• vycházeti ned. (3. pl. -ejí) jíti, kráčeti odněkud ven. Konečně tamhle ze správní budovy vychází hrstka lidí. K. Čap. Z chrámových dveří zvolna vycházel pohřební průvod. Rais. Vycházím ze brány. Mácha. Dále nemohli [lidé] a také ne dále ulicí k Odrané bráně u králova dvora, kterou se vycházelo na Poříč. Jir. Tam, kde nyní okna jsou, vycházelo se na balkon. Zl. Praha. Blížícím se k městu vycházeli lidé houfně naproti. Ehrenb. Oficiálně se nesmělo o jeho [Tylově] divadelničení vědět, ale vycházeli mu vstříc vyhovovali mu. Bass. Německo bylo nuceno i jinak vycházeti SSSR vstříc, aby si zajistilo jeho neutralitu. Fierl. D jíti, choditi na procházku, na vycházku, opouštěti na chvíli byt. Vycházeli jsme s některými přáteli do okolí, chtíce poznati kraj i lid. Heyd. Vycházela si do zahrady nebo vyjížděla v kočáře. Jir. Prosil ji, aby každý den trochu vycházela. Podl. Odpoledne vycházela si na procházku. Herb. Sám představený oznámil mu usnesení sboru, jímž až do prázdnin mu byla odňata volnost vycházení. Vrba. Jeho bratr, nájemce honitby, podjal se úlohy vyhledati mu pevně vycházejícího srnce. Stráž mysl. D dostávati se z nějakého prostředí, stavu, poměrů. Vycházeje ze škol, Jungmann vyhlášen jest za svobodného i občansky. Zel. Stavitelské huti byly školami stavitelského umění i kamenické práce, odkudž vycházely osobnosti osobující si stále větší iniciativu tvůrčí. Matějček. Družky její z kola ani nevycházely. Rad. Pan Laube nakládal ustavičně do kamen, a přece nevycházel z rýmy. Č. Jeř. Rebeka ze zlosti ani nevychází. Sab. Ani ze smíchu nevycházeli. Hlad. Cigarová dýmka je tou koncesí, která měla vše zadržeti, vyrovnat, ale již i ta vychází zase z módy. Ner. Starší [syn] počíná již také vycházeti ze své podoby. Svět. Ani na chvíli mu nevycházel z mysli jeho milý nemocný bratříček. Dou. Vycházel z bezčíslných rvaček vždy co vítěz. Pfleg. Co k věci nepatřilo, je [v deníku] vesměs vynecháno, a proto mnohý týden vychází s prázdnou. Prav. D (o věci, jevu a p.) z něčeho plynouti, řinouti, linouti se, něčím býti vydáván, vylučován. Bláto bylo pro tatínka i pro Čeňka totéž jako odporné věci, které vycházejí z těla. John. Bubliny, ježto někdy ode dna hlubokých rybníků a jezer nahoru vycházejí, daly příčinu k pověsti. Erb. Množství peněz vychází ze země. Helf. Blažena poskakovala okolo sporáku, celá rozpálená horlivostí a teplem, vycházejícím z ohniště. Maj. Nad dým z uhlí vycházející nachýlil se nemocný. Jir. Okazovala Váchová na světlo, které vycházelo do tmavé podsíňky nějakou skulinou. Pfleg. Z toho šafránového jejího roucha vycházejí vůně fialek. Zey. Zprvu nemohli ani rozeznati, odkud slabý hlas vychází. Jan. Dech její sotva vycházel z krku stísněného lítostí. Pfleg. Kletby strašné vycházely z jejich úst. Choch. A Olgerd každé slovo lačně ssál, jež vycházelo učiteli z úst. Zey. Šero již vychází z černého lesa. Jir. Takové řeči jedním uchem vcházejí a druhým vycházejí. Klost. D (o slunci, měsíci, hvězdách) objevovati se na obloze. V té chvíli právě slunce vycházelo. Vrch. Nad lučinami vycházel měsíc. Třeb. Na nebi