• z hláska a jméno písmena, vyslovováno a psáno též zet. Dobří lidé chodí kolem listiny a čtou to od a až do z a tváří se všelijak od začátku do konce. Kun. Tu [v zápisníku] to [kolik utratíme] má, tu to je, od a až do z. V. Mrš.
  • z, zz (zzz a pod.) citosl. vyjadřující bzučení. Když kulka kolem zafičí, posmívá se [Miroslav]: zzzz. Hol.
  • z, ze předl. s gen. vyjadřuje pohyb, směřování z nitra, od vnitřku něčeho n. zdola vzhůru; vyjadřuje místní původ. A již děti strkala před sebou ze stodoly. Rais. Nyní z pokoje odcházela. Zey. Když mne pustili ze špitálu, pospíchal jsem domů. Jir. Ozimy musí do země, brambory ze země. Baar. Ze vsí a samot, kde mohli, prchali lidé. Jir. Fabián vyňal z náprsní kapsy tobolku a z ní papírový list. Šmil. Sluha bere hraběti z ruky hůl a klobouk. Vrch. Chodil [králík] za ní, chleba z ruky jí bral. V. Mrš. Nebudu již dlouho z tebe, číše moje, píti. Vrch. Mrštinovi dal [Dobrovský] přijímati hostii a z kalicha. Šmil. Výkřik vyrazil z hrdla uleknuté dívky. Šmil. Slova ze sebe nevypravili. Šmil. Může čekat, než z nich slova vytáhne. Svět. Sotva se z náručí pustili, klepáno na dvéře. Šmil. Nešla [myšlenka] mu z hlavy. Šmil. „Co pak to?“ ozval se krejčí, sotva že paty ze dveří vytáhla. Baar. Kartounový šátek z rohu do rohu přestřižený. Jir. Z té spousty divě trčí vzhůru komín. Čech. I císař povyjel z řady. Anna úžasem vstala prudce ze židle. Jir. Znám Jirku a vy jste mu podoben, jako byste mu z oka vypadl. Baar. U obou pak jest duchaplný jejich humor zničujícím humorem, jako humor tající se ve slovech cynika Diogena, pravícího k Aleksandrovi, by mu tento šel ze slunce. Zákr. Vcházející Ludmile lid ustupuje z cesty. Vrch. Měli to zde všechno hned z první ruky. Baar. A každou vlnku živě [dívka] sledí, již vlažný vánek nese z dáli. Pileg. [Pohané] nosili sochy z místa na místo. Podl. Jenom tak se z té louže dostanete na sucho. Baar. Tam někoho zdvíhají ze země. Jeř. Vcházelo se z ulice skleněnými dveřmi do jakéhosi průjezdu. Šim. Ze všech končin Čech a Moravy sešli se sněmovníci k rozsouzení pře knížat svých. Choch. Doudlebané cítí hrdě svou kmenovou odlišnost, a co přijde z obzorů jejich kraje, pochází „z Čech“ — nebo „ze zahor“. L. Steh. Na začátku února přijel z Brna do Ostrovačic hezký, mladý hoch, jménem Ríša. V. Mrš. Hned za svítání v neděli po všech svatých přiběhl dráb z Kobylího do Brumovic. Herb. Je přece hezký kousek cesty z Malé strany. Šim. Co nám duši blaží, nikdo neví z dědiny. Čech. Je tu ze zámku ten modrý milostpán. Šmil. Vždyť to jde ze srdce je to upřímné. Rais. Udělal jim jejich kaplánek, protože jim dovedl promluviti z duše do srdcí. Vrba. Z duše mi mluvíte úplně s vámi souhlasím. Štol. Byl-li [hoch] dřív jak ze škatulky, bude dvojnásobně hezký. Heyd. Mně ta vaše němčina leze z krku je mi protivná. Weiss. Štěbetal česky, němčinu sypal z rukávu a bylo jej slyšeti ze všech koutů kuchyně hbitě mluvil. Vanč. Kuchařce všechno padalo z ruky rozčilením, hořela touhou vyznamenat se. Pujmanová. I ne, takoví mají z pekla štěstí. Po