• voda, -y f. průhledná kapalina, vyskytující se jako déšť (sníh, led) n. pramenící ze země, uložená v různých přírodních nádržích a sloužící za základní nápoj. Vyběhnuvši na dvůr, navážila vody. Rais. Voda se už vaří a můžete hned po čaji usnout. Ner. Po mase přinesla sobě sklenici vody. Šim. Přišel čas, kdy došla [na lodi] sladká voda pitná. Dyk. [Řeka] je nějak zachmouřená. Spadla někde voda dešť. V. Mrš. A v dáli Eufrat své sivé vody valí bez hluku jak řeka smrti vlny. Mach. Ráda kočka ryby jí, ale do vody se jí nechce. Přísl. Tak dlouho se chodí s hrnečkem pro vodu, až se ucho utrhne všecko má své následky. Přísl. Není ostýchavý a nesmělý: ryba přišla do vody je ve svém živlu. Hol. Krev není voda. Přísl. Řeč se mluví a voda teče něco nemá závažnosti. Přísl. Inu, voda se pije a řeč se mluví. Bozd. Je [syn] jako voda v koši nestálý. Poláč. Jen nesmíš zapomjet, že von je stálej jako voda v saku. Lid. nov. U mladého jsou peníze jako voda v koši hned je utratí. Jir. Neřekl nic a vytratil se jako voda z koše. Jir. Plynou peníze jako voda skrz prsty snadno se utratí. Ner. Celý den jsem jako na vodě, z pláče nevycházím. Rais. Karla zůstala, jako by ji polil studenou vodou zaražena. Štol. Všichni tu stáli, jako by je polil horkou vodou. Hál. Byly na sebe jak oheň a voda nesnesly se. Herb. Po čtyřnedělním pátrání vyšla skutečně pravda na světlo jako olej na vodu zřetelně, jasně. Herb. Bylo tam řečí jako vody mnoho. Vrba. I lidé nadělají řečí jako vody. Rais. Je tu tak potřebný jako voda velmi. Svět. Jsme my ženy sobě podobny jako voda k dešti. Šmil. Stála průhledná jako voda úplně. Hol. Já byl střízliv jako džbánek vody. Šmil. Žoli jako by se byl do vody propadl zmizel beze stopy. Čech. Jako by se nad ním voda zavřela. Šim. Byl stále jako na vodě nejistý, neklidný. Rais. Mám dneska žaludek jako na vodě podrážděný. J. Tom. V dalších dnech se chodník pod botami poddával, chodci „šli jako na vodě“ nejistě. Techn. obz. Spala ještě jako na nepokojné vodě. Šmil. [Říkala o zubech,] že je už má jako na vodě viklavé. Šim. [Bříza] rostla jako z vody a brzo přerostla všecky smrčky bujně. Vrba. Byli dvojčata a rostli jako z vody. Herb. Měl jedinou dceru Gábinku, dívku jako z vody vyrostlou ztepilou. Šmil. Dni utíkaly jako voda rychle. Jir. Léta ubíhají jako vlny po vodě. Šmil. Spal jsem celou noc, jakoby mne do vody hodil tvrdě. Jir. Inu pan doktor je pevná hlava a hodí se do těch časů jako ryba do vody dobře. O. Červ. Ve dveřích, jak ji [rakev] vynášeli, se na ní zaleskly kapky svěcené vody posvěcené církevním obřadem. Til. Svěcení „tříkrálové vody“. Cin. A teď mu ani svěcená voda nepomůže nic, nikdo. Vrba. Uvidíš časem, že bude třeba, abys měla svěcenou vodu v žilách místo krve velkou trpělivost. Šmil. Neruda vznášel se tu vždycky [při humoru] nad vodami vyhnul se všednosti. Vrch. [Žurnalista] musí nové prameny pro svůj časopis hledat, neboť by jeho čtenářstvo mnoho vody nesneslo banalit. Ner. „Kočku,“ vykřikla paní Včeličková [hádajíc, co jí muž přinese]. „Samá voda,“ smál jsem se vesele jsi daleko od pravdy (cíle). Lid. nov. Menší děti