• vnuk, -a m. syn syna n. dcery. Žije ve své dceři, ve svém vnuku a v jejich dětech. Vanč. Děti a vnukové jeho jísti budou ze štěpu. Šmil. Přen. Villonův vnuk pozdní [Verlaine]‚ krčmou žití kráčel následovník. Kar. Tu přichází k dedukci, že jest praeraphaelismus vnukem německé a synem francouzské romantiky. Vrch.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 198 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 198