revoluci si nahrabal velké. Káňa. Pořádali všechno z jedné vody na čisto najednou. Havl. Začala jasným hlasem zpívati písničku z brusu novou zcela. Jir. Do jedné vesnice přišel z brusu nový kantor. Něm. Lidnaté to město z kořen vypáleno jest úplně. Pal. Vrata z kořen letí z čepů. Vrch. Jednou z kořene porušené pokolení lidské obnoveno býti muselo úplně. Pal. V Čechách je vůbec všecko z gruntu a od základu jiné, lepší, šlechetnější, vyšší, rozumí se, než v „drsné, hrubé“ cizině naprosto. Šal. Až zde budeme, přerovnáme to z gruntu. Herrm. A když jsem všecko z gruntu pověděla, tu začal se Ti jaksi usmívat důkladně. Bes. Viktorka je sedlákova dcera ze Žernova. Něm. Prosté dítě z hor nesklopilo studem zrakův. Šmil. Tatík z venkova klidně a mlčky se na to díval. Stroup. V šlechtických přídomcích: Vzpomínal na Lorenza z Medici. Zey. Josef hrabě z Czoboru opravdu dohospodařil. Herb. Šimon Lomnický z Budče byl tehdáž as padesátiletý muž. J. J. Kol. D vyjadřuje původ v nějakém stavu, prostředí, poměrech, čase. Mluvil ze sna nějaká nesrozumitelná slova. Šmil. Slepice na hřádě chvilkami zakvokaly ze spánku. Rais. Nejvíce Martin podruh vypravoval, a také ze zkušenosti. Jir. Dávali [herci] veselohry a frašky, činohry, „obrazy ze života“, tragoedie. Jir. Věděl pan učitel velmi mnoho a krásně povídati a nejvíce ze své vlastní zkušenosti. Něm. Historický obraz z minulého století. Jir. Jsemť posud ten starý Hanuš z vysokých škol. Šmil. Svět znala jsem jen z románů a básní. Mach. Armalisté, drobná šlechta bez pozemků, hlavně z časů Sigmunda krále. Jir. Ríša pohlížel na dávné svoje známé z dětských let. V. Mrš. Má hlava těžká. V směsi hřmivé v ní vše zní z noci probdělé. Mach. K němu [radovi] mne doporučil sám hradecký ředitel, jenž se s panem radou znal z let studentských. Šim. Loudily se mu do mysli přitemnělé obrazy z minulosti. Šmil. V tom oboru máme pěkných sil, ale bohužel z dřívějších dob pocházejících. Zl. Praha. V dílně své v záři veselé z dob slávy její přál si zemřít. Čech. Císařský list z dne 8. dubna dal odpověď odkládavou. Kal. Z bouřného času jsme se narodili. Ner. Ze slov páně Kašparových zaznívala pýcha. Šmil. Ve slovech slečny Viki bylo mnoho života, ale i jakýsi teskný dojemný tón z nich zněl. Šim. Vše to jest jak dílo důkladného malíře z třicátých roků. Mach. To nebyl týž profesor Vejborný z pondělka. Čap. Ch. Znal [Věk Dobrovského] ze studentských let z ulice a i z divadla. Jir. Před rozbouřenou myslí jeho odehrával se výstup z písárny vždy znova a znova. Čap. Ch. Lidé z obchodu ledaco přeslechnou, ale musí mlčet. Rais. Na profesora z reálky přece se mi pan Janeba zase jen nezdál. Šim. Tobě to mohu říci, ty’s jako dítě z domu, ale dále to nepovídej. Svět. Byli by si s hezkou Evičkou z mlýna rádi cestou z kostela zažertovali. Svět. Dětí neměla ze žádného manželství. Jir. Jindra začal polohlasně z knihy brebentit. Šim. Zkusíme, jak hraješ z not. Prav. Z listu [učitelka] vůbec nehrála. R. Svob. Antonín nezemřel předčasně, jako schválně rostl jako z vody a v devíti letech