• vůle, -e f. schopnost člověka svobodně se rozhodnouti, pojmouti úmysl; vlastnost povahová zakládající se na této schopnosti. Láska jednala, ne vůle a rozum. Maj. Najednou shledáme, že naše vůle je jenom zdání a předtucha skutků, které na nás nezávisí. K. Čap. Neměl už své vůle. Pudilo jej, hnalo dolů. A již běžel. Jir. Bůh dal člověku svobodnou vůli. Arb. Vůle umělce byla snad jediným impulsem činnosti jeho tvůrčí. Vrch. Prostředí nedotýká se pouze lidí ocelové povahy, neoblomné vůle. Maj. Plukovnice byla žena hlavy a vůle ocelové. Šmil. Nad veškerým nepřítelem mohou obdržeti vrch vůle pevná a důmysl bystrý. Bozd. Psych. schopnost chtíti; souhrn pochodů volních. D vědomé usilování o dosažení, uskutečnění nějakého cíle; chtění. Vůle k vítězství. K. Čap. Nenapínej marně k vyšším metám vůli. Mach. Krajina sama byla mu [Chittusimu] vždycky jenom staffáží jeho rozesnění, jeho nálady, tvořivé jeho vůle. V. Mrš. Od té doby jsem v pravdě stal se Čechem, aspoň vůlí upřímnou. Zel. Ale sotva se přiblížilo odpoledne, nebylo ve mně leč nezvratné vůle jíti ke hrázi. Svob. Stojí tu [květy] s úžasně odhodlanou vůlí žít a dožít. Kolář. Vždyť mám vůli pracovat. Zey. Vkrádající se do těla zima nedala se zapudit pouhou vůlí. Ner. D výsledek rozhodování; rozhodnutí, požadavek, přání, žádost, rozkaz, úmysl. Budu konat své povinnosti v duchu lidově demokratického zřízení podle vůle lidu a v zájmu lidu, dbát blaha republiky a šetřit ústavních a jiných zákonů. Ústava. Je třeba přinutit všechny vlády, aby braly zřetel na vůli národů. Ml. fronta. Všechny svolal, aby jim oznámil vůli Jiskrovu a rozkazy. Jir. Konečně vyslovil svou pevnou vůli, pojmouti Bertu za manželku. Prav. Ale vůle otce svého zlomiti nedovedl a tak se podroboval osudu. Herb. Zakrátko mu [králi] věštili kněží vůli bohů, že nemá žíti déle šesti let. Ner. Rád se podvoloval vůli jiných. Ben. Ach pane! nemám vůle jiné, než jak máti chce. Erb. Jindy by byl Větrovec vůli Jiřiččinu vyplnil, kdyby nevím co byla chtěla od něho. Třeb. Otec jim [dětem] nikdy nedovedl odporovati a ony vůli svou u něho vždycky prosadí. Prav. Ať je [Viktorka] kde je, všude je v rukou božských, bez jeho vůle nespadne jí s hlavy vlas. Něm. Teď na noc prchnout není možná. Děj se vůle Páně! Jir. Schovala se [před ženichem] do kuchyně, zaplakala si a odevzdala se do vůle boží smířila se se svým osudem. Herb. Odevzdanost do vyšší vůle je vrchol jejich [sedláků] moudrosti. Herb. Odhodlal jsem se po vůli boží v lese přenocovati. Šmil. Ale co měla dělat? Musela se do vůle bohatého ženicha vzdáti. Něm. Učiň mi to k vůli, udělej to pro mne! Vrch. Udělel mi to, Honzíčku, za vůli, kup děťátku vozejček. Jah. Osiřelý, zamořený statek ujal s vůlí náchodské vrchnosti rozhodnutím. Jir. Ovoce bylo na nich [třešních] obsypáno a mohl si každý načesat do vůle kolik kdo chtěl, dosyta. Něm. Netrpěli jsme žízní, neboť jsme ji mohli do vůle ukájeti bělounkým sněhem. Hol. Napracoval se v životě