• volič, -e m. občan mající právo voliti; kdo se účastní voleb. [Jednatelé přemlouvali] neodhodlané voliče, aby hlasovali s nimi. Havl. V den volby na úsvitě voliče budili. Jir. Faráři všude, kde zvoleni byli za voliče při sněmovních volbách, musili se z toho poděkovati. Herb. Členové krajského výboru a ústředního výboru se volí na jeden rok, mohou být zvoleni znovu a voliči je mohou sesadit. Marx-Engels-Štoll-Hoch. Telegr. zařízení, jímž se volí tiskací značka přijímacího přístroje. Telef. zařízení v samočinné telefonní ústředně, umožňující spojení volajícího účastníka s volaným.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 85 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 85