již předhonil výškou sestru. Svatoš. Tu přišel blesk z čista jasna. Zey. Z ničeho nic prý přišla na něho jednou večer horkost. Šim. D vyjadřuje vynětí, oddělení nějaké částky něčeho n. okolnost, že něco n. někdo náleží n. náleželo k nějakému celku. Starej se, abys brzy krájel z vlastního bochníka. Šmil. Skála začala praštět a kusy lítaly z ní na všecky strany. Erb. Spíš ta chatrč nade mnou se shroutí, než bych postoupil z ní třísky jedné! Čech. Ale právě, když se jí zdálo, že stojí na vrchu pochybné slávy, spadl jí z kopy groš vše se zhatilo. Jir. Již nebylo třeba, aby o společných pobožnostech mladý bratr Matěj říkal z evangelia sv. Marka, které uměl zpaměti. Jir. Fabián vybral si ze všeho jen slovo: „koule“. Šmil. Kdo z nás ví, zda pout budoucí vesele tak uhlídá? Sab. A každý z bratří tvář svou v dlaních schoval. Vrch. Ten dům zajímal mne ze všech nejvíce. Zey. Nejpilnější ze všech byl Matěj. Prav. Na moskevském gulání vidíme kočár, který by žádné museum starožitností ze své sbírky vyloučiti nesmělo. Havl. Nebožtík tvůj otec ze soudruhů byl mi nejbližší. Čech. Sám strýček Vochlad, když mlel z posledního, zavolal si jej k svému smrtelnému loži. Baar. Nevím, proč jeho arie z Troubadoura mne tak velice dojímá. Svob. Taksy notariátní zaplatí „Beseda umělecká“ ze svého. Zl. Praha. Byl ze starého vydání. Šmil. Obsahovati pak bude „Krok“ články vědeckého směru z matematiky, přírodních věd a filosofie. Zl. Praha. S názory takovými, jaké čerpal ze Saint-Simona, musel Náprstek brzy naraziti na patriarchální názory své matky. Zey. Potřebí bude předeslati některé výpisky z listin. Pal. Třetí [otázka] byla čísti a na rusky přeložiti kteroukoli stránku z některé české knihy. Havl. Marcialnosť téměř vymizela z držení těla. Šmil. Také pozdější Bratří opominuli čerpati z tradice. Goll. Nalezeno u něho něco prádla z krádeže. Šmil. Pocházel z rodičů přechudých. Sab. Byl se [Antoš] z prachudých rodičů narodil. Svět. Pocházela z rodiny italské. Zey. On je z tuze dobré rodiny. Rais. Šlo to dál a dále, až mi dcera pověděla ošklivá slova, víš, neměla to ze sebe, ta Lojzova to nadělala. Rais. Vy nemluvíte ze sebe! Hál. Jinde by z toho [prádla] dávno lítaly cáry! Šim. V Evropě se [Janičáři] rekrutovali ze slovanských pochytaných a mezi Turky vychovaných dětí. Ner. Budova chrámová zmizela nadobro s temene vrchu, kamení z ní roznešeno. Šmil. D vyjadřuje okolnost, že něco je pramenem nějakých příjmů, užitku, prospěchu a pod. Povídej nám přec o té lsti, kterous vymyslil, abys z toho skoupého starce peníze vyloudil. Zey. Kdyby si byli všichni teď z něho brali příklad, vypadala by veselost nehrubě. Hál. Co pak my chudí lidé z konstituce máme? Prav. Pusť, bratře, naděje v panovníky s větrem a vodou, nekyne z nich lidu spása. Šmil. Krom té pensičky nemáš z toho [provdání] pranic. Šmil. A teta hradecká? Ta žila ze své pensičky. Šim. Mládí i krása skutečně trvají kratičký čas, je to kapitál, z něhož je nutno těžiti! R. Svob. Výtěžek z nich [hor stříbrných] ceněn v průměru každého téhodne 2600 