• vařiti ned. připravovati pokrmy na ohni; vykonávati vůbec kuchařské práce na plotně, sporáku, vařiči. Uměla znamenitě vařit, i ty nejjemnější věci. Šim. Byl starý mládenec a podivín; sám si vařil, sám uklízel. Staš. Ona vařila nám podle jakési kuchařské knihy. Něm. Do Prahy ji pošle jen ještě na jeden rok, aby se naučila šít a vařit. Staš. Tak dobře my nevaříme, jak na zámku Rovnickém. Pfleg. Zvali se tedy hosté, vařilo se v kuchyních již kolik dní. Něm. Vařila u nás [Márinka] byla u nás kuchařkou. Hál. Venkovské paničky vařily, což bylo moudřejší mluvily o vaření. R. Svob. Chudí lidé vaří z vody žijí nuzně. Šal. My začínáme vařit z vody. Naše republika byla nacistickým režimem vyloupena začínáme z ničeho. Práce. Přen. Žaludek Lonkovi dobře nevařil netrávil. Šmil. Děti dobíhají k sousedům a lidem cizím, aby jim zrazovaly, co se u nich doma vaří co se děje. Hol. Jestli se něco nedobrého vaří, dlouho to pod pokličkou nezůstane chystá se. Šub. A tu jsme my děti se nemusely teprve ptát, bychom se dověděly, že se něco velmi podivného vaří u starých. Hál. D (co) uvedením tekutiny do varu připravovati z přísad nějaký nápoj n. jídlo; vařiti se býti ve varu za účelem přípravy nápoje n. jídla. V tu chvíli si Petr vařil polévku. Vanč. Večer mu ženské bezové thé vařily. Šmil. Počala připravovati si vše k vaření čaje. Kun. Bylo cítit čerstvě vařenou kávu a připálené mléko na plotně. Merh. Při prádle se všude vaří hrách. Ner. Umí více než hrách vařiti je chytrák. Přísl. [Ryby] polijeme vařenou majonézou. Eva. [Vojáci] seděli nyní spolu u ohně a vařili si společně maso. Svob. Mladá musela sama do lesa na jahody, aby měla co jíst; vařily si z nich kaši. Erb. Snad není maso tuhé, vařilo se dost dlouho. Šim. Když ho doma postavíš na stůl a řekneš: „Hrnéčku vař!“ navaří ti tolik kaše, co budeš chtit. Erb. Jinde jinak hrají a jiné tance mají, nebo, jak říkají staří, všude jinak kaši vaří každý kraj má své zvyky. Baar. Kaši nutno vařit, dokud v kamnech hoří je nutno využít příznivé příležitosti. Baar. Kdož ví, jakou zase kaši u dvora nám vaří co nám připravují, chystají. Vrch. Klíčnice [přinášela] právě vařená vejce. Svět. Mariján hodil [zvířátkům] trochu vařených krup. Rais. Vařila všecko, co on rád. Jir. Bývala jahelná polévka, „vařené buchty“ se sušenými houbami knedlíky. Jir. Vařená šunka obsahuje mnohem více vody než vařené maso. J. Goetz. Po hvozdech se začínaly plouhati mlhy. „Báby vaří houby, dlouho hezky nebude,“ povídal [švec] koze. Rais. Snídaní vařil si [kancelista] sám. Jir. Ona pro něho každý den vařila oběd i večeři. Něm. Bojovníci čekali na jídlo vařící se v kotli. Jir. Káva se již vaří. Klicp. [V hrnci] se vaří nudlová polévka. John. Třel si nos, až mu zčervenal jak vařený rak. Just. „Uvidíme,“ zavrčel, všecek rudý jako vařený rak vzteky rudý. K. J. Ben. Bývala [sousedka] u nebožky mámy pečená, vařená, a my děti bývaly u ní kolikrát za den velmi často, stále. Něm. Zahradník býval pečený vařený v zahradě pana okresního hejtmana. Olb. Jaký pak je to kaplan? S nikým nemluví, není smutný ani veselý, pečený ani vařený je nijaký. Staš. Přen. Slunečko celý den vařilo Boží nápoj [víno]. Herb. V září se vínečko vaří a co se neuvaří, to říjen dopeče. A. Mrš. Frank