do vůle, nechť pracují teď synové a vnuci. Herb. Mimo vůli a maně šli jsme směrem k mohylám mimoděčně. E. Jel. Melť Olšovský na vůli jeti s nimi anebo zůstati doma na vybranou. Pfleg. Kdos bez příkazu, o své vůli, rozhoupal v tu chvíli zvon na věži u kostela z vlastního podnětu. Jir. Rozloučil se o své vůli s vezdejším světem Lier. A kdo z dobré vůle stane se otrokem, přestane být člověkem dobrovolně. Stroup. Dostane od ouřadu pořádný průvodný list, kdyby jednou ze svobodné vůle anebo z přinucení Prahu opouštěl. Prav. Hory se rozestupovaly ze své vůle. John. Obdarujte jednoho každého z nich a po dobré vůli či mocí je přiveďte ke mně po dobrém. Vanč. Bez překážky a po vůli směli se kamkoli stěhovat [Chodové] svobodně. Jir. Takovou příležitost, píti podle vůle a nic neplatiti, měl v živobytí svém teprve jednou volně. Prav. Poseděly, popily a pohovořily si dle vůle až do soumraku. Kosm. Já to věděl, že vám to nebude po vůli vhod, po chuti, příjemné. Pfleg. Není-li vám můj způsob milý a po vůli, můžete jíti dále. Pfleg. Nic vám nedělám po vůli. Rais. Bylo vidět, že zvykla jim [dětem] býti po vůli poslouchati je. Svět. Jiříkovi byli vždy muzikanti rádi po vůli [o muzice]. Hál. V kotlině skal vysoko nad Sázavou ji přinutil [ženu], aby mu byla po vůli oddala se mu. Vrba. Já jsem ti musela být po vůli, ty chlípníku nestoudná! Dobrovolný. Proti vůli úřadů, samozřejmě německých, založil v tomto městě české gymnasium. Steh. Nebudu jednati proti vůli rodičů. Prav. Její levá ruka sebou proti vůli křečovitě trhla bezděčně, mimovolně. John. Přes vůli svou cítila Lina zase onu ošklivou zvědavost. Podl. Psych. obsah našeho chtění. D možnost svobodného jednání, volnost jednání, osobní svoboda. S počátku mu dám trochu vůle, aby se osmělil, — dále to půjde samo. Hál. Je-li tvoje matka tak nemoudrá a slabá, že ti ponechává ve všem vůli, musím já zakročiti. Čech. Kdyby jim [dětem] dal člověk celou vůli, ono by to po hlavách chodilo. Něm. Někteří z rekrutů, kteří dnes měli svou vůli, horšili se na to. Herb. Až bude míti Madlenka svou vůli, pak se vezmeme až bude plnoletá. Šmil. D volné místo, volnost. Hoši odběhli stranou, aby měl Míša vůli pro rozběh. John. Tak ještě kousek [podstrč stojku]. Ještě dál, tady je dost vůle. K. Čap. Jakkoli jich bez čísla [ďáblů], měli v pekelné dost vůle radnici. Jg. Nebude brzo míti voda v mezích dosti vůle, a zaleje mi luka. Klicp. „Tady už [za lesem] ten větr nemá takovó vůlu,“ vyslovil se Chládek. V. Mrš. [Lůžka u soustruhu] možno tak sestavit, že jest vyloučena mrtvá vůle v čepích. Naše d. Tech. vůle ložiska n. pístu nepatrná mezera po stranách ložiska n. pístu, která umožňuje ještě volný pohyb, aniž však ohrožuje přesný chod. D dobrá vůle dobrý úmysl, ochota, uznání k někomu. Těší mne tvoje dobrá vůle a péče. Baar. A kde by i síly dostačily, nebývá vždy dobrá vůle. Ner. To má člověk za dobrou vůli. Šim. Novotný mu při nejlepší vůli nemůže topiti a on sám si nemůže