hřiven. Pal. Hanuš sám o sobě ztěžka nalezne pravé shody se životem a blaha trvalého z ní plynoucího. Šmil. Šťastně tak jsme žili z mála. Kraj. V ten čas bylo dost darmošlapů a tuláků a chásky, která je živa jen z ruky Páně a chodí světem. Vanč. Děti a vnukové jeho jísti budou ze štěpu, za nějž dal blaho svého života. Šmil. [Cizinci] snažili se bohatnouti z mozolů a potu nestejnorodých svých spoluobčanů. Jan. Z peněz potom pole koupíte mu. Heyd. Nebylo by pak na jiném, než že by si každý ze své kapsy šerky přikoupiti musil na svůj náklad. Šmil. Sám, ze své kapsy diškereci dal a slušnou. Baar. D vyjadřuje okolnost, že něco je počátkem nějakého vývoje, změny, materiálem, součástí něco tvořící. Doktoři z nich [studentů] jsou. Šim. Stávají se ze Sirotků strašní mstitelé! Třeb. Z toho mračna nebude dešť. Baar. Z rozkoše stala se potřeba. Šmil. Já tu pevně setrvám jak z žuly! Čech. Na stole stála ve váze veliká kytice z fialek, konvalinek a narcisků. Šim. Na bílé šňůře kolem boků jí visel vějíř z růžových per. V. Mrš. Osada ta skládala se ze samých evandělíků. Herb. Politická centralisace nesmí nikde býti neobmezena, tím méně ve velkém Rakousku, složeném z tak rozdílných částí. Pal. Národ srbský za onoho věku záležel vůbec ze čtyř stavův. Pal. Mouka z domácí pšenice se jim zdála tuze špatná. Prav. Štíty z prken sbité. Čech. Šerka se musí dříve ve vodě máčeti, nežli se z ní šije. Šmil. A z slov mých stávaly se hvězdy a země, světy napořád. Hál. Tys malý žalud vsadil v otců svatou zem, dnes dub je z něho velký, rozložitý. Vrch. Zakládala si [mlynářka] na tom, že, ač přišla k mlýnu, přec nic ze sebe nedělá. Svět. Nezbude z nás nic než ten popel. Durd. Na stole zříceniny dvou sádrových dýmek, hromádky popele z vypálených doutníků. Hál. Bude to [kůže] z nějakého austrálského kamzlíka, nebo jak se ta zvířata jmenují. Pfleg. Byly [okenice] zcela otevřeny, ještě haluzemi ozdobené, lipovými i z javorů. Jir. Leželo [děťátko] v proutěném košíčku v bílých plenkách jako z růže poupě. Svět. V líčku dva důlky a malou bradičku zarůžovělou — jako lístek z poupěte růžového. Něm. Józa při jeho slovech v tváři zahořela jako z máku květ. Svět. Lid boží prospívati bude z cnosti v cnosť. Svět. I Goethe měnil, ku příkladu Ifigenii z prosy přebásnil na verš. Durd. Paní Tony čtla jednou román ze španělštiny přeložený. Paleč. Tvář její měnila se z bleda do červena. Něm. A [kůň] mrštně ze skoku se ve skok házel. Pak jsem přešel z jedné písničky do jiné. Hál. Z cesty do lázní není nic. Pfleg. Co může vypadnouti ze sňatku tak romantického. Šmil. D vyjadřuje opouštění nějaké činnosti, stavu, vztahu a pod. Stárkovi padla [Evička] hned první den do srdce, když vraceje se večer ze smutné své cesty ji ve dveřích státi viděl. Svět. Odcházím v pátek z hodiny. Šim. Manžel ji musel přislíbit, že s ní v tu chvíli uteče a hodně daleko zajde, by se nikdo nedověděl, že z mrtvých vstala. Něm. Jsou tyto dolary už dávno z oběhu. Týd. rozhl. Učitel myslil, že i on vysvobozen bude ze své chudoby a bídy. Prav. Prý jsou pochody