Již pracují vojáci na strhování střech [při požáru] — ale hlavní věc: stříkačky, ty tu ještě nejsou. Ner. Východ je, co se svateb týče, obráceným světem. Žena je ničím, pouhou věcí. Ner. Josef dal se do skládání drobných věcí drobností. Šmil. Já bych si přála, aby si mne vzal královský cukrář, protože ráda sladké věci mlsám sladkosti. Něm. Jména jejich [rodů] berou se někdy od vlastních jmen jejich náčelníků, někdy od rozličných věcí neb pojmů. Havl. Všechny ty věci jsou tak mdlé, rozvleklé a psány jsou jednotvárným slohem literární díla. V. Mrš. Zast. Obchodníci „věcí chlupatých“ čili kožišníci s kožešinami. Win. Muž starých věcí znalý zkoumá dar starožitností. Čech. Přirozené věci příroda. Jg. Filos. (v empirickém smyslu) realita (proti ději, vlastnostem). Práv. protiklad osoby. D zvl. předmět osobní potřeby; propriety, majetek, jmění. Věci své poslav do Bazileje, pustil jsem se pěšky podlé Rýnu zavazadla. Tyl. Starý Lenorku ovšem znal a dobře věděl, že by lepší nevěsty nikde nenašel, nehledě ani, že podědí jednou slušnou věc majetek. Jir. Starala se o Terezku jako matka, a pěknou věc jí dala, když se vdávala výbavu. Něm. D námět, obsah hovoru, jednání, porady, bádání, úsilí, pře, boje a p.; záležitost, otázka, problém a p. Je ku podivu, že esej vůbec, tento literární druh — je ve skutečnosti věcí převážně mužskou. Jirát. Pecúch horlivě zastával svou věc a zarděl se ohněm, který pocházel z vnitřního přesvědčení. Herb. Psal, že by rád velmi důležité věci s Fenicií mluvil, jednalo se patrně o spásu jejího muže. Zey. Dr. A. Gábler podal článek proti škodlivé školácké filosofii, s jehožto náhledy v té věci se nejen my, nýbrž i velmi mnoho jiných nezakysalých ve školáckém mudrctví srovnáváme. Havl. I vážím tedy dalekou cestu, abych tě požádal o radu ve věci obou knížat. Vanč. Mluviti o příčině tohoto [nevyspělého průmyslu] zdá mi se v této chvíli zbytečno — a věc sama leží na bílém dni. Tyl. V rubrice „věc“ vyznačí referent stručný obsah spisu tím, že uvede osobu nebo věc, o niž jde. Řád min. zem. Vyvolil jsem vás a sebe, abychom co nějaký předběžný výbor v ledačem se uradili, než se věc celé hromadě sousedské přednese. Ner. A vyli, vyli divnou věc: Že tě na blízku umrlec! novinu. Erb. Věc [výklad participia] je sporná, jiní vykládají tvary na -a jinak. Hujer. V rodné vlasti návštěva škol se vynucuje a zde? Čím to jen je? — úsilovně přemýšlel Pánek. Nepřišel té věci na kloub, ale pobuřovala ho. Baar. To si paní kněžna pomyslila o vás čistou věc, řekne, že jste diblíci něco nepěkného. Něm. Lidé naučili se kompromissů neznat. Tam, kde jde o nejlepší, nejcennější a nejvítěznější věci v životě každého vzdělaného národa. V. Mrš. Jak druhdy při něm stáli v jednom šiku za věc posvátnou. Čech. Každý musí uznati, že kdyby na celé věci nic nebylo, že by slovutná advokátní komora zástupce žádného neustavovala. Čap. Ch. Je advokát a vezme věc za pravý konec. Maria. Proto jdu na Huňada a s pomocí boží zvítězíme, nebo naše věc je pravá pře. Jir. Chci bojovat s ním za věc Israele! Vrch. Zdá se mi, že jsem tím povinen svaté věci slovanské, která mne vyvábila na dálný náš jih. Hol. Věc národní bude žádat svoje oběti boj o osud národa. V. Mrš. Věc socialismu, věc dělníků a rolníků je spravedlivá — proto zvítězí. Škol. Dnes stojíme v předních liniích boje za svatou věc míru. Ml. fronta. Práce v SSSR se stala věcí cti, věcí slávy a hrdinství. R. právo. „Přijel jste na dlouho?“ „Jak se mi bude líbit! To je věc nálady…“ záleží na náladě. R. Svob. Ve věci pravdy není kompromisu. Lang. Nemá práva pranic ani nejmenšího změniti, zkrášliti, přidělati, ni ve formě ni ve věci. Havl. Žádnou zlou náhodou se nestalo, že majíce obec podlé jména, podlé věci dávno jsme ji ztratili fakticky. Čel. Cítil, že ta mlčelivá ženština čeká na to, aby promluvil k věci k jádru, případně. Poláč. Ona, která nikdy před tím z jeho přítomnosti nic nepozorovala, přezírajíc jej naprosto krom ledového poděkování za pozdrav a několika vět k věci! Čap. Ch. Než skončíme tento článek, nebude od věci obrátiti zřetel ještě na některé okolnosti staroslovanského jerování nebude nevhodné. Čel. Ani tato naděje, že organisace přijde zdola, nesplnila se. Než to nyní nepatří k věci je vedlejší. Herb. „Snad je tam zpráva o tom, že se tatínek dostal do špitálu,“ řekl jsem po chvíli. „Kdepak ty věci!