koupiti dříví. Prav. Sláva Bohu na výsostech a pokoj lidem dobré vůle! Bible Kral. My nepůjčujem knihy za peníze, ale když rád čtete, půjčím vám knihu z dobré vůle. Něm. D dobrá vůle (s někým) poněk. zast. přátelský vztah, přátelství, shoda. [Vychovatel se svým svěřencem] spolu smluvili dobrou vůli a zakopali červený tomahavk. Jir. Kantor, měl-li jen dobrou vůli s panem vikářem, na své škole byl pašetem. Kos. Uvidíš, že budeme dnes pít s Uhry na dobrou vůli. Jir. Nemá jiné snahy, než aby žil se vším na světě v dobré vůli. Hol. Nejlíp si s nikým dobrou vůli nepokazit. Herb. I s markrabím Braniborským býval [král Václav I.] v nejlepší vůli. Pal. Odpusť mi a měj ke mně dobrou vůli, dokavad tu pobudu. Win. D zlá vůle (ke komu) nepřátelský vztah, nenávist, zloba. Vzal si ji za ženu a ve zlé vůli žili spolu až dodnes. Vanč. Často napověděl, že by mohlo být všecko jiné, kdyby k němu Sefka nebyla zlé vůle. Svět. Máš snad doma zlou vůli, že se’s tak zbrkla? Něm. Příčinu takových příhod viděla ne ve zlé vůli mužově nebo synově, nýbrž v nešťastném tom úřadě ve zlém úmyslu. Herb. Nikdo se ho [posvátného stromu] ve zlé vůli už ani nedotkniž. Jir. Zast. Vzavši jednou proti panu Antonínovi zlou vůli, vzala si jej na zub. Šmil. Nu, dobří páni, nezačínám zlé vůle. Win. D poslední vůle závěť, testament. Poslední touto vůlí ustanovila doňa Catalina ji, Madránu, za jedinou svou dědičku. Zey. Mladý hospodář chystá se k pořízení poslední své vůle. A. Mrš. D Zast. nálada, mysl, rozmar. [Kdybys] ji byl [ráno] potkal, byl bys celý den při dobré vůli. Šmil. Kníže se zdál dobré vůle býti, jedl a pil s chutí. Hurb. Byl jsem nedobré vůle, dráždivé a nevrlé. Hol. Páni pili a byli v dobré vůli. Win. Jedli, pili, rozprávěli, dobrou vůli spolu měli. Čel. Nu, nestůj, bakaláři militký, sedni a poměj u mne dobré vůle drobet. Dnes jsem to uvařil sám dobře se najez a napij. Win. D zast. svolení. Víš ty, že staří Slachovic nebudou brániti, víš, že bude tatík vůli tomu chtíti dáti? Win. Poněvadž větší strana a města Pražská své svolení k tomu dala, oni také vůli svou v to dáti museli. Šven. D kvůli (ps. též k vůli) předl. s dat. vyjadřuje podnět, příčinu n. důvod nějaké činnosti. Jedná se nyní o to, aby k vůli Rotschildovi povolen byl židům přístup do sněmovny zemské. Havl. K vůli tobě bych všecky ty hrady šlechtické obrátil v rum. Třeb. Nepřijel jsem k vůli tetičkám a strýčkům, ale k vůli vám. R. Svob. Úzkosť i její srdce svírala a to k vůli synovi, jehož velice milovala. Herb. Ty budeš muset přece do Prahy k vůli té pozůstalosti. R. Svob. K vůli lásce naší nech mne domluviti. Bozd. Navrátili jsme se do Prahy k vůli mým zkouškám. Podl. Jdu k vám k vůli písničce. Kosm. Utekl z domova k vůli divadlu. Kam. Chvilku k vůli změně lomil rukama. Čap. Ch. Po válce navštíví k vůli zotavení se Karlovy Vary. Hol.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1715 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1715