již docela z mody. Gallat. Vy jste to potřeboval, abyste si pomohl z dluhů. Sob. Z podoby člověk přece nevyjde. Štol. Vyšla [čepice] již úplně z formy. Šim. To, že synkovi dali jméno Josef, přivedlo ji z míry. Rais. Stařenka vyšla zcela ze své míry. R. Svob. Zahřmění kupcovo přivedlo Fánu docela z konceptu. Herrm. Jak ráda bych dávno odešla ze služby děsné Lavinie. Zey. Náchodský vrchní musel ze služby, je z chleba je bez místa. Jir. Ptal se lékaře, vybéře-li se vězeň z nemoci. Šmil. Vypadl úplně ze své role. Baar. Všecky životní síly mé vyšly takořka z rovnováhy. Šmil. Jinak truchlohra naše ze svého úpadku posud se nepozvedla. Zl. Praha. V Španělích protrhuje se národní vzdělání ze spaní. Havl. Z údivu nevycházeli Jan s Frantíkem. Baar. Dobrovský se probral z myšlének nesvětlých. Šmil. Vytrhuju tě snad z modlení. Jir. Sedláci, když tudy večer jeli z roboty domů, už nemohli nikterak projeti. Erb. V tom obešel poutník skalinu a Sněžka zmizela ze zraků jeho. Mácha. Jdeš asi z práce? Šmil. Chlapec kráčel zatím k městu a přímo do zámku, kdežto se u vrat s kolovrátkem usadil, právě když se Zloboha s matkou z procházky vracela. Něm. Šla právě z trávy. Jir. Až si v posled zpíval celý dav, kdy šel za roboty z práce domů. Heyd. Hořkým byls mně z míry! Krás. Věrný jeho maršálek Jindřich z Pappenheimu vypraven do říše, aby odhrozil z cesty té knížata i města. Pal. Z koupě sešlo. A. Mrš. Pojednou začal synovi brániti, zrazovati jej z úmyslu. Herb. Chtěli míti ještě jednou slyšení, aby s císařem vyjednávali, ale arcibiskup Magdeburský ho z toho zradil. Jir. D vyjadřuje pobyt, položení mimo vnitřek něčeho, mimo něco, odluku od něčeho. Už ať jste ze dveří. Šim. Mluvil z cesty. Rais. Domažlice nejsou ze světa. Baar. Tati, hlavou zeď neprorazíš … Nebuď z ostatních, vzdej se také … Staš. Tu sám překvapen z sebe stojí bez sebe. Pfleg. Tabule skelné, z prachu omyté, usmívaly se na nebeskou vláhu náramně vesele. Herrm. Očistili jsme ji z bahna, co voda kolem ní na zemi nanesla. Jir. Mnoho práce bude potřebí, než překonáme strašné dědictví německé okupace, a než budeme moci říci, že jsme již opravdu z vody venku. R. právo. Děvčata svlíkala turkyňové klasy ze sukní. A. Mrš. Mlynářka volně se počala svlékat v sedničce své ze smutečních šatů. Svět. Z hochů, kdo se chce učit, vyzuje se z bot, vezme střevíce a sedne ke svému stolu. Šim. Odbočili posléze na postranní cestu vroubenou záhy ploty srstkovými, za nimiž střely se zahrady ovocné pečlivě pěstěné, posečené nedávno poprvé z trávy. Šal. Jakýsi člověk vypřahoval tam z žebřinového vozu dvé krásných volů. Svět. Nevydám se dnes docela z upřímnosti, nezbylo by mi napodruhé nic. Čap. Ch. Z viny očištění. Vrch. Sám se jdu také projít ze starostí. Jir. D vyjadřuje nástroj, prostředek. Miloval hry rytířské, šerm, střílení z luku. Zey. V tom vojín z pušky přitisknuté k líci již vypálil. Vrch. Na temeni Doubravy zaslechl tři rány z ručnice. Šmil. Profos tam sedí v tichém přemítání, kouře z dýmky. Mach. Rozum už má poslouchání právě dost. Vyhodí si z kopýtka zahýří si. O. Gat. [Páni] si jezdí, vyšlapují, z kopýtek vyhazují. Baar. „Pro rodičku boží!