• vrhnouti, zast. vrci dok. (1. sg. vrhnu, zast. vrhu, vržeš, imper. vrhni, zast. vrz; příč. vrhl, lid. vrhnul; vržen, přech. vrhnuv, subst. sloves. vržení) (koho, co, zř. čím, po čem; kam) prudce hoditi, sraziti někoho n. něco určitým směrem; prudce hoditi, mrštiti něčím, někým někam. Ten, kdo se zachytil hradeb, byl vržen dolů. Vanč. Ukázal na ohavné tělo šarkana a pak je vzal a oknem do propasti dolů vrhl. Něm. Je svažte k sobě, vrzte do hlubiny. Bezr. Kázal dítě vrhnouti do moře. Zey. Když jsem jí přinesla kávu k svačině, vrhla ji vztekle na zem. Štol. Vrhl [muže] s vozu do příkopu. Heyd. Skokem byl na schodech, jako by vržen slepou silou. K. Čap. Byl jsem davem nějak ke zdi vržen. Zey. Chystala se uchytit pevnou rukou každý vržený míč. R. Svob. Vrhl zrno hořčičné a ono se ujmulo zasel. Havlasa. V klobouk místo dukátův nám [pánové] suché vrhnou listí hodí. Heyd. Vrhl proti biskupovi oštěp. Vanč. Rázem jej [meč] vytrhnul a do nejzadnějího kouta stanu jím vrhnul. Tyl. Otevře okeničku a vrhne do kamen několik špalíčků dříví. Šaman. Vrhni to bejlí do plamenů. Zey. Ještě dnes v žár bude [modla] vržena. Vrch. Při hodech musí celé tělo doprovázet vržený předmět pokud možno nejdále a nejdéle. O. Jand. Koule je vržena obloukem „kolem hlavy“. Vojta. Usekl cíp pláště a vrhnul mi jej v obličej. Vrch. Tu růži vrhla mi jednou před nohy. Lada N. Rázem Turka k zemi vrhne srazí. Kraj. Malé dítě vrhla na břeh tady voda vyhodila. Vrch. Buď vržen z ovčince a pozbaven vší útěchy a naděje! Tyl. A již vrhli kotvy, přistáli v břeh sivý zakotvili. F. Kvap. Vrhli svůj čeřen [rybničtí pytláci]. Vanč. Ihned vrhl síť jiným směrem začal hovor o něčem jiném. Štech. Usmívavě zamíchal a vrhl kostky. Slád. Kostka jest vržena je rozhodnuto! Šmil. Již byla v nejvyšší poradě ve Vídni vržena kostka budoucího osudu uherských národů bylo rozhodnuto. Havl. Podlé rady bojarův i starcův vržen los, a ten padnul na mladého Varjaha, křesťana. Šaf. Nepřítel vypjal všechny své síly, vše vrhl v sázku. Týd. rozhl. Kdo sám jsi bez hříchu, vrz na ni první kámen! Preis. Jako by chtěl [Černyševskij] úmyslně soudu a vůbec všem těm, kteří šli na něho, vrhnout ve tvář rukavici, i ukázat jim, že se jich nebojí. Z. Nej. Jsou to poslední slova, a nebude-li jim popřáno sluchu, bude vržena rukavice vypověděn boj. Kubka. Chtěla zdvihnouti rukavici, manželem vrženou, ale jako vždy rozmyslila se po svém způsobu. Herrm. S lehkým srdcem byste mne vrhla přes palubu zbavila se mne. Maria. Řecko bylo s podporou britské posádky vrženo na okraj nejhoršího fašismu. R. právo. A mezi jejich nejslavnější reky ty svárů, hádek vrhni pochodeň vyvolej, způsob svár. Vrch. Podezření jiskru vrhla jsem do hloubi vaší duše vyvolala podezření. Zey. Hronovi bylo, jakoby byl náhle vržen o několik let nazpět do svého mládí. Hlad. V prudkém boji byla úderná síla Mannsteinovy armády rozdrcena a