Rosmer potí se a vaří jako člověk, od něhož se očekává, probůh, nějaký spasný nápad. Šrám. D vařiti (co) varem, žárem připravovati nějaký jiný výrobek, zvl. průmyslový (na př. barvy, pivo a p.). Vedle sušárny bylo větší stavení, v němž se vařily barvy. Pfleg. Její pěstoun [ji] naučil vařit divotvornou mast, kterou lze sťatého člověka oživit. Tille. Budeme týdně vařit 36 taveb dobré oceli na dvou martinských pecích. R. právo. Kdyby sládek pivo nevařil, nebude platiti daň. Havl. Z vody u malostranského břehu vaří se lepší bílé pivo. Jir. Začal vykládat, co pochytil od starého Čírtka, jenž vařil u „staré paní“ byl stárkem. Jir. D vařiti (co) uváděti do varu; vařiti se býti ve varu. V bílé míse vodu vaří [holka]. Ner. Oheň pod ním [kotlem] praskal a v něm se vařila klokotem voda. Rad. Když mléko do žberu vlil, bylo tak horké, že se div nevařilo. Něm. A strýc vypil v rozhorlenosti nad dorůstajícím ženským pokolením pohár vařícího se punče najednou. Svět. Brzo se dívka vrátila s velikou cínovou konvicí, v níž se olej klokotem vařil. Rad. Pod vysokou boudou bublají vařící se kadlátky a durance. A. Mrš. Přen. Vaříc v srdci pomstu, odebrala se do zámku. J. z Hv. [Za poledního ticha] se ovzduší téměř vařilo. Horst. Lenka, které se smích vařil v hrdle, vyprskla nyní hlasitě. Maj. D vařiti (o vodě) na způsob varu se vířiti, kypěti, vzdouvati se. Hází je [květiny] do zčeřených vln, vařících se pod lopatami kola. Sova. A šedé její oči plné stáří hledaly dole [pod vodopádem]‚ jak se vody vaří. Svob. [Vlny na rozvodněné Otavě] hrozivě rostly, dmuly se, vařily se a hučely. Baar. D voda, ryba (se) vaří ryb. slang voda se čeří velkým množstvím ryb. Zoufale bijí [ryby v síti] svými ocasy, vodu daleko rozstřikují, takže rybáři říkají, že ryba „se vaří“, neb jen krátce, že ryba „vaří“. Enc. č. ml. Hřbety, hlavy se ponořují nad hladinu a voda se vaří, třebaže nefouká vítr. Voda se vaří, říkají muži, oblečeni v kůži od paty k šíji. Heřm. Tech. slang Plně nabitá baterie „vaří“, t. j. z elektrolytu se vyvinuje intensivně vodík a také kyslík. Rukov. pro řid. D nevařiti (s kým) expr. hovor. nežíti s někým v přátelství, ve shodě. Jednou udělala kostelníková s učitelkyní na pannu Pepinku klep, a od té doby spolu dobře nevařily. Něm. Nebudeme asi dobře spolu vařiti s professorem Liškou. Kos. Nechte všelijakých jemnostpaní a hloupých titulů, to bychom spolu nevařili. Jah. My, novináři a literáti, jdeme všem filologům nejraději s cesty, nevaříme s nimi. Herrm. D vařiti se (řidč. vařiti) expr. (o duševních hnutích) prudce vyvstávati, bouřiti se. Kdo vypíše vztek, jaký se v nitru jeho vařil, když na podlaze koberec nespatřil! Čech. Netrpělivost se v něm vařila. Poláč. A vidíme se tam [v Italii] všude vařiti nespokojenost a vášně politické. Havl. Mezi otcem a synem vařila se otázka jejich, aniž se jí oba slovem tknuli. Podl. Listohlávek rychle vstával — ale zlost v něm vařila. Baar. Neosob. „A to je pořádek v obci — ticho tu má být — spát mají všichni“ vařilo to v něm. Baar. Aj, svět je tichý, dole mezi lidem se to ale vaří, dme a strojí! Rar. V. t. vaření.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 363 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 363