vycházela první hvězdička. V. Mrš. Přen. Bledý jako to jitro, co nad Prahou vycházelo, vyřítil se ze starého domu. Svět. Teď mi teprve vychází světélko! chápu. Šmil. Mně nové vycházelo mládí. Zey. D (o novinách, knihách, a pod.) býti vydáván na veřejnost. Té chvíle vycházely odpoledníky. Dyk. Zmínil se o novinách, co v Praze vycházejí. Prav. Román „Kuře melancholik“ začal vycházeti v „Hlase národa“. V. Mrš. Z jejich [Rožmberků] kanceláře vycházely listy psané jenom naší mateřštinou. L. Steh. Vycházely různé patenty a generale. Jir. Žert. Není ho konce, ten chlap by moh’ vycházet v pokračováních. Ner. D býti tažen při slosování. Losy vaše ať vycházejí s hlavními výhrami. Herrm. D (o semenu n. rostlině) zř. klíčiti, vyrůstati, vzcházeti. Malé, tiché, smutné pole, každé zrno samo dole, a tak hluboko se sází, že už žádné nevychází. Slád. Osení vycházelo na všech polích. Podl. D míti původ v někom, u někoho, v něčem, pocházeti z něčeho. Z nich [římských otroků] vycházeli malíři, herci, pisařové, básníci. Mach. A bylo to totéž vojsko, jež bývalo častováno a vítáno mezi obecenstvem, jež vycházelo z lidu. Podl. Z jeho pera vycházely nové povídky a romány. Lum. Co z jeho péra vychází, od toho se skutky neuchyluje. Jir. Státoprávní zápas u nás vychází nyní již z lidu samého. Arb. Návrhy zákonů mohou za podmínek stanovených jednacím řádem vycházet buď od vlády, nebo od poslanců. Ústava. Nová ústava má především vycházet z výsledků boje proti okupantům, jehož hlavní tíži nesl náš lid. Ústava. Podněty k hovoru vycházely ze všeho na světě, o čem možno mluvit. Lum. Pravil hlasem, o němž se souditi dalo, že z hlubokého pohnutí vychází. Sab. Od nás na všechny strany dobrý zákon jest vycházel. Vanč. Dole sedí mistr a velitel, „chef de la Claque,“ od něhož vycházejí všechna znamení. Ner. Toto ustanovení od otce vychází. Svět. Odpovězme si na otázku, vychází-li tudy národu našemu a tím člověčenstvu jaká škoda čili nic? Kos. Na gruntech dílu toho byly hory zlaté; mimo to též lom kamene mlýnského nad Novou Vsí, z něhož vycházel také užitek společný. Rais. Z těch družných schůzí naší mládeže nevycházejí leda pitky, urážky a řeže a nic kloudného. Klost. D (z čeho, z koho) kniž. býti (myšlenkově) založen na někom n. něčem, opírati se o někoho n. něco. Jeho hlavní námitky vždy směřují proti vycházení ze všeobecných abstraktních ideí. Durd. Z Kollára vycházejí všichni naši básníci pozdější. J. Jak. D býti výsledkem nějaké činnosti, vývoje a pod., vyplývati. Po oschnutí vajíčka se voskové nánosy jemně setřou a vychází krásný, mnohobarevný a ornamentálně bohatý vzorek. Rozhlas. Šimon uvažoval všemi cestami, je-li možno, aby sem přišli prohledávati jeho věci, a vždy mu vycházelo, že je to možné. Svob. Z kontrastu jim vycházel pak sám sebou patrný pokrok národa českého. Herb. Ze všeho vycházelo, že censor asi není takový, za jakého jej Srnka měl. Jir. Vycházelo na jevo, že Čechy zchudlé po krutostech času se znovu vzmáhají. Vanč. D míti zdárný výsledek, dařiti se. Neosob. Počítal, ale ať počítal jak chtěl, pořád mu nevycházelo. Vrba. Starý