• vlak, -u m. souprava železničních vozů tažených lokomotivou po kolejích. Vlak vyjel z nádraží. Rais. A již rachotil vlak přes poslední výhybky nádražní a ujížděl k Chuchli. Herrm. Byl celý uřícen; patrno, že běžel, aby nezmeškal vlak. Stroup. Večerním vlakem hosté odjeli. R. Svob. Jsou lidé dnes, kteří nechápou, jaké nadšení, jaký ruch, život byl kdysi ve spojení s divadelními vlaky zvláštními vlaky na představení v Nár. divadle. V. Mrš. Žel. vlak nákladní, osobní, spěšný, zrychlený. Vlak strojový složený jen ze strojů. Vlak zatěžovací určený k vykonávání zatěžovacích zkoušek mostních konstrukcí. Voj. obrněný vlak, zdravotnický vlak a j. D vůbec skupina vozidel, plavidel n. letadel tvořících samostatný celek. [Hůře] je tomu u velmi těžkých nákladních aut a u automobilových vlaků. Auto. Pohled na labský lodní vlak. Vlastiv. Tímto letem na trati 1350 km bez přistání byl stanoven nový rekord v letu vzdušných vlaků. Právo l. „Nebeské vlaky“, letadla vlekoucí za sebou několik osobních nebo nákladních kluzáků, které se mohou libovolně odpoutávat. Výb. D Zeměd. zařízení sloužící k dopravě pluhu na pole, vlačiha. Ryb. pytlová síť na dvou bidlech n. velká vlečná síť.