• základ, -u m. (zpr. pl. základy) vhodně v zemi upravený spodek pro nějakou stavbu n. zařízení, zpr. budovu; základna, podklad. Z vrchu toho sedláci lámávali si kamení do základů, když stavěli domy nebo sklepy. Herb. Fara byla od střechy až ku základům samý prapor. Stank. Na vrcholu [hory] bývalo hradiště. Zachovaly se základy srubů. Máša. Selské chalupy a menší baráky bývají bez základu. Něm. Stavitel přijížděl, aby dohlédl na stavbu, jež ze základu rostla dost pomalu. Jir. Vylomili na Blaníku kámen a zazdili jej do základu národního divadla v Praze. Herb. Venku vichr zběsile zaburácel, až se chýše v základech otřásla. Arb. Spatřili spousty chat, které vyhořely až do základů. Maj. [Lípa pivovar] strhl a od základů vystavěl celý znovu. Šmil. Jejich láska stála nad propastí, vystavěli budovu bez základu. R. Svob. [Dělník] rovná kameny. Dělají silniční základ spodek. Strn. [Muži] hlínu hnětli, základy kopali pro podezdívku jámy pro základy. Jir. [Na hoře] kopali základy chrámů. R. Svob. Přen. Tou smrtí [chakana Bajana] otřásla se moc avarská až po svůj základ. Vanč. Nová Evropa spočívala na velmi nejistých základech. Fierl. Celý svět [je] do samých základů až běda zkažený. Čech. Nebude na škodu, podemelou-li se základy zastaralých institucí. Jir. Prohranou válkou Rakousko jako by se bylo otřáslo ve svých základech. Baar. Ku konci dvacátého století položen základ ke křesťanskému [chrámu]. Ner. Hrad je tu od nepaměti. Základ k němu dal Julius Caesar. Jir. Říjnový diplom položil základ k nové ústavě říše rakouské. Herb. Stav. základ, základy nejspodnější část nějaké stavby (budovy, hráze a p.), uložená v zemi a přenášející její váhu na hlubší únosné vrstvy. Stroj. základ stroje n. zařízení spodek ze zdiva, betonu a p., na nějž se přenáší váha stroje n. zařízení i síla naň působící n. jím působená. D základ nejdůležitější složka něčeho. Jakožto základ pro budoucí zimu zasázely se na pole brambory a řepa. Něm. Šel zelnými a oharkovými polnostmi, jež byly jedním ze základů blahobytu města. Čap. Ch. Plátno a vinutí je základ vybytí. Něm. Pouze patnáct pedagogických děl bylo doporučeno, aby tvořily základ knihoven na hlavních školách. Thon. Stavební inženýr k některým svým pracím potřebuje mapový základ. Pour. Peníze staly se základem pozdějšího blahobytu pilné rodiny. Jir. Přednosti socialistické soustavy v úsilí o upevnění měny ukazuje poslední sovětská reforma, která postavila rubl na zlatý základ. Nová m. Podle zmíněné vyhlášky se rozumí základem pro výpočet hornického věrnostního přídavku v zásadě roční hrubá mzda. Prům. věst. Bude výhodnější, zvolíme-li kyslík za základ atomových vah. Chemie. Vnikáním cizích peněz, neslyšně vsunovaných do peněžní soustavy domácí, byl porušen sám základ mincovní reformy Václava II. Čs. Zool. část kusadel u hmyzu, cardo. D hlavní předpoklad n. předpoklady něčeho. Poctivost je základem zdaru [v obchodování]. Baar. Základy, na kterých sláva a štěstí národa spoléhá, jsou hlavně: dobré zřízení, vzdělanost. Havl. Přivlastňovati si nezaplacenou práci jest hlavním základem výroby kapitalistické. Ath. Postavíme výrobu na nové zdravé základy. Zápot. Přátelství [mezi vzdělanými a nevzdělanými] nespočívá na pevném základě. Šim. Pod vychováním přirozeným nevyrozumívám jiného než vychování na základě čistě národním. Ner. [Realisté] žádali politiku založenou na vědeckých základech. Herb. D základní vlastnost, ráz, podstatné znaky, podstata něčeho. [Egyptské výtvarné umění] se vyvíjelo v jednosměrné dráze po 3000 let, aniž bylo zvikláno ve svých základech vlivy cizími. Matějček. Je povinností hudební vědy, aby osobnost Smetanova a jeho dílo byly prostudovány až na sám kořen a strukturální základ. Dostál. [Jóna] hrál nekonečnou píseň, stále stejnou co do elegického základu. Ner. Základy zpěvu kostelního máme z Orientu. Ner. Lidé žili [dříve] daleko uzavřeněji, ale v základě, v podstatě, v nitrech svých jsou si vždy podobni v jádře. Rais. Někteří [lidé] prý počínají nahlížet, že dělali v základě špatnou politiku. Dyk. Mat. základ desítkové soustavy číslo deset. Základ mocniny mocněnec. (V logaritmické soustavě) číslo, jehož logaritmus v této soustavě se rovná jedné. D důvod, příčina něčeho. Spojení Čech a Moravy v jeden celek [má] ve přírodě samé podstatný základ. Pal. Základ všeho nedorozumění, spor o doubravu, odklizen. Jir. Zachovala se o ní [Vrbčeně] dlouhá řada dobrodružství, z nichž poslední staly se základem černé slávy Jerusalema. A. Mrš. Nyní viděl [Krutina] lépe, dobral se příčin a základů — o sobě, o svém jednání došel k jiným úsudkům. Vrba. Bylo mi podivno, že