• zedník, -a m. řemeslník, který staví zdi, základy, klenby a zhotovuje omítku. [Vypravuje,] kterak přestoupil a jak seznámil se na stavbě s Balcarem zedníkem, jenž měl zrovna takové myšlenky jako on. Jir. [Jírovec] repetoval a propadl zas, na to se stal dohlížitelem na zedníky při stavbě. Mach. Dvě najaté ženy z chaloupek a mistr truhlářský, který byl částečně i zedníkem, pomáhali skládati nábytek. Herb. Vedle u zedníků něco pekli v domácnosti zedníkově. Čech. Kdosi šel pod stavebním lešením, když neopatrností zedníkovou zrovna před jeho nohama cihla sletěla. Paleč. Bílí zedníci, jak se říkalo šamotářům, tam vykládali obrovské sklopné pece. Hašková. Stav. dělník vyučený zednickému řemeslu, provádějící zdivo kamenné a cihelné, omítky, spárování a p. D Zast. svobodný zedník svobodný zednář. O hraběti Kanálovi lidé si šeptali, žeť velmistrem svobodných zedníkův. Svět.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 122 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 122