• valuta, -y f. peněžní hodnota v urč. měně. [Korba přijal čtvrtzlatník] a vyplatil Pepovi plnou valutu (25 krejcarů). Baar. Ekon. měna. Bank. valuty cizí mince a bankovky a mince pamětní. Valuty tvrdé, měkké; valuta zlatá. Obch. valuta (u pohledávek) dospělost, den splatnosti.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65