člověk tak zdravých nervů mohl být trápen přízraky, které mohou míti základ jen v chorobě nervů. Arb. Každá historická bájka vždy nějakou příčinu a nějaký základ míti musí. Pal. Nemá [podezření] na pohled pravého základu. Šmil. D odborná průprava v nějakém oboru, základní soubor vědomostí. Co naplat, základ lest hlavní věcí. Kdo má dobrý základ, pak již snadno pokračuje. A koho jsem učil já [profesor]‚ má každý dobrý základ. Šim. Čemu jsem se tam [ve škole] naučila, to mi zůstalo dobrým základem dalšího učení. Něm. Marie si opatřila zpěvníky, protože měla základ z domova, kde ji pan učitel naučil zpívati z not. Maj. Pro vzdělání učitelů poskytoval [ústav učitelský] jen vědní základ. Čes. pol. Byl jsem slabý počtář, mé základy v mathematice ne dost pevné. Jir. Získal první malířské základy od svého otce. Týd. rozhl. Základy mluvnice a slovní zásoba potřebná pro rozhovory denního života jsou probrány v 25 lekcích. Čteme. D východisko, pramen něčeho. Bible byla základem a vrcholem vzdělanosti tohoto hocha. Svět. Pochválil snahu mít pěknou školu, ta že je základem života. Jand. Bouře [náboženská] způsobila, že se husité shodli na čtyřech artikulích pražských jakožto základu společné jednoty. Bass. [Foerstrova tvorba sborová] se stala základem nové pěvecké kultury české. Očadlík. Z městského šumu se vracel do horských samot jako ke svému nejvlastnějšímu uměleckému základu. Mart. [Angličtina] snaží se stavět oznamovací věty tak, aby v nich byl gramatický podmět zároveň základem výpovědi. V. Math. Ling. základ výpovědi (v aktuálním členění větném) to, od čeho vycházíme jako od známého, východisko, thema (starší psychologický podmět). D námět, látka slovesného díla. Za základ k řečem svým si bral příběh o Davidu. Třeb. Za základ první řeči své na zdejší osadě vybral si slova z evangelia svatého Matouše. Třeb. Základy celého kusu [divadelního] jsou ze starých italských novell. Zey. D podstatné znaky určující povahu nějaké osoby, povahové jádro. Náš [Čechů] základ pevný sluje lidskost ryzí. Vrch. Člověk Shakespearových tragedií je bytost ve svém základu impulsivní. Ath. Podnikal beze všeho základu mravního mnohá dobrodružství, kořistil, kde se kořistit dalo. Jan. Chasník v řemesle třebas dost vycvičený, nemá-li mravního základu, přece za nic nestojí. Prav. Ling. slovní část, zpr. více slovům společná, od níž se tvoří slova příponami a předponami. D od základu, do základu (řidč. od základů, do základů) zcela, úplně. Celý jiný musí býti [ten návrh], od základu! Havl. Jediný dareba mezi přátelstvo přinesl neštěstí a všecko od základů zvrátil. Rais. Do základu se musí [syn] změnit. Vach. Že by Hanáci byli do vojny samý oheň, nepodobá se, leč by jich povaha od těch století do základů se byla změnila. Herb. D na základě (čeho) se zřením k něčemu, podle něčeho. [Osobní svoboda] může být omezena nebo odňata jen na základě zákona. Ústava. Anonymní udání pršela [za války] ze všech konců a na základě jich konaly se výslechy. Mach. „Na základě stanného práva,“ řekl [důstojník], „odsuzuju toho člověka k zastřelení“. K. Čap. Přišel jsem k poznání tomu na základě hlubokých studií. Ner. [Pan Hrdlička] krátil si večery sestavováním všelijakých rozpočtů na základě schváleného plánu. Čech. D Zast. a lid. sázka. Než se kdo nadál, již se vsadili, kdo na jedno noční posezení snese větší množství piva. Základ byl zvláštní. [V sázce byla Domnosilova dcera]. Vlč. „On se neožení, vsaďme se“. „Oč?“ „Dávám na základ vědro dobrého plzeňáka“. Šmil. [Vůz] je všecek naložen kaufem piva, o něž byl základ. Win. Dlabač sehnal hadr a utíral prach jako o základ, až zrudl. Jir. D Poněk. zast. peněžitá hotovost, kapitál; základní fond. A což kdybychom zařídili veřejný takový ústav [dělnickou spořitelnu]. Já milerád dám nějaký základ. Pfleg. Za nynějších majetníků velkostatku snížen byl počet sirotků [v sirotčinci] na 4, poněvadž prý výnos základu, dávno daného, nedostačoval. Rais. Každá bába [knězi] z kužele platila nebo základ dala. Jir. D Zast. zástava, záruka, jistota. Na základ bude puštěn [ze zajetí]. Jir. Nebylo asi volno paní Anně, bylo-li jí vzdlužiti se na základ. Win. Práv. zastavená věc movitá; jistota. D Zast. založení, zřízení něčeho. Ke jménu kněžny Libuše pojí se v paměti národu také domnělý základ města Prahy. Pal. Tu jsem vypravoval, že to je popis o základě Hájeckého chrámu Páně, a jaký zázračný původ toho byl. Zíbrt. D Mysl. rostlinné krmivo zakládané zvěři. Místo, kam se zakládá zvěři potrava.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1110 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1110