• vidlička, -y f. část jídelního příboru n. kuchyňského náčiní, opatřená několika, nejméně dvěma hroty a sloužící k napichování jídla. Hostu dali k talíři i vidličku a nůž. Něm. Vidličku, nůž i lžíci nosíval s sebou, obyčejně v botě. Jir. Náhle však jako by rázem stuhl, nedodal ústům nabodnutý na vidličku kus knedlíku. Jir. Mezi pivem musí míti něco na vidličku něco k snědku. Bes. Nebyl to vlastně oběd, jen tak něco na vidličku přesnídávka. Klost. Měl jsem výbornou snídani na vidličku přesnídávku. Her. Odepře [si] v hostinci své oblíbené jídlo, jen proto, že je neumí jíst bez desítiprsté vidličky prstů rukou. Lid. nov. Ženská jak kyrysar, s očima jak vidličky pichlavýma. Jan. Dítě se dalo do křiku, jako by je na vidličku bral pronikavě. Šmil. Někdy ale kopa vybraná [šašek] mne též na vidličku nabírá dobírá si mne. Vin. [Kritik] mne trochu ostřeji na vidličku napíchnul, než bylo radno zkritisoval. Vin. D Zdrob. k vidlice; menší vidlice. Tutéž službu [rozhrabávání uhasínajícího ohně] zastává i dlouhá vidlička s několika hroty. Eva. V tom tě rejpne některá z klád, jež nebohý oslík po dvou do vidličky svázaných sotva že vleče. Ner. Hospodářova žena pekla na pánvi „herynky“ na vidličkách. Win. [Jiřičky] mají kratší vidličky v ocásku [než vlaštovky]. Herb. Venus, pustivši se s Martem do zamilovaných pletek, Vulkanovi, svému manželu, vidličky nasadila oklamala, podvedla ho. Čej. Text. součást mechanismu tkalcovského stavu, vidličce podobná. Šach. druh postavení, v němž pěšec n. slabší figura ohrožuje dvě silnější figury soupeře současně. El. tech. zástrčka. Zool. zvláštní orgán u perlooček, furcula.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 183