“ zvolala dívka ze všech sil. Třeb. My sami z vlastních sil to dokážem! Mik. Pan Bečka se smál z plna hrdla. Herrm. V tu chvíli myslil každý z celé duše své na starého krále. Třeb. Já měl ji z celé duše rád. Mayer. I styděl jsem se z duše věru. Heyd. Byli z duše dobří. Třeb. Já doktora Ráska nenávidím z celého srdce. Hál. Matka byla tomu ze srdce ráda. Erb. Jen otec ji s radostí požehnal a z upřímného srdce jí štěstí přál. Něm. Co rok prosil jsem boha z nejhlubší duše, aby mi dopřál státi se mnichem. Zey. Začalo se mu z té duše po tom tichém domově stýskati. Zey. Dříve vypočítá z hlavy, než kupec křidou. Hol. Pochválil [vikář] i ostatní, odpustil jim „čtení“ a poručil panu učitelovi vzíti hned „počtářství z hlavy“. Baar. Zatím na úrodných polích velmožů žije sedláček jen bídně z ruky do úst. Vanč. D vyjadřuje okolnost, že něco, zvl. nějaký děj, má počátek, původ v nějaké době, začíná od nějakého času. Z noci na den žil — ze dne na noc se mořil. Baar. V kovárně je živo z rána do večera. Čech. Bylo z neděle na pondělí. Jir. V zimě z roku 1810 na rok 1811 nastalo však uleknutí. Herb. Z toho dne ty děti k sobě lnuly věrně vždy. Zey. Z týdne k témdni pozbývala před ním ctnost svých půvabů. Lier. Pan de Beriot žil ze dne ke dni s malými změnami. Kam. Když je člověk chudák, nemá na to myslit a má to brát ze dne na den, hezky lehce a divoce. Rais. Pacačka den ze dne chodí na práci stále. Rais. Ztrácela se a slábla a její jemné tělo chřadlo den ze dne. Svob. D vyjadřuje místní určení, v počátku, na kraji něčeho. Kronika ta česká psána jen co přídavek aneb přívěsek ku kronice kláštera toho, která psána z počátku kodexu. Pal. Hned první z kraje stála zamilovaná ruská houpačka. Havl. „Hezky taky pod postelemi [to zameť], napomíná slečna Viki, „a hezky ode zdi, nejen z kraje.“ Šim. D vyjadřuje časové určení, v počátcích něčeho. [Rytíř] nemá jiného přání, než každoročně na osm dní z jara se probuditi. Kar. Ferdinand pořád všecko jen odbývá smíchem. Z mládí odbýval a teď taky pořád ještě. Šim. Kdo se z mládí čemu naučí, k stáru jako by našel. Baar. Povždy víc, ač z počátku jen málo, jitřila se rány hlubokost. Heyd. Po každé ovšem tak dlouho nevypravoval, jako ze začátku. Jir. Venckovi bylo tam [v hospodě] z počátku divně, ale po několika sklenkách oči mu zasvítily. Rais. Kniž. Vždy z vesny v zemi rozhodili zrní a v červenci je svezli do stodoly. Bezr. D vyjadřuje okolnost, že něco je příčinou, podnětem, pohnutkou nějakého děje. Odpověděl-li by Jaroslav [Rose] chladně, byl zároveň v tváři její přechod k výrazu, jenž by ani dost málo překvapení z dotčené odpovědi v sobě nejevil. Hál. Hojné a snažné pokusy o mír ve smyslu českém míjely se s opravdovostí od strany Římské, pokudkoli tato sama neucítila všech nehod z nemíru ve vlastech svých. Pal. Ze stárka si lidé málo dělají. Svět. Jen si z toho nic nedělej. Hál. Jen on se těšil z života nevěře v peklo. Svět. Jen smích si z člověka