• venku adv. mimo dům, mimo lidské obydlí, zprav. pod širým nebem (op. pod střechou, doma, uvnitř). Děti chtěly ještě zůstat venku, babička ale nutila domů. Něm. Tu se dala Liduška do náramného pláče a nářku, až to bylo venku na tři hony slyšeti. Erb. Když neměla ani venku ani v domácnosti co šukat, seděla nejraději ve své sedničce. Něm. Otevru své dveře — nic — venku tma a pranic víc. Vrch. Venku kupila se šedá mračna a strojilo se na déšť. Jir. Nocovali venku. Havl. Venku bouř stromy rve. Sova. Venku se chumelil sníh. Ner. Mlha venku se rozptýlila. Čech. Venku na návsi rozlehl se opět hlahol trub a ržání koňstva. Třeb. Venku strojilo se již všecko k jaru. Šmil. Jazyk nechávej doma, a venku uši. Přísl. D vyjadřuje prostorové odloučení od vnitřku něčeho, od uzavřeného prostoru; mimo něco, vně něčeho. A hup! [do škopku] ale v tom okamžení byl [Šetek] zas už venku ze škopka. Erb. Než maminka svolila, byla zátka z baňky již venku. Prav. Sotva že byl náš pan ženich z pokoje venku, posadil si svůj nový klobouk na hlavu. Rub. Kačenka již byla ze dveří venku. Prav. Zůstal státi venku na stupátku. Čech. [V Japonsku] jsou [skříně] zapuštěny do stěn. Skřínka venku je tedy víc zbytečností, hračkou. Ner. „Jene, kde jsi?“ ozývalo se z houštiny. „Tu — tu již venku“. Jir. Kluci mají kolena stále venku roztrhané kalhoty na kolenou. Lid. nov. Tu byla Běta hned na mne venku s jazykem vyjela si na mne. Tyl. Slunce bylo již venku vyšlo. Paleč. Dvě knížky tiskem byly venku vydány. Mach. Vejvara si zatím oddechl po dlouhé řeči. Bylo to venku pověděno. Herrm. Milostpane! Milostpane! Už je [kaktus] venku vyrazil květ! Kun. D býti venku (z čeho) ob. míti něco za sebou, odbyto, vykonáno, překonáno. Nyní byli [prchající] z hor venku. Něm. Jenom aby na knihy zbytečně nevydávala a na takové věci. Už je teď z toho učení venku už se neučí, už nechodí do školy. Rais. Jste už také z mladých let venku. Tyl. [Musíte] hned tu krávu dobrovolně vrátit, rozumějí? — A jsou z toho venku mimo podezření, stíhání. Vrba. Však nejsme ještě ze všeho venku není konec nebezpečí, útrap. Sab. Z toho [brahmsovství] jsme ovšem dnes již venku oprostili jsme se. Smet. D na venkově (op. ve městě). Nechce se mu do Prahy, má venku asi jinou holku vyhlídnutou. Svět. Eva byla venku zvyklá volnosti a veselosti — v městě nebylo nikam hnutí. Podl. [Doktor] pátý den přijel a zůstal pak venku skoro měsíc. Šim. Ach, jak utěšené jest venku přebývání. Č. lid. D Řidč. na vnější straně, z vnější strany, zvenku, zvenčí (op. uvnitř). [Ve zdi] bylo tak nazvané okno slepé, venku namalované, uvnitř prolamované. Prav.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 324 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 324