• ven adv. z vnitřku nějakého prostoru směrem pryč. [Tabákový dým] valil se v modravých obláčcích ven. Šim. Král slyše pláč i reptání v lidu, netroufal sobě z hradu ven. Pal. „Jsou hodiny naši páni?“ odbyl ho Holub a pádil ven a všichni za ním. Jir. Nikdy neví, je-li jeho zákazník pro nebo proti, a tak nejlíp, když mu to jde jedním uchem tam a druhým ven. Lang. Ven z těchto míst! Zde ducha mého tísní stesk nevýslovný. Čech. „Ven s ním, — vyhoďte ho,“ křičeli jiní. Jir. Hoj, Němci, ven s tím praporem, na němžto volnost psána. Ner. Ven meče, přátelé! vytaste. Svob. Hlavu vzhůru, ramena na zad, prsa ven — dál už nechci ani popisovat vypnout. Ner. Nevrle hledím oknem ven. Ner. Milenka kouká z okna ven a smutno, smutno kolem. Hál. Nechoď, dceruško, k vodě ven. Erb. Vyroníme, vyzvoníme smutek z hlavy ven. Čech. Z očí široce rozevřených zářilo jí ven štěstí. Baar. D na venkov. Chudák paní rešpicientová. Čeká se do kouta, a včera její pán dostal písemnost, že musí ven, z Prahy. Herrm. Pomyslete si, zrovna poslední den měl školu — pak chtěl někam ven — snad ke strýci fořtovi. Šim. Hned na to musila Lizinka nakvap ven, k umírající tetě do Klatov. Ner. A když zasvítal osmý den, král musí jíti s vojsky ven: Na nepřítele! do boje. Erb. Aby paní nepřekážela v domě, dali ji ven na vychování k jedné tkalcové. Něm. D přijíti ven (s čím) ob. expr. prozraditi něco. Hudělal pangrot a tak to přišlo ven. A. Mrš. Přijde-li to ven, poroučím se, má zlatá hlavičko! Šmil. Je po legraci. Už to puklo. Je to ven s Křovicemi. Jir. S úsudkem hned každým ven smíš, řekni ho jen s drzým čelem. Vrch. D ven (s čím) hovor. expr. řekni, prozraď, řekněte, prozraďte něco. Tak čerstva, ven s tím, víte, že pospíchám. Baar. Tedy s pravdou ven. Maria. D s barvou ven ob. expr. přiznati pravdu. Zajdu k hostinskému a musí s barvou ven, konejšil Říha rozzlobené sousedy. Šmejc. Sedmera se potil. Nechtěl s barvou ven. Baar. S barvou ven, vím všechno, jen vaše pohnutky neznám, vy potměšilý! Lier. Konečně se osmělil Prokop s barvou ven. Tůma. Ale brzy vyšel s barvou ven. Staš. D býti ven (z čeho) expr. býti mimo něco, venku z něčeho, zvl. mimo něco nepříjemného, býti prostý, svobodný něčeho. [Lipánci] byli už ven z hlubiny. Tomeč. Přišel v sobotu večer se zprávou, tak že je páter Třepický už z řetězů ven. Jir. Do večera byla většina kuřat ven vylíhla se. Hovoř. Nemohl se toho ani dočkat, až ji bude mít „ze školy ven“, aby ji dal do učení k Palouckému mistrovi až vychodí školu. Svět. [Mnozí] myslí, že čtení básní je jakousi nemocí nedospělého věku, a proto o sobě rádi a ne bez chlouby praví, že jsou „z toho ven“ nad to povzneseni. Jir. Konečně byli z dluhů nadobro ven. Rais. Mrtvil v sobě zlost a přemýšlel, jak z toho ven. A. Mrš. „No mlč, už jsem z nejhoršího ven,“ těšil farář malého Hilmu. Jir. Všude se chlubila, že si ji pán vezme, a teď jí sklaplo. Teď ho ostouzí a on neví kudy ven! neví si rady. R. Svob. Vida, jak uvázla a jak nemůže z rozpaků ven, pochopil, co ji zarazilo. Herb. D ven a ven zast. a kniž. veskrze, vesměs, venkoncem. Ale Iliodora z příčiny ven a ven jiné praví, že je Pilipaninec blázen. Vanč. Ukázalo se totiž, že onen Leo Taxil byl ven a ven bídný podvodník. Čap. Ch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 527 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 527