děláte. Šim. Jinší měli z něho buď smích, buď si ho nevšimli. Něm. Chtěla ho odprositi, ale bála se, že by z toho čerpal nové naděje. Šmil. Obstupují [ženy] některou z hojných zde „čarodějnic“, dřepících na zemi a prorokujících ze džbánu s vodou a z hrstě oblázků. Ner. Z těch myšlének přicházel smutek. Jir. Teprve účast církve učinila zvoleného [Jiřího z Poděbrad] králem „z boží milosti“. Bass. Už z jejich jména šel strach. Jir. Z čeho tak soudíš? R. Svob. Tyto předměty pozbyly náhle pro ni všeho půvabu, nic si z nich už nedělala. Svět. Z úřadu svého starostenského přihlížel kdesi na stavbu kovárny. Herb. Ale tahle mše, to nemohu připustiti z úřadu svého. Šmil. Pan Lugardon, bývalý Ondřejův vychovatel, nebyl učitelem z řemesla. Zey. Šila jen to hrubší — jemnější věci dávali všichni buď do města nebo mladší švadleně z povolání. Baar. Dnes je již hercem z povolání. Šim. Fridrich toužebně čítal dni do ostatků, aby se dověděl, psala-li mu to psaníčko sama ze sebe nebo návodem starých. Herb. Zná ji [píseň lid] pouze z doslechu a skoro ani to ne. A. Mrš. Dědek sám ze sebe o Frantině začal. Svět. Budeš mít ze mne radost takovou jako já z tebe. Svět. Rybář potěšen radoval se z dobrého výdělku. Něm. Jeví spokojenost z dobře vykonané práce. Mach. Pamatuji se, že jsem musil jednou zůstati z trestu po škole. Podl. Na lukách bylo žluto z petrklíčů. Spáč. My ze strachu mlčeli všichni. Jir. Mezi lidem roztrušují se buď zlomyslně neb z nerozumu podivné zprávy. Havl. Pan Kašpar nemluvil, ženské z úcty mlčely. Šmil. Zda jenom z nudy jste minulosti prošla zášeřím? Mach. Z dobré vůle si člověk před kostelem také může jídla odepříti, chtěje s modlitbou spojiti půst. Prav. Je mrzuté, že maminka jako z udělání dostala chřipku, zrovna, když se narodil bratříček, a musí ležet. Pujmanová. I ten nejmenší dáreček z lásky je nejmilejší. Čel. Ze zamítavého vyřízení může se žadatel odvolat do 4 týdnů k ministerstvu dopravy proti vyřízení. Rozhlas. Právě z té příčiny se po něm [mladíku] táži. Svět. Tou dobou seděla paní Perchta s Maruškou, kteráž se byla matce ze všeho vyznala. Jir. Tu nejlíp ze svých [duše] zpovídá se hříchů. Vrch. Rád jsem z toho bludu. Heyd. Mámť vám z mnoha děkovati, milá. Heyd. Hory se rozestupovaly ze své vůle. John. Zast. a lid. Nevyhledal jí Dušánek už žádné místo na výměnu, nýbrž dal dcerku z platu. Jir. Ptejte se kmocha Andresa, tenť poví, kdo tyhle králíky z platu všíval! Win. [Děvečky] zjednávaly se v ty časy na půl léta ze dvou kop a na stravu. Win. Z toho daru vám děkujem. Baar. D vyjadřuje míru n. vůbec způsob. Z většího dílu se tam hleděl každý udržeti, dokud bylo možná. Prav. Dvorce boháčů a baráky chudších řemeslníků byly z většího dílu u vody, na valech. Něm. Přivěsil pečeť rodu svého do listiny, na kterouž upisovali se z velké části čeští páni, že statky a hrdly svými budou hájiti stará práva. Třeb. Bránil se ze všech sil a vzepřel se rukama. John. Myslete si rotundu, nad níž kuple z velikosti naší malostranské kuple svatomikulášské. Ner. Umyl na hošíkově tváři kulaté