Hodík měl nejprve před očima statek. Na jeho pozadí si promítal všecko, co Josef líčí a maluje — a pořád mu to dobře nevychází! Spirh. Nic jí nevycházelo, tak, jak by si byla přála. Zápot. D (več, zast. nač) řidč. měniti se v něco. Nejsem přítelem positivismu v politické poesii, kde vychází vždy v didaktiku. Mach. Všecka radost světa na darmo vychází a rozpadá se v hromádku popela. Merh. Láska její tajná na tragický konec vychází. Šmil. D (o cestě, stavbě a pod.) táhnouti se, prostírati se, vésti směrem odněkud. Hned jsem si v mysli představil úzký pruh borového lesa za strniskem, z něhož vycházel hluboký úvoz. Svob. Její [obce] hradby vycházely od kláštera sv. Františka. Bass. Cesta vychází od vjezdu před průčelím zámku. Kun. Šířka pásu trojúhelníkového jest volena tak, aby vnitřní strany pásu vycházely z průsečíků výšek jednoho trojúhelníku se stranami druhého. Jos. Klíma. D (kam) směřovati, vyúsťovati někam v prostoru. V místech, kde vycházel úvoz na cestu, odchyloval se potok poněkud mezi lučiny. Svob. Vychází-li ložisko na den (na povrch) nebo je-li blízko povrchu, najdeme úlomky užitkových nerostů roztroušeny v jeho celém okolí. Jič. Zde tato tajná chodba tě zachrání: vycházíť daleko za Kremlem při samé řece. Mik. Tak opouští [Divoká Orlice] hustý kryt a hluboké stíny rodných lesů a vychází do volnějšího údolí. Jir. Od té doby nevodil ji až k vratům nádvoří, ale jen k nároží zahrady, kam okna nevycházela. R. Svob. Z pokoje, kde se oblékala, vycházelo okno jenom na krytou verandu. R. Svob. Váhavě jsem vstal a sestupoval tiše k oknu tomu, vycházejícímu na kruchtu spodní. Ner. D (s čím) vystačovati, postačovati s něčím. Vycházela s malou pensičkou. Podl. Pensí jeho byla maličká, že sotva vycházel. Prav. Naši doma neznali, jak bídně se mi s těmi dvacíti nebo patnácti krejcárky vycházelo. Rais. Nedržel na parádu a Dvorská také po straně nestrojila, a přec to šlo u nich tak, tak — že ročně vycházeli. Jir. Kdyby nebyl měl Jareš takové stádo dětí, dost hezky by byl vycházel. Svět. Bez té [vděčnosti] se musíme my moderní lidé naučit vycházet i v životě soukromém i v životě veřejném. Šal. D (s kým) ob. žíti ve shodě, snášeti se s někým. Divili se lidé dosti, že Hendrychová s kmotrou vychází. Nov. My spolu vždycky vycházeli. Laich. Povídali všickni, co ji znali, že s ní nikdo nevychází. Prav. Jak nyní vychází bratr s tatínkem? Mart. D (komu) zast. býti odváděn, placen někomu. [Domy] byly k Jerusalemu přivtěleny za času Miliče, také s platem dvou kop, který prvé z nich vycházel faráři. Tomek. Místo piva jim [purkmistrům] mají hotové peníze vycházeti. Win. Vedle toho poslal král Leopold do Čech 600 jezdců, kteří ho provázeli do Frankfurtu, a na ty vycházelo měsíčně 6000 zl. nákladu. Rez. D Zř. přestávati, docházeti. Učinila to [odpočinutí] jen, když jí úplně vycházel dech. Vlč. D Zast. míti zakončení, býti zakončen (v mluvnici). Množný Lokál jmen jak samostatných tak i přídatných na „ch“ vychází. Šaf.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1328 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1328