• věta, -y f. nějaká myšlenka vyjádřená slovy. Za svobodna jsi na našich procházkách v řeči prohodila lecjakou jednoduchou italskou větu, které jsem porozuměl. John. Nenamluvili zbytečných věcí, jen krátké, informační věty padaly jim od úst. Maj. V době renesanční byla kriteriem dobrého slohu dlouhá věta ciceronská. Slovo a slov. Poznal prý písmo Konstantinovo a četl dvě věty. Vanč. V českém pořádku slov přisuzuje [Zubatý] významný úkol aktuálnímu členění věty v základ výpovědi a její jádro. V. Math. Ústřední prvek epického jazyka je věta, složka prostředkující mezi jazykem a tématem. Muk. A mně opět se nedostávalo slov k nějaké větě útěchy. Šim. Gram. vyjádření myšlenky slovy uspořádanými a uzavřenými po stránce významové i mluvnické v celek. Věta oznamovací, tázací, žádací, zvolací. Věta jednoduchá, složená (souvětí). Věta hlavní, vedlejší (podmětná, předmětná, přívlastková, doplňková, příslovečná; vztažná); věta řídící, závislá. Věta uvozovací, věta vložená. Hud. samostatná část cyklické hudební skladby. Formálně uzavřená hudební myšlenka, thema. Úsek skladby, na němž je patrný způsob skladební práce, sloh. Těl. pohybová věta větší celek výtvarných pohybů. D these, poučka, zásada. Řečník [v universitní disputaci] ještě nedokončil obhájení své věty, a Tkanička již vstal. Jir. Slova „čeho nechceš jinými utrpět, nečiň jiným“ jsou první větou blahoplodného egoismu. Čech. Přijav hlavní mé rozdíly a věty, rozmnožil je zvláště přibráním všelikých ustanovení konstituce belgické. Pal. Mat. poučka, tvrzení o vztazích některých předmětů matematického myšlení. Pythagorova věta.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 314 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 314