měly oči na vodě plakaly. J. Šír. Tolik dokladů měl, že ho mohl utopit na lžíci vody velmi snadno. Vrba. Socialistu by na lžíci vody utopil. Zápot. Na koho si zasedla, byla by jej na lžíci vody utopila. Pitt. Kdo má cit v těle, ani vám vody nepodá nebude mít nejmenší úctu. Šmil. Tito koníčci by na příklad hanáckým „vody podat nesměli“ nevyrovnali se. Herb. Do konce června t. r. bude ústava z první vody projednána zhruba, v hlavních rysech. Svob. nov. Zašlete mi novellu svou třeba jen z první vody napsanou. Svět. Hrál jsem symfonii z jedné vody načisto z listu, bez nácviku. Smet. Domácí povinnosti vykonány z jedné vody na čisto najednou, bez okolků. Kun. [V úvodníku] bylo práno špinavé prádlo páně purkmistrovo z jedné vody na čisto činnost důkladně probírána. Vrba. Měli svatbu najednou, aby se to vypralo jednou vodou odbylo najednou. Kosm. Mnoho práce bude potřebí, než budeme moci říci, že jsme již opravdu z vody venku z nejhoršího. R. právo. Machno se zrovna do vody propadl zmizel beze stopy. Maj. Stalo se — nestalo, padlo do vody a bylo dobře zapomnělo se. Herrm. Potřebuješ mě vždycky, když ti teče voda do bot jsi v nesnázích. Branald. My začínáme vařit z vody žijeme skromně. Práce. No, kalí to nebylo, chudý lidi vařej z vody mají chudá jídla. Kubín. Bylo to ohromné plácnutí do vody nicotný čin, zbytečnost. K. Čap. Purkmistr mu prorokoval, že bude vodu řešetem nabírat, omluvil se a odešel dělat marnou práci. Baar. Blázen, kdo vodu řešetem měří. Čech. Tedy nemá nazbyt peněz, ale chce honit vodu dělat dojem. K. Čap. Jistě by neopomněli poznamenat, že bych v nich [rukavičkách] mohl i „honit vodu“ dělati šviháka. Svob. nov. Bude vám na prospěch, když vám v „Pražském sportu“ udělám trochu vody reklamu. Böhn. Uhlídá pan direktor, jakou zvednu vodu způsobím rozruch. Štech. A co ti lidé mají? Vždyť nikomu vody nekalím neubližuji. Herb. Po lidských žlabech kalná voda teče lidé rádi pomlouvají. Přísl. Byla to sebranka, lidé, kteří chtějí lovit v kalných vodách těžiti ze situace. Dyk. Postihla jeho rozpaky, a to byla voda na její mlýn velmi se jí to hodilo. Herrm. Nesprávná politika hnala přímo vodu na mlýn hlinkovských zrádců prospívala jim. R. právo. Nač hnáti vodu cizí na kola? Vrch. Noviny varovaly ministry naše, že nadhánějí vodu jen na mlýn pruský. Herb. Udržoval s napětím pozornosti hovor nad vodou plynulý rozhovor. Schein. Jen ponižující vydávání horoskopů ho udržovalo nad vodou umožňovalo mu nuznou existenci. Týd. rozhl. Jediný p. Kolár ml. bavil drastickou svou hrou, udržující poněkud sceny nad vodou udržující jakousi úroveň. Ner. Jen jen že se tak klepeme nad vodou hájíme holou existenci. Jah. Ještě asi na dva roky jsme se tak třepali nad vodou. Herb. Myslím, že se tím [cvičením] člověk tak trochu udržuje nad vodou zachovává si zdraví. Svob. nov. Po smrti strýcově jeho závod tak tak že se držel nad vodou. Dyk. A tu užaslým majitelům nalil čisté vody řekl pravdu. Štech. Lid. Podej mi, chlapče, živé vody (v lidovém bájesloví) čarodějné, oživující. Erb. Divotvornou vodou sílu do vašich oudů vlíti — to nedovedu. Tyl. Slang. A