• vnouče, -te n. dítě syna n. dcery. Babička ještě vnoučata na klíně houpala. Něm. Zastali tam starého sedláka s nevěstou a dvěma vnoučaty. Jir. Po novém roce už chtěl odjet domů, jen k vůli vnoučatům. Vrch. Řada vnoučat ozařuje svou láskou a jarostí chvíle jeho. Mach.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 65