• západ, -u m. (6. sg. po západu, na západě) zapadání n. zapadnutí slunce, měsíce n. též hvězd. Venku je slunce západ — a zde bude co nevidět tma. Jir. [Blažka byla na dívčím táboře,] ponejprv bez domovní střechy nad hlavou, ponejprv se hroužíc do západu slunce. Maj. Chci, aby se voda z toho rybníka na onen vrch přelila a tam až k západu slunce zůstala. Něm. Táhlo na sedmou hodinu od západu slunce. Vanč. Často vídám při západu měsíce duchy dítek svých. Pal. Den se již nachyloval k západu. Jir. D místo na obzoru, kde zapadá slunce; světová strana (směr) ležící proti východu. Nad fialovými té chvíle lesy západ rudě dohoříval. Jir. Někdy zas tak čarovně a mocně v ní zaplanuly [city] jako to zářící slunce k západu se chýlicí. Svět. K polední hodině byla celá obloha na západě potáhnuta černým těžkým mrakem. Něm. Šera však přibývá, a jen tam na západě dohořívá za temným hvozdem rudy pruh po zapadlém slunci. Jir. Na západě v mračných spoustách šlehl bílý oheň. John. Ostrý vítr od západu táhl. Šmil. Na západě vystupuje podezřelý mrak. Herrm. Zrakem měřil lán, jenž táhl se od stavení k západu. Rais. Vesnice skládá se z několika horských chýší, od východu k západu za sebou stojících. Šmil. Probošt nejednou se s koně ohlédl k západu, přes planinu a porostlé chlumy. Jir. Kus cesty na západ od Drslavic leží vesnice, řečená Věckovice. Šmil. Na východ, na sever, západ a jih jezdívala s taťkou. Maj. D západní část nějakého území. I v rovinatém Poděbradsku není jich [dřevěných staveb] poskrovnu, jakož i na jihu a na západě českém, ač tu jich rychle ubývá. Jir. Na západě [českého území] se [komora] jmenuje „sklep“, ač není sklenutá. Jir. Na jihu a západě evropském toho času porušena byla rovnováha mezi mocí panovnickou a stavovskou. Rez. D Západ země západoevropské n. země západní polokoule (Amerika), zvl. vládnoucí kruhy imperialistických států. SSSR měl být postaven do světla kazimíra a učiněn odpovědným za všechny situace, které vznikly netolerantní politikou západu. Ml. fronta. Odevšad zírala na mne střízlivá suchopárnost evropské společnosti. Kostkovaný Angličan, západem prosáklý Řek. Čech. Západ vetchý v neklidě vrávorá plodův mudráckých. Havl. Výkvět opí říše k osvícenému plul Západu. Čech. Líčil jí, jak mocný vládce křesťanského západu proti městu jel v čele nesmírného vojska. Zey. D Západ západní území Spojených států. Vznikly spory o nově nabytá území na Západě, kde se střetávaly hospodářské zájmy plantážníků se zájmy podnikatelů ze Severu. Dějepis. Zkoušel se spouštět po příkladu odvážných chlapíků amerického západu po svázaných prostěradlech do zahrady. John. Američtí vojáci zavádějí ve francouzských přístavech mravy „divokého západu“. Ml. fronta. D západ bás. konec, sklonek. Proč má bratra zarmucovat, že pro ni nadešel západ dožitého života? Jah. Nic víc než západ blahých, drahých dob, nic víc než západ úsměvů a svitu. Svob. Chystal se i druhou noc probdíti venku. Ale citelný chlad ho roztřásl, bylť západ srpna. Vach. Noc chmurných porob k západu se plíží. Ner. D Lid. místo v nějakém zařízení, na př. zámku, kam zapadá nějaká součást. Zavíraná jím černá vrata zaskřípěla železnou osou v kamenných stěžejích a zavřela se. Potom vsunul kolík do západu. Vrba. Vojí jsem vrazil do dveří u sklepa. Západ ulítl. Mor. Klika byla železná, západ též. Čechosl. Voj. příčný zářez, do něhož zapadá jiná součástka. Západ vytahovače na závorníku; západ pojistky v pouzdře pušky. D Mysl. místo, kam zvěř zapadá. D posunutí, zapadnutí zámkové závory při otočení klíče. „Ach ja!“ povzdychl si, zamykaje víko na dva západy. V. Mrš. Venku bouchly dvéře, jež šames Temchen v ten okamžik přirazil a na všechny západy zavřel. Jir. Nějaká vzdorná síla uzamkla mu srdce na tři západy. Vrba.