když slečna omrzí, tak se pustí k vodě přeruší se s ní poměr. Poláč. Pustila ho k vodě. Lid. nov. A jí se zdá, že ho pustí co nejdříve k vodě propustí. Ros. Přen. její mléko [přírody] pijte a ssajte, a ne vodu ze všelijakých mudrlantských knih něco nehodnotného. A. Mrš. Chem. nerost obsahující dva díly vodíku a jeden díl kyslíku, H2O; těžká voda H2O2. Alkalická voda druh minerální vody zásadité. Hořká voda obsahující sloučeniny magnesia. Bromová voda roztok bromu ve vodě. Hydrátová voda která je součástí molekuly krystalické látky, krystalová. Měkká voda obsahující málo nerostných rozpuštěných látek. Tvrdá voda obsahující mnoho nerostných rozpuštěných látek. Pitná voda zdravotně, hlavně bakteriologicky nezávadná. Destilovaná voda zbavená destilací rozpuštěných látek. Voda ovzdušná, povrchová, mořská, slaná, sladká, brakická, dešťová, sněhová a pod. D voda (zř. vody) přirozený vodní tok (řeka, potok) n. vodní nádrž (tůň, rybník, jezero, moře, oceán). [Potok] spojiv se s vodami jinými, naplňuje rybník náš. Svět. Stanulť jsem na pokraji bělavé skály, pod níž bylo viděti hladinu stojící, neveliké vody. Jir. Vody síla dravá se rozpoutá a podemele břehy. Vrch. Koně poslali se napřed a Kateřina a její dvůr brali se tam po vodě plavili se po lodi. Zey. Ty Neziderské vody zemdlené tři dni, tři noci kouřily. Ner. Byl to kraj mírně zvlněný, kraj stojatých vod, kraj jezer, rybníků a bažin. Vanč. Jarní vody se vybouřily, větrové ztišili. Jir. Přeplul slanou vodu moře. Dyk. Jižné pohoří, dělící Čechy od Moravy, Rakous a Bavor, činí spolu rozhraní vod Europejských. Pal. Děvčata z Podskalí i Františku mohla na něm oči nechat — a tam u nich přece nebyla nouze o krásné, urostlé hochy „od vody“ plavce, voraře, ledaře a p. Meis. Po vodě Otavě plavili sem pražce a telegrafní tyče. Baar. Proč zapomněl’s na velký úkol svůj, když na Sázavě vodě jsi ženu uchvátil. Zey. Třeba kalná voda, jen když mele. Šim. Tichá voda břehy ryje o člověku jen zdánlivě mírném, nenápadném. Přísl. Tiché vody břehy melou. Bozd. Ona je tichá voda, ale ty břehy berou. Něm. Sotvaže slyší, že muž měl jinou, jde a skočí do vody utopí se. Rais. Marie se z toho nějak pomátla, prý i do vody skákala chtěla se utopit. K. Čap. Nezbývá mu nic, než revolver nebo voda sebevražda utopením. Mach. Ale to mu prošlo, poněvadž by byl za své pány do vody skočil učinil vše kvůli nim. Šmil. Okupovaly [americké síly] ostrov Tajvan a jeho výsostné vody okolní moře tvořící s ostrovem politický celek. Ml. fronta. A všechno — i mládí i krásu i zlato vítr vzal — odplavila voda. A. Mrš. Kol kolem po řekách ti trpaslí synci malí si po vodě dolů nahoru své mlhavé balvánky valí po proudu i proti proudu. Ner. Bezděky přešel přes lávku a dal se proti vodě těsně vedle řeky. Jir. To něco vody uběhne, než on přijde do nových kolejí. Jah. Co vody uplyne, než o svůj krajíc zavadíš. Šmil. To ještě mnoho myslím na Berounce vody uplyne, nežli se toho dočkáme. Mácha. Kůň padl a on s ním. A vody se nad ním zavřely utonul. Jir. Nad tučnými skaláckými výdělky se již navždy zavřely vody je s nimi konec. Rón. Ryb. pstruhové