Mannstein vržen zpět a pronásledován až k Rostovu odražen, donucen k ústupu. R. právo. Přen. Do vodopádu vrci výkřik svůj dravý a žhavý. Hora. D vrhnouti na papír a p. (co) kniž. rychle, chvatně, směle něco umělecky vytvořiti. Vrhnu na papír několik svých dojmů. Kronb. Vrhl jsem její překlad [básně] na papír kterýsi ošklivý den. Dyk. „Ohněm“‚ mohutně vrženou freskou ze světové války, zasáhl [Barbusse] hluboko do vývoje evropského válečného románu. R. právo. Bylo to první vržení skizzy. Hlad. Polahodily mému zraku neobyčejně elegantní ornamenty, směle vržené ženskýma rukama na zadní stěny selských stavení. V. Novák. Prohlédl, jak je barva vržena. Svob. Jeho režie nebyla důsledkem hlubokého proniknutí díla, než pudového a smyslového jeho zmocnění se a vržení s výbušným, nezkrotným temperamentem. Týd. rozhl. D vrhnouti sebou (kam) expr. prudkým pohybem si sednouti n. dopadnouti někam. Vrhla sebou na židli. Šrám. Vrhl sebou do zaprášené lenošky. Třeb. Doma vrhl sebou na postel a ztěžka vzdychl. Mah. Vrhla sebou na kolena před divochem vášnivým. Rub. Vrhla sebou na zem a líbala ji. Něm. Vrhnul sebou do připraveného fiakru. Ner. D (co kam) vydati, vyslati od sebe něco někam, zvl. náhle, znenadání n. ve velkém množství. Když byla kniha vržena na trh knihkupecký, oddechl si z hluboka. Herrm. Vrhly [mlýny] své bílé mouky do Rakouska. Vilikovský. Hitler vrhl všechny dosažitelné síly na ruskou frontu. R. právo. Povinností lidové demokracie je neváhat vrhnout všechny síly na ty úseky pracovní fronty, kde je pomoci v daný okamžik nejvíce zapotřebí. Zápot. Chtěla [mladá buržoasie] prostě zlevnit výrobu zboží, vrhnout co nejvíce zboží na trhy. Dějiny VKS(b)-J. Proch. Vše vrhlo své síly proti němu. K. Schulz. Mladistvá republika Francouzská vrhla mezi národy vábivé heslo volnost, rovnost, bratrství. Zel. Tato podivuhodná otázka byla vržena mezi nás. Lier. Obě zprávy byly úmyslně vrženy do oběhu. Pek. Nedovedu se vymaniti z kouzla, které na mě vrhla. Zey. Ihned vrhl podezření na hospodyni. Čech. Je vržena nová nesvornost v tábor obou stran královských. Havl. Hana na mne vržená byla by lpíti zůstala. Ner. Novou vrhl na sebe zas bídu. Heyd. Pozdvihnuvši lampu, vrhla ostré světlo na hlavu Lianinu. Herrm. Do uliček vrhli světla reflektorů. Lang. Viděla i zrcadelný odraz oken prvního poschodí, vržený naproti do stínu budovy. Čap. Ch. Zaslechl slova, která vrhla světlo na příčinu pohnutí objasnila. Dyk. Jsem jist, že by nám [listiny] vrhly netušené světlo na curriculum vitae tohoto individua. Mach. Hustý keř šípkový vrhl na ně černý stín. Jir. Přen. Zlá nehoda temný stín vrhla na život jeho. Lum. Odmítal všechno, co by bylo vrhlo stín pochybnosti na jeho loyalitu. Č. Jeř. D vrhnouti v tvář slova a pod. (komu) kniž. přímo prudce, drsně někomu něco říci. Slova plná hněvu a pravdy vrhl králi v tvář. Zey. Co hodláte učinit vůči urážce