• začíti dok. 1. (1. sg. začnu, příč. začal, subst. sloves. začetí) (s inf., co s kým, s čím) přistoupiti ke konání něčeho, dáti se do něčeho, zahájiti něco. Na jaře léta Páně 1114 začali ke Kosmovi docházeti čtyři lidé. Vanč. Z domu vyběhl pes, který začal zuřivě štěkati. Dyk. Já začal jsem do panských synků prát. Ner. A jestliže nezačneme se stavbou „o Jakubě“, nebudeme „do Václava“ hotovi. Svět. A druhý den začalo se s rubáním lesa na úbočinách. Zey. Zemané se začali příti, který z koní je hezčí, který lepší. Jir. Kantor s kluky začal píseň. Třeb. Nedokončil však začatý pohyb. J. Šulc. Začnu zítra na Habrovém se žitem. Svob. Začal se znovu snášeti sníh. K. Čap. Vrátíš se, začneš nový život, lepší, veselejší. J. Šulc. To je vlastně hlavní trumf, který Hitler nyní má ve své hře: pokud možno v klidu přezimovat, hromadit přes zimu síly a příští rok začít od repetice. Gottw. To jsou ty nejlepší předpoklady, aby nám výtěžky znárodněného průmyslu pomohly velkoryse začít s pětiletkou. Ondráč. Arciť že jsme si toho příliš nevšímali, až když to začalo jíti do živého. Třeb. Dobré bydlo ho začalo píchat. Vrba. Zapomněl jsem, že nejsi zasvěcen. Nutno začít od Adama od počátku. Dyk. Mám začít od hlavy či od paty? s počátku či s konce. Stank. „A co,“ vzpomněl si Standa, aby začal z jiného soudku, „co [dělá] pan Hansen?“ změnil předmět hovoru. K. Čap. Na divadle začal jsem od posluhů, nosičů, drábův. Šmil. V „Boudě“ začal také znamenitý herec Václav Svoboda. Jir. Začal jsem od piky. Dyk. I oni [zámožní farmáři] před několika lety začali téměř s holýma rukama. Baar. A měl představu o tom, jaký tanec začne, když se něco v tom organismu porouchá nastane zmatek. Bernášková. D začíti si (zř. začíti) (co) zaříditi si něco. Mohl bych jí ponechat domácnost a začít si obchod s obilím. Svět. Starý si začal taky v plátnech začal obchod s plátny. Jir. Strýc začal s málem, pracoval však přičinlivě. Jir. Mladí se trhli od starých a začali si pro sebe. Vrba. Expr. Začněte si se sankcemi a musíte být připraveni na válku. Svob. nov. „Inu, hochu, hochu —“ zavzdychala, „co sis to začal do čeho ses dal!“ Jir. D začíti (o čem) dáti se do hovoru, rozhovořiti se o něčem. Valvoda začal o svém výborném herbáři. Šmil. Začala zas o vnoučátku. Jir. Nebyl by tak trpělivě u ní se obmeškal, kdyby nebyla začala o své návštěvě u krtičkáře. Svět. „Tak co?“ začal Hrabálek [potkavší Filípka]. A. Mrš. D začíti si, začíti (s kým, s kým co) expr. navázati, udělati si s někým známost, důvěrně se s někým seznámiti, navázati styky; expr. pustiti se s někým do sporu, do hádky. Co byl v Praze, nezačal si vůbec nic s děvčaty. Č. Jeř. [Vojáci] s děvčaty si začali. Olb. S každým začneš! Kde kdo! Trhan jako trhan, jen když máš milence! R. Svob. Dříve než s kým co začneš, máš jeho smejšlení znát. Něm. S úřadem nechci ničeho začit. Něm. Každý, kdo si s něčím něco začne, jistě bude bit. Hál. Oh, ať si jen se mnou někdo něco začne! — tomu vypálím rybník, že ho to po čertech omrzí. Tyl. D začíti, začíti si (co s čím, s kým) řidč. naložiti nějak s něčím n. s někým, počíti si. Věděl by takový kuřák, kdyby mu náhle někdo tabák vzal, co si s rukama začít? Ner. Co si začnu? Taková klopota na starost! M. Jahn. Nevíte, co dlouhou chvílí začit. Pfleg. Ale co pak začnete s Otilií? Tyl. Můj žaludek se ozýval — co začít? Kam. Po dobytém vítězství nevěděl [český národ], co se slávou tou začit, nechal ji zas zarezavět. Ner. D začíti, začíti se vzíti začátek, nastati, vzniknouti, počíti. I začala slavnost v celé své velikosti. Vanč. Dosáhl Náprstek půdy americké a tam začal pro něj život plný těžkých zkoušek. Zey. O nějakých kafáčkách jsme nevěděli, a když začaly, byly jen hliněné. Rais. Tím to začalo. Win. Druhý den začal se takto. Ner. Za nimi [vraty] se pak na plánu začíná nová dvoupatrová budova samostatná. Bass. Odtud se začínala už hraběcí libodřická půda. John. Po několika slovech začala se mezi nimi hádka. Havl. Tak [smrtí arcivévodovou] se začala strašná evropská válka. John.
  • †začíti dok. 2. (1. sg. začiji, příč. začil, subst. sloves. začití) (co) pocítiti, ucítiti něco. Začil bolest v rukách. Veteš.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 793 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 793