místo z velikosti šajnového dvougroše. Ner. Paní Knedlhansová zářila blažeností a ze široka se rozložila na pohovce. Herrm. Náš maléř posadil se zeširoka před tento neobvyklý korbel, společníci taktně ztichli. L. Steh. Byl trochu rozkleslý, takže klátil se ze široka. Rais. Jak jsi hned z horka nakvašena. Šmil. Nelitoval, že šel tak z divoka, že ji měl v náručí. Rais. Chtěl [Schumann] nyní promluviti z plné šíře mohutnou formou symfonickou. Týd. rozhl. Chleba tam, však roste z mála, v domovu je hostem — hlad. Baar. Všechno pěkně s chutí a ze široka vypověděl. Jir. Tehdejší Englbertovi předkové, sídlíce při Dunaji, měli vládu Hunů z první ruky zcela blízko. John. Mohl by odprodat kus pole, je nejvzdálenější, z ruky, nejvíce zdržuje v práci dlouhou dojížďkou vzdálené. Svatoš. Zast. Předpokládám, že ji znáš alespoň ze jména jménem. E. Jel. Zůstal jsem na tom, že těch osm nejkrásnějších dam ze jména nepovím. Havl. Zast. a lid. Led na Vltavě byl z dvou loket tlustý přibližně dva lokte. Štěp. D vyjadřuje v některých vazbách vůbec vztah. Vydal mu bratrské knihy a učinil vyznání z víry své. Šmil. Musel bys být šílenec, kdybys mne chtěl podezírati snad z nevěry. Čap. Ch. Jako člověk podezřelý z vyzvědačství byl zavřen. Mach. Obžalovaný je nalezen ve všech bodech a ze všech zločinů vinným. Mach. Trnouc snesla jeho ledové opovržlivé hledy, kárající ji z vyzvědačství. Svět. Ve vší opravdivosti se kála z toho hříchu. Šmil. Vinila ho z tvrdosti. Jir. Nikdo zajisté vám vinu z chyb vašeho dítěte nepřičítá. Svět. Ať se mi nesplete, jestli bude vyvolán dnes ze zeměpisu. Šim. Do školy je (děti) honí, přísně ze všeho zkouší. Baar. Po všechen čas svých studií nepřinesl si Josef z mravů „eminentem“. Šmil. Když jsem plavala z matematiky, zachránil mne takovouhle malou ceduličkou. Čap. Ch. Ze všeho a na všem nesu vinu. Heyd. Já vím, že vy mi to odpustíte, a u ní se také z toho ospravedlním. Hál. Matiáš první vinil Vladislava ze zrušení smluv. Pal. Ochlastal jsem se — a je dobře! Z toho se daň neplatí! Herrm. Křičel, aby měly [dívky] svědomí a neplouhaly hospodářovi pole, že z něho musí platit. Rub. Otázala jsem se Štěpkové, mnoho-li činže ze svého nynějšího bytu dávají. Ehrenb. Absolutorium z oučtův na první rok řádně složených nachází se v originálu podnes v archivu Olešnickém. Pal. Já musím mít rozum ze všeho, on nerozumí ničemu. Něm. Rodiče ale měli z toho jiný rozum. Něm. Když jsem ještě byla malá, napadlo mne, co kdybych smáčkla Péťovi hlavičku. Neměla jsem z toho rozum. Pujmanová. Naučil se ji znáti, byl z ní moudrý, snesl její vztekání a durdění. Prav. Má z lidí rozum a ví, co se lidem líbí. Hál. Zast. Z hroznu jednoho dva dost silní býti nemohli. Raym. Nebylo tak těžké oběti, kteréžby z osoby své nebyl ochoten přinésti. Pal. Z vyplnění tohoto cíle on jest odpověděn Nejvyššímu. Helf. Oni pak upomínali krále vždy ještě z dluhu. Paj. Chceš mi z toho dělat výčitku? Zey.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 5957 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 5957