“ namítl zkušeně. „Takového něco se pozůstalým vůbec neoznamuje“ je vyloučeno. Č. Jeř. K obstarávání věcí veřejných a k uplatňování svých demokratických práv vytváří lid dobrovolné organisace. Ústava. Zast. Karel z Žerotína ve vyhnanství bydlel po smutném převratu věcí v Čechách 1620. Havl. Správa našich věcí vrátila se k nám svobodná vláda. Jir. Voj. zástupce velitele pro politické věci, náměstek ministra pro věci materiální. D skutečnost, fakt; událost, příběh. Čí že jest, věděla Andulka dávno, od chvíle, kdy rozumu nabírala. Byla to věc nezměnitelná. Herrm. Kovandovi hrdostí dmula se hruď. Už to byla jistá věc. Měl [v Cimburovi] nejlepšího a nejsilnějšího pacholka ve vsi. Baar. Hlavní věc jest, že zimník je teplý, důkladný a vydrží. Šim. Tělo hynulo, než rozum zůstával zdravý a to byla nejhorší věc. Herb. Hotová věc to byla, všecko mi přálo. Rais. Jak věc se sběhla, teď vám věrně povím. Čech. Dne 25. Března stala se v Petrohradě neobyčejně divná věc. Havl. Básník Rückert napsal celou báseň o tom, že prý se mu jednou zdálo, že lítal — to je věcí! to nic není. Ner. D činnost, práce, dílo. Nebylo by to zlá věc, chytati myši. Šmil. Formy grammatické řeči naší jinačiti jest věc nebezpečná. Pal. [Musil vylíčit život tak,] aby tomu každý uvěřil a to lehká věc není, nýbrž zlá muka pekelná. John. Petronius psal krásné věci o vás. Vrch. D pracovní úkol, povinnost. Karel byl od starého pána někdy vyhubován jako malý kluk za to, že neudělal na puntík věc tím pořadem, jak si to otec přál. Til. Neníť věcí kohokoliv napsati knížku věcí i formou mládeži přiměřenou. Ath. Teď, kmotra, nebědujte, jejich věc konečně jest, aby se starali! Rais. Víte-li něco vhodnějšího, povězte, snad budeme moci na věc ještě jinak. O. Gat. „Její věc“ spočívala v tom, že zároveň s Augustem měla několikrát zatančiti. Theer. Není to věru malá věc, která na vás čeká. Svět. Nu zastaneš-li věc pořádně, nebude ti u nás zle. Hál. Tvá matka uložila mi věc nemožnou. Erb. On své věci rozumí. Něm. Tvrdil, že chce sám tu ležet, jen aby své věci dělali šli za svou prací. Šmil. Kterak překoná svůj dívčí stud, toť její věcí. Čap. Ch. To [mučení] věc je tvá, jak trpět věc je moje. Vrch. A když já si žínku líbám, je to naše věc. Slád. D poměry, okolnosti, situace. Slečna Lóri, zdá se, již se smířila se změnou věcí. Šim. Znám věc v každé chalupě léta a léta jako žádný. Rais. Ptal se Potůčka, jak se věci mají, není-li paní Zárubová dlužna. Jir. V skutku však věc se má tak, že strýc vůbec jen o velkých svátcích chodí do kostela. Herb. Ale jak stály teď věci, tu jí jinak jednat nemožno. Svět. Padolský farář, strouženský pastor, a tak pěkně vedle sebe jako staří známí, v takovém hovoru jako přátelé, nevídaná věc —. Jir. Za konečný zdar a vítězství děkovati bylo ne tak zásluhám jednotlivých osob… jako raději tomu, co věk novější nazývati zvykl silou věcí, čili potřebě nutné tlakem poměrů. Pal. D vůbec nějaký děj n. stav, nějaká jeho stránka, vlastnost; zjev, úkaz. Kdyby se mne někdo ptal, kterou věcí stojí člověk nejvýše nad zvířetem, odpověděl bych: rozumovou prací. Šmil. Kdo odpoví mi na tu otázku, já klidně čekám, věci své jsa jist! Vrch. Čím je menší pán, tím větší žádá úctu, to je, lidé zlatí, stará věc. Pujmanová. Ošklivost! Nu to je věc náhledu. Ner. Dávala mu cítiti, že přízeň „jejího pána“ je velká věc. Herb. To věřím, je to hezká věc, míti všeho dost a bez starosti živ býti. Něm. Jenom Pánbůh ví budoucí věc zná budoucnost. Havl. U věcech vlasteneckých a vychovatelských dovedl až posud ducha svého udržeti v jisté ideální výši ve vlastenectví a vychovatelství. Šmil. Místnosti čtenářského spolku poskytujou dostatečnou příležitosť, aby studující sobě o věcech literárních pohovořili o literatuře. Ner. Tím není řečeno, že bych vyhledával v cizích knihách věci především stinné. V. Mrš. Vzrůstal v mistrovi zájem pro věc sokolskou. Herrm. Zast. Balbin v pojednání svém o věcech válečných starých Čechů vykládá z podobných letopisných zpráv válečnictví. Pal. Náb. poslední věci člověka smrt, soud, peklo a nebe. D způsob. Zast. Nemohlo se [pět majetníků] živou věcí oženiti, protože démon odvěké kletby jim v tom bránil nikterak. Šmil.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1231 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1231