• vnuk, -a m. syn syna n. dcery. Žije ve své dceři, ve svém vnuku a v jejich dětech. Vanč. Děti a vnukové jeho jísti budou ze štěpu. Šmil. Přen. Villonův vnuk pozdní [Verlaine]‚ krčmou žití kráčel následovník. Kar. Tu přichází k dedukci, že jest praeraphaelismus vnukem německé a synem francouzské romantiky. Vrch.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 198 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 198