• zbraň, -ně f. nářadí, nástroj k boji. [Lid] proměnil své cepy v děsné zbraně. Čech. [Hetman] tiše ponocuje sám s nabitou zbraní. Vrch. O Jankovi mluvil, co zbraně přivezl a jaké koně. Jir. Je zbraní klid, boj skončen již. Heyd. [Maršál] sil v tuhém bojování Kavkazem čest a hrůzu ruských zbraní vojsk. Mach. Libický vládce nad dvěma pětinami Čech zdvihl zbraň proti němu [Václavovi] počal boj. Kal. Vojsko nad námi na našem hradě bylo ve zbrani a čekalo rozkazů v pohotovosti. Podl. Myslím, že tam císařovna jela k vůli nějaké slavnosti, neboť viděl jsem mnoho, mnoho vojska v plné zbrani úplně vyzbrojeného. Zey. Ani jsme dnes neslyšeli volání do zbraně, jakéž bývá vždy dole, když přichází kardinál arcibiskup ke vzdání pocty. Ner. Skoro 14 milionů lidí bylo povoláno do zbraně. Dějepis. Turci je tak obklíčili, že museli složiti zbraň vzdáti se. Jir. Býváme velice nakloněni doúčtovati, složiti zbraně, odejíti s jeviště života resignovati. Podl. Jiný na jeho místě by už dávno zahodil zbraně do žita, ale pan rada nikoliv zanechal snažení. Strn. Nebudu se hájiti, skládám před vaším soudem zbraň. Lier. Bulhaři řinčeli zbraněmi hrozili válkou. Mach. Po letenské pláni budou pochodovat i příslušnice vzdušné zbraně, mladé poddůstojnice, telefonistky letectvo. Ml. fronta. Kulka nerozezná, jsi-li voják zbraně nebo pomocných služeb bojové jednotky. Kubka. My dvě už jsme dávno před moučníkem [na hostině] složily zbraň nechaly jídla. Kytl. Přen. Svátek slávy nastal, věnčte skráně, v mocné odějte se ducha zbraně. Něm. Voj. zbraň bodná, sečná, střelná, poboční, pěchotní, dalekonosná, atomová a j. „K poctě zbraň!“ (povel). Zbraně pl. (starší) druh vojska, účastnící se přímo boje, nositel boje, bojovnictvo (na př. pěchota, dělostřelectvo, letectvo a p.). Lov. lovecká zbraň sloužící k usmrcování lovné zvěře n. k osobní obraně. Mysl. zbraně kly divočáků a šelem, drápy (pazoury) srstnaté a pařáty pernaté zvěře. D Zř. nářadí, zařízení k ochraně v boji, zbroj. Na hlavách měli [žoldnéři] jen klobouky a lehká toliko zbraň kryla jim prsa. Mik. D prostředek, pomůcka v nějakém sporu, polemice, soutěži a pod. Cítil, kterak jí ublížil, pohaniv a obžalovav ji, jaké užil nízké zbraně proti ženě. R. Svob. Smích byl jejím půvabem, zbraní. Maj. Druhá zbraň Nordauova čelí proti Ibsenově theorii o dědičnosti argument. Vrch. Nebylo opravdu třeba mnoho prozíravosti, abych pochopil, že jste půjčil Cyrilovi peníze, abyste měl nějakou zbraň proti němu průkazný doklad. Ben. D Dial. koza, kobyla před mlýnem. Ve mlýnech zesilují kládami „zbraně“ před stavidly, aby zmírnily nápor ledu. Mor. D Ryb. kaberna.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 672 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 672