• vzduch, -u m. (obyč. bez pl.) plyn obklopující zemi, směs kyslíku, dusíku a j. plynných součástí, vdechovaná všemi pozemskými živočichy. Atmosférický vzduch. Skládá se prakticky ze 79 objemových dílů dusíku a 21 dílů kyslíku. Jič. „Jak se tu krásně dýchá,“ pravil farář, ssaje plnými doušky vzduch do sebe. Šmil. Podle změny tlaku vzduchu můžeme souditi na změnu počasí. Fysika. Smrtelný pot vyrazil mu na celém těle, lapal vzduch a zajíkal se těžce vdechoval. Herb. Lapla chvatně po vzduchu. Kun. Stlačený vzduch se vyrábí buď kompresory nízkotlakými, nebo vysokotlakými. Jič. Vždyť je boj s osobami nejmenovanými bojem s neporanitelným vzduchem marný. Ner. Stará paní jalově chmátla do vzduchu naprázdno. Čap. Ch. Svitla listím datle zlatohnědá, sáhl po ní — chytil vzduch — nechytil nic. Čech. Žil skromně na šedivém papíru, živil se vzduchem a slunečními paprsky neměl příjmy. Ner. Živilať se, jak říkáváme, vzduchem živořila. Podl. Potom jedna z těch dívek prohlásila: „A teď jsou pro mě muži vzduch“ nedbám na ně. Lid. nov. Shlíží na něho švagrová úkosem a bratr, ten si ho prohlíží jako vzduch jako by ho nebylo. Svatoš. Chem. kapalný vzduch. D ovzduší, atmosféra, výpar v určitém prostoru, vzdušný prostor. Lapal po dechu jako ryba, která se znenadání octne na vzduchu. Vanč. Jak zřel bych růže květů sněhobílých se v zlatém vzduchu houpat na jabloni. Vrch. Líbezně zavoněla svěžím vzduchem a voňavkou. K. Čap. To je nutno brát v úvahu, má-li nepřátelské letectvo převahu ve vzduchu. Voj. sl. kn. Vzduch zatemnil se mrakem hbitých střel. Zey. Soukolí jsou vyzvednuta do vzduchu železným otáčivým jeřábem. Lenin-J. Proch. Zas už divý czardas vzduchem zvoní. Ner. Čepici vysoko do modrého vzduchu vyhodil vzhůru. Maj. Udivil jej zapařený vzduch v pokoji. Maj. Domy prorážely šedým, mlhavým vzduchem. Jir. Čich zvěstuje nám, že místnost naplněna je mastným jakýms vzduchem. Ner. Až odejdete, bude zde těžký vzduch smutno. Kun. Toužím po jiném vzduchu, jiných lidech prostředí. Šmil. Letos pocítil potřebu, alespoň na chvíli se dostat na jiný vzduch do jiného prostředí. Jir. Oťukával jsem, zdali bych se neuchytil jinde, rád bych byl změnil vzduch. Hořejš. [Neškodilo by] nějaké ministerské hromobití pro očištění vzduchu soudního kanceláře poměrů. Havl. Jakž může humor rozkvétat, když vzduchu nemá? podmínek k rozvoji. Ner. Tuť celý ten idylický, vonný vzduch lásky nálada. Zl. Praha. Když byli již vně hradu, ohlédl se, je-li čistý vzduch je-li bezpečno. Vanč. Nahlížela obezřele do koutů, — všude čistý vzduch. Maj. Opatrný kohout vyběhl na mez obezřít, je-li tam čistý vzduch. Herb. Deset tisíc bylo vyhozeno do vzduchu na její umělé zbudování zbytečně. Vrba. Kritisují do vzduchu naplano. Šal. Myslil by si, že mluví jen tak, co jí napadne, tak do vzduchu. Kun. Řeči ty samy o sobě jsou povídání do vzduchu. Mach. Ztrácí se tím i následující terčet, který pak visí opětně ve vzduchu není pevně zasazen. Smet. Staví-li skutečnost na hlavu, pozbývá jeho ironie konkretní půdy, visí ve vzduchu míjí se účinkem. Sez. Vítězná branka Bohemians visela ve vzduchu čekala na každou chvíli. Lid. nov. Vzduch nebyl tak čistý jako dříve. Viselo v něm mnoho překvapení. Meis. Válka na severu i jihu monarchie ležela ve vzduchu. Mach. To nebylo tvrzení vzaté ze vzduchu neodůvodněné, nepravdivé. Tvorba. Něco je ve vzduchu — veliké věci se chystají. Weiss. Tušil již delší dobu, že bouře je ve vzduchu. Hlad. Včera byl první jarní den — ne ten kalendářový, ve vzduchu to bylo — bylo to možno cítit. Vrbová. Nemluvilo se o tom — ale bylo to tu ve vzduchu všeobecně známo. Spirh. Ve vzduchu je totiž obrovský kulturní úkol obrodné aktualilisace klasiků. Lid. nov. Voj. převaha ve vzduchu letecká. D volná příroda, venek. Sedíte pořád jen v tramvaji nebo v posluchárně. Potřebujete vzduch. M. Han. Je dlužno krčmu opustit a vyjíti na čerstvý vzduch ven. Vanč. Počal jsem se poznovu „procházeti“, až jsem byl puštěn [z vězení] „na vzduch“. Arb. V polovici června odjela mu paní za Beroun „na zdravý vzduch“. Rais. Stísněnost hnala ho do volného vzduchu za vydechnutím. Hilb. Byl jsem rád, když jsem se octl na zdravém vzduchu venku. Herb. Doufám však, že mi čerstvý vzduch sílu vrátí pobyt venku. Něm. Však jak se dostanu na volný vzduch? na svobodu. Zey. Byla doba, kdy byl na obrazech vzduch a kdy zas nebyl vzduch malována volná příroda. Ner. D vzduchový proud, vítr, závan. A nad lidem vzduch zahučí jako dravcův křiku plný. Ner. S široko vlajícím kožichem opřel se o tvrdý, ostrý vzduch. Mrš. Z nitra staré knihovny ovanul mne vzduch zvláštní vůně. Jir. Zase se uzavřeme do sebe jako hlemýžď do škeble a nevpustíme vanutí cizího vzduchu přes naše hory. Kubka. On je tak vážný a ty jsi tak do vzduchu! lehkomyslná. Til. Přen. Opera je skoro zcela mimo kulturní vzduch doby. Vodák. Teprve můj papa přived’ do rodiny zase trochu jiného vzduchu vnesl jiné názory. Šim. D vzduchy zahr. slang. větrací zařízení. K tomu si zhotovíme schodovitě vyříznuté opěry, „vzduchy“, které slouží k nadzvedování pařeništních oken. Lid. nov.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 677 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 677