vody. D velká (zř. veliká) voda povodeň. Jen výjimečně, když za velké vody nemohli jejich obyvatelé přes slánský most, křtili a pochovávali v Levíně. Kulh. Po takové neklidné noci nevybouřila by ho ani střelba na velkou vodu v Podskalí. Herrm. Krista se pamatovala, co cestou zkusily, když je stihla průtrž mračen a veliká voda. Jir. Když vojáci z Lesní Lhoty odtáhli, bylo tam jako po velké vodě pusto a smutno. Šmil. Hrnul se dovnitř jako velká voda hlučně, nápadně. Č. Jeř. Kam se tak ženete jako velká voda? Šim. Je to vášeň jako veliká voda nespoutatelná. Šmil. D vody kniž. (obyč. v ustál. spojeních) poměry prostředí, situace, stav. V klidných vodách pražského života hemží se nyní těch pijavic. Ner. Mladočeši pustili se úplně do vod opportunistických začali dělat oportunistickou politiku. Naše d. Střehl bedlivě svého jazyka, aby při možné změně situace nebylo příliš těžké přeplouti do nových vod změniti jednání. Vrba. Že do těch vod [ženění] Hurt zabrousí, nenapadlo ho ani ve snu. Šmejc. Napevno zakotvuje v proudících uměleckých vodách let devadesátých uměleckých směrech. Čteme. D voda jako zvláštní nápoj, buď přírodní (minerální), n. upravovaná (na př. sodová, expr. pivo, kořalka a p.). Našla jí maminka místo do kiosku se sodovou vodou sodovkou. R. Svob. [Hejtmanství dohlíží] na prodej potravin, minerálních vod a jedů. Čes. pol. Za stolní vody jest považovati všechny minerální vody. Výjimku činí hořké vody. Léč. řád. Nohy se pode mnou třesou, budu si muset udělat slanou vodu. Čap. Ch. Žert. „Cucal zrzavou vodu,“ jak říkal plzeňskému pivu. Deyl. Sem, hospodo, té Tvojí ochmelené vody! Ner. Ale za to čepák za čepákem, plný „dobré vody“ z hospody nosily děti den co den. A. Mrš. Dial. Pod každou lípou ležel jeden Harťan, poražen ohnivou vodou kořalkou. Glaz. [Ve dvou krámech] obyčejně „svou“ kmínovou vodu čili „mistru“ popíjel kmínku. Ner. D jiná tekutina, zvl. tekutý přípravek (léčebný, kosmetický a p.). Z té bouře tryskla abiturientu slaná voda do výše — až do očí slzy. Baar. A pak dostala vodu onemocněla vodnatelností. R. Svob. Půldruha roku vodu měla. Čap. Ch. Kolínskou vodou vonící zpravodaj zašel pak do hotelu Koníček na náměstí. John. Používají hlavně tří reagencií: karbolové vody, čpavku a roztoku zelené skalice. Týd. rozhl. Tomu odpomůžete, natřete-li pokožku některou vlasovou vodou, obsahující alkohol. Zlín. Ráno i večer navlhčíme obličej příslušnou pleťovou vodou. Ozv. Jeť tak líbezně, jako by se člověk napil pivoňkové vody z listu i kořene odvaru z pivoňky. Jir. Pelyněk bych všecken potrhala. Z něj bych potom vodu vycedila šťávu. Čel. Přinesu ti vody z břízy, napiješ se, bolest zmizí mízy. Heyd. Zast. Znali staří letkvaře, syrupy, jíchy, „vody“ atd. odvary. Č. lid. Žádám, aby z vody její půlnoční a ranní nedostatky její vyšetřil z moči. Win. Lék. plodová voda tekutina vyplňující dutinu vaječnou. Lékár. roztok tuhé, kapalné n. plynné látky v destilované vodě. Zubní voda, borová voda a pod.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2305 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 2305