tak bídně ve tvář vaši vržené? Stank. V tvář hanebnou mi vrhl lež. Heyd. Již odvolává i slovo odpadlictví, vržené druhdy příteli v tvář. Vrch. Nechtěl bych celému národu vrhnouti tak hroznou obžalobu v tvář. Ner. D vrhnouti pohled, zraky a pod. (na koho, po kom, kam) kniž. na někoho se podívati, pohlédnouti. Vrhl znepokolený pohled na Helenu. K. J. Ben. Panička vrhla káravý pohled na manžela. Herrm. Vrátil švagrovi papíry, aniž byl na ně jediný pohled vrhl. Zey. Vrhla závistivý pohled kolem sebe. V. Mrš. Vrhla podezíravý pátravý pohled do pokoje. K. J. Ben. Krejčík sivé zraky pohrdavě vrže na sedláky. Heyd. Vrhněme několik pohledů do záhady životního pocitu a lyrického tvaru mladé generace. Götz. D (koho kam) dostati, přivésti někoho někam, obyč. proti jeho vůli, přivésti vůbec někoho do nějakých nepříznivých okolností, poměrů. Nikdy nevrhnu lid svůj v boje a záhubu! Zey. Chápeš nebezpečí, v které láska vrhla tě? Zey. Byla vinou zesnulého muže romantika vržena v těsné poměry dělnice v tiskárně. Lum. Člověk, vržený do barbarství předhistorického, vynalézal a tvořil si znova nástroje dorozumění a výrazu. Šal. Člověk vržený do života, musí míti na životě zájem. J. Čap. Hrad váš v plamen, v popel, v zkázu vrhli. Hál. Několik osob bylo zatčeno, do okovů vrženo. Helf. Do vězení jsem byla vržena. Zey. Vrhni zrádce v temno Bílé věže. Heyd. Cítil, že je náhle vržen do labyrintu událostí. Pfleg. Kam bude vržen ten dobrý, tichý člověk? Mach. Probdělé noci a zármutek vrhly jej na lože způsobily onemocnění. Zel. Rozvrácené manželství rodičů vyštve ji z domova a vrhne na trnitou hereckou dráhu. Čteme. D vrhnouti mladé (o zvířatech) poroditi. U psů vržených v únoru jest vzrůst do výšky skončen v měsíci listopadu. Stráž mysl. Kočka vrhla tři koťata. K. Čap. [Králice] asi po týdnu vrhla osm malých králíčat. Baar. Hosp. a mysl. (na př. o hlodavcích a šelmách) zroditi mláďata. D vrhnouti se (kam, do čeho, več) skokem, rychlým pohybem se dostati někam, učiniti prudký, energický pohyb někam. Milenci se svázali dohromady lanem a vrhli se s Vyšehradské skály do Vltavy. John. Vrhne se střemhlav třeba do propasti. Hnyková. Vrhl se v plameny. Zey. Na bok se vrhne [kůň] a nohu jezdci přerazí. Baar. Jako brankář po míči, tak se vrhl po tvrďasu. Týd. rozhl. Vrhne se [medvěd] s řevem tam, kam ho vedou oči. Mateříd. Jako šílený vrhl se písař za ní. Čech. Domin vrhne se do lenošky zprudka sedne. K. Čap. Vrhl se na lůžko. Herb. Vrhl se mezi řady kufrů. Bezd. Hošík jakýs vrhl se mu před koně. Třeb. Všichni [psi] se vrhli v stranu tu, kde stál mladík. Jir. Téměř se vrhla k doktorovi, podávajíc mu obě ruce. Havlasa. Děvče vrhlo se proti mně s opravdovou starostlivostí. Herb. Pojednou se vrh’ před synem v prach. Zey. Vrhla se mu na šíji. Havlasa. Děti vrhnou se tátovi kolem krku. Lang. D Řidč. přivésti se, dostati se do nějakých