• vy zájm. osob. 2. os. pl. (2., 4. a 6. vás, 3. vám, 7. vámi) označuje dvě n. více osob n. věcí, k nimž se mluvící v řeči obrací. Vy jediní jste zbyli z průvodu, jenž vyšel se mnou z drahé vlasti mé. Vrch. „I všecko, všecko vám [babičky] udělám, co jen chcete, odpověděla Liduška radostně. Erb. Dala bych Ti kamaráda — ale koho dát Ti, koho? Je vás [děvčat] ve vsi trochu mnoho. Ner. Změňte svá sídla a odejděte do neznámých krajů, neboť půda, která neživí mne, nebude ani vás živiti. Vanč. Ani z vás čtoucích nikdo tomu listu nerozumí. Win. Pán Bůh s vámi, co ten čtvrtý? Hál. Brzy uslyším vás, milé zvony, zas! Čech. D označuje osobu, k níž se mluvící v řeči obrací a jíž vyká. „Pozdrav tě Bůh, děvče!“ řekl k Dobrunce. „I vás, pane!“ odpověděla Dobrunka. Něm. „Do jakých koncův to s vámi dojde, Mrštino, povedete-li pořád svou?“ Šmil. Prý takový chudý chlapec jako vy, Půlpáne, si má víc vážit vzdělání, kterého se mu poskytuje. K. Čap. „Jste vy pan hospodský?“ Pfleg. Stěžujete si, můj drahý, že Vám příliš málo milostivě a srdečně píšu. Ner. [Farář] chce, aby mu lidé nevoňovali, aby mu říkali vy vykali mu. Jir. D Nom. vy zdůrazňuje n. má význam citově zabarvující. Povolání vaše, milí přátelé, právě vznešené jest; vyť lidi vzdělávati máte. Pař. Já se s vámi sdílet chtěl — sdílet o vše, co jsem měl; vy však všecko jste mi pobrali. Paleč. Nežádejte to, lidé! Má velká duše pod tím [tajemstvím] klesá, vy byste se v prach a popel obrátili! Klicp. Třetí [dítě] povídá: „Ale, babičko, vy máte jen čtyři zuby!“ Něm. „Vy nejste přece stár.“ Čech. „Hleďme — vy mne budete chtít poučovat, co to znamená!“ Něm. „Tak, tak, Fanynko! Vy jste dnes nějak čiperna.“ Šim. „Snad máme hrát na ulici fortepiáno, co? Vy!“ Herrm. D Nom. vy expr. při zvolání dává důraz na oslovenou osobu n. věc. Vy lenochové, to jste toho nasekali od rána! Herb. Vy, Václave, ať se mi o to postaráte, aby se sem dostal člověk jak se patří. Svět. Vy všichni, kdo jste stísněni, již pojďte, pojďte ke mně. Hál. Vzhůru, vy hoši, podívejte se všichni z ostra ven. Svět. Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy, ej, děvčata v suknici rudé. Bezr. Mateřídouško vlasti naší milé, vy prosté naše pověsti! Erb. Neplačte, vy modré oči, však se brzy vrátím k vám! Čech. Proč vy, moje mladé dni, ve tmách jste se zasypaly? Čel. Vy hvězdy jasné, vy hvězdy ve výši! Mácha. D u vás ve vaší rodině, ve vašem domě, ve vašem kraji, ve vaší domovině. „Ale měli u vás radost, že jste přišel?“ Rais. „U vás ani nevědí, kde bydlíš.“ Svob. „Tak co tam u vás robíte?“ začal se výminkář sklinkařů vyptávati. Preis. „Co pak u vás nesejou [obilí]?“ Rais. D Dat. vám expr. vyjadřuje citové zaujetí, důvěrnost. „I dušičky drahé, to je vám novina.“ Rais. „Počnu se vám s ním hádat, a nadávám taky.“ Šrám. „On vám sem přišel jako do hospody a chce s Máry tancovať.“ Pfleg. „Tam [v nebi] je vám prý krásně.“ Svět. „On vám byl jako u vytržení.“ Svob. „Ale on vám byl jako blázen.“ Šim.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 249 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 249