• vaditi ned. 1. býti v cestě, překážeti. Ať si bděl [král] anebo spal a jed’ a pil, neb královal, ten cop mu vadil všude. Slád. Někdy vadil mu v práci kvikot kolovrátku. Čech. Při této otázce nejvíce vadí, že o Valdenských nemáme známostí dostatečných. Goll. Špetka zimy nikomu nevadí. Vanč. Sýkora musel ho [oděv] předělat tak, jak to pan správec chtěl, aby mu to nikde nevadilo. Něm. D býti nevhod, na škodu, nevyhovovati. Stále nechápala smysl ani účel nečekané návštěvy, která jí od chvíle vadila. Til. Na prosté chaloupce nevadí oku nerovná stěna a nesymetricky rozstrkaná okénka. Krás. Pohodlný prostředek, kterým se vadící verše odstraňují, bývá, že se prohlašují za interpolované. Goll. D to nevadí není rozhodující, na tom nesejde, nezáleží. Spletl jsi mé skládání a zapomněl jsem, co jsme povídali. Ale to nevadí. Vanč. Mladá krev už vyceděná [v boji], což je na tom, což to vadí, vezmeme si usedlejší, nestačí-li nám už mladí. Ner. „Ale vy jste městský a já jsem Slovačka.“ „I to nevadí!“ usmál se. Preis.
  • vaditi ned. 2. (příč. vaděn, zast. vazen) (koho) řidč. činiti výtky někomu, plísniti, peskovati někoho. A když ho [žena muže] pořád vadila, tak se sebral, utek do hospody. R. Svob. Z toho [výtek otci] jsem měl přenáramnou radost, neboť až dosud jsem byl vaděn jenom já. Vrba. Již kolikrát pro jednu a tu samou věc byl kárán a vazen. Prav. Bál se vadění, kdyby jim dal sena, tak s nimi jel na pastvu. Kosm. D Zast. ke sváru ponoukati, proti sobě popouzeti. Vy vadíte dohromady potentáty. Win. Nechci oheň rozdmychovati ani vás v hromadu vaditi, ani nechci vás proti sobě upokojovati. Win. D () zast. lehce se dotýkati něčeho, narážeti na něco. Hle, kdo to o hrad vadí, jemuž již dráhně časů host se vyhýbá. Tyl. Nechceš tu jako laštovka šibká o vody hladinu vadit? Vym. Přen. [O hraběnčino čelo] vadily neblahými perutěmi myšlenky tak černé jako hladoví havrani. Vlč. D vaditi se (s kým, zř. na koho) plísniti, peskovati někoho, činiti výtky někomu, hubovati na někoho. Vadím se s ní [Helenkou]‚ domlouvám jí, nic platno. V. Mrš. Vadě se s ním, kterak všecko rozhází, pomáhal mu trochu věci pořádat. Podl. Pavel přirovnával ji v duchu dosti negalantně k starostlivé kvočně, stále napomínající, stále se vadící. Čech. Lesbie, žijme, mějme se rádi, ať starci přísní s námi se vadí. Vrch. Vadila se na děti, kteréž ani tu křiku, hluku a skotačení se nevarují. Prav. D příti se, hádati se. [Nikdo] nebyl by jí toho nejmenšího udělal proto, že se hned pro každé slovo soudila a vadila. Něm. Policajti s Perunicí na humnech se vadí. Havl. Zrovna jako byste se vadili, je vás slyšet až u stodoly. Rais. A tohle ustavičné vadění se [doma] nemá dobrý účinek na děti. Klost. Přen. Slepice sytily se na dvoře, a kolem nich vadíce se poskakovali vrabci. Rais. Práv. zast. vésti soud n. při.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 290 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 290