poměrů, okolností, zvl. nepříznivých. Samachtíc vrhla se v zkázu. Zey. Zbůhdarma se v podezření u ní vrhnu skutkem tím. Züngel. Vrhla se na cestu prázdné marnosti. Něm. Věčné nic! v tvůj já se vrhu klín. Mácha. D (na koho, nač, proti komu n. čemu a p.) útočně, bojovně, nepřátelsky přepadnouti, napadnouti někoho n. něco, vpadnouti někam. Kníže pán a hosté jeho vrhli se na kořist. Třeb. Vrhly se [děti] na jablko jako hladoví psíci. A. Mrš. Potom se vrhli hladově na maso. Vl. Proch. Jak hladová zvěř vrhli se po něm [zbytku doutníku] výrostci. A. Mrš. [Výletníci] se vrhli na vlak divým útokem, jako by šlo o život. Herrm. Viděl malý dav vojínův, jenž jako posedlý vrhl se v nejhustší šik nepřátelský. Jir. S hrozným štěkotem vrhnul se pes na kočku. Rad. Šat můj je tak rozedrán, že zajisté se ihned psi na mne vrhnou, ocitnu-li se na ulicích. Zey. Již co blesk vrhl se naň s dýkou. Lum. Zbrojnoš vrhl se po venkovanu s taseným mečem. Třeb. Vrhli se na sebe jako lítá zvěř. Prav. V tom se vrhnul do jizby houfec nových hostů. Jir. Lidé byli by se jistě vrhnuli až do statku. Lum. Páni rychlou jízdou vrhli se stíhajícím v bok. Pal. Žert. Hodíme tam [do omastku] zrnko housky; vrhne-li se mastnota na ně s hlukem, můžeme již řízky klást do rendlíka. Maj. D (nač, do čeho) expr. začíti se něčím zabývat, pustiti se do něčeho, cele se něčemu věnovati, oddati. Dlouhé sloupce cifer jako by ho fascinovaly, ihned se na ně vrhl, aby si je sečetl. Bass. S vrozenou vášnivostí se vrhla Olga do domácích starostí. Til. Po dobré zimní průpravě se vrhnu v dubnu do jarního cvičení. O. Jand. Vrhněte se na sbírání poštovních známek. Mach. Vrhnu se na pěstování révy. Herrm. Vykašlu se na cukr, mouku, sůl, vrhnu se na okurky, sardinky a na jiné lahůdky. Hek. Hned na začátku svých studií vrhl se na národní práci. Mah. Vrhl jsem se v studie s celou pružností mladického ducha. Her. Lačně vrhl jsem se na knihy. Čap. Ch. Nikdo si nepředstaví, s jakou jarostí tito mladí lidé vrhli se v boj. Herb. Vrhl se do svého bývalého bujného a dobrodružného života. Hlad. Vrhl se s otevřenýma očima do světa. Mah. Snad bych se přece jenom měl vrhnout na pedagogickou dráhu. Č. Jeř. Mají srdce plné lásky, a nevědí, kam by se s ní vrhli. Prav. Co chceš teď počít — kam se vrhnout? Baar. D (po kom) lid. zděditi něčí vlastnosti. Muže mám nehodného a děvče vrhlo se po něm. Nov. Synek Toník, ten Bůh ví, po kom se vrhl! Preis. V tomto ohledu vrhla jsem se zcela po ní. Svět. V. t. vržení, vržený.
  • vrhnouti ned. (subst. sloves. vrhnuti) vraceti obsah žaludku jícnem a ústy ven, zvraceti. Zaháněla [mlha] ženy i děti do mezipalubí, kde každé chvíle někdo vrhl, v nářku a bolestech se svíjel. Baar. Začal vrhnouti, dostal závrať. Lum. U žaludku jej cosi sevřelo a nutilo k vrhnutí. Svob.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 781 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 781