• zisk, -u m. užitek, prospěch, výhoda z něčeho plynoucí. Raději oželela hmotný, než aby ji [dceru] o duchovní zisk a prospěch byla připravila. Prav. Potvrdila svou řeč makavým příkladem, jaký zisk měla ona sama ze školy. Svět. Má-li však mít [vlast] z vaší [básníků] lásky zisku, nedávejte písně své do tisku. Havl. Kdo bude mít z toho zisk, když se zmaří spolek s Pruskem? Bozd. Odměny nežádám, ze zisku osobního neplynou činy moje. Choch. Ach, hledám smrt, ta byla by mi ziskem. Vrch. Nižší šlechta si udržela některé politické zisky, jichž dobyla v době husitské hmotné výhody. Dějepis. Krásné motivy v „Siestách“ jsou co do umělecké stránky větším ziskem pro poesii než dlouhé meditace v jeho básních posledních přínosem. Vrch. Toliko dva obrazy od našeho slavného Škréty byly patrným ziskem. Mik. El. tech. logaritmus poměru amplitudy veličiny po zesílení k amplitudě před zesílením, míra zesílení, zesílení; zisk záporný útlum. Zisk energetický, provozní, stykový, vložný, zbytkový. D výtěžek, výdělek, zvl. peněžitý, který je obyč. výsledkem nějakého podnikání. Zboží šlo na dračku, ale zisk byl malý. Vach. Kéž z nich [koní] máte zisku tolik, co je v řece písku. Hol. Kde vidí [kupec] zisk, dá si třebas do očí plivat. Něm. Na jeho [otcových] prstech nelpí žádný špinavý a dokonce snad krvavý zisk. Herrm. Příčiloť se poctivé jeho povaze, aby pomáhal tajemníkovi k bezprávnému zisku. Čech. Pro své velikášství, pro něčí zisky, pro pokrok, já nevím pro jaké náramné věci jsme zabili lidstvo. K. Čap. Do války se vydal [Štefan] s Jankem pro jméno i dobrý žold a zisk. Jir. Vše, co dělník [v kapitalismu] vyrobí navíc, shrábne továrník do své kapsy, to tvoří jeho zisk. Škol. Posuzujeme-li podniky s vyššího hlediska, dojdeme k závěru, že nemůžeme míti zájem na tom, aby jeden podnik zvyšoval si svoje zisky na újmu hospodářského výsledku podniku druhého. Prům. věst. Zákon stanoví, kdo má právo vydávat noviny a časopisy a zajakých podmínek, zejména také se zřetelem k tomu, aby zisk nebyl účelem. Ústava. Ekon. (za kapitalismu) nadhodnota vzatá v poměru ke kapitálu vloženému do výroby a navenek vystupující jako plod kapitálu celého. Míra zisku poměr nadhodnoty k celkovému kapitálu, vyjádřený v procentech. Průměrná míra zisku. Účet. rozdíl mezi většími výnosy a menšími náklady. Zisk rozvahový, skutečný, neskutečný, plánovaný, neplánovaný, čistý, hrubý, střediskový a j. Převésti do zisků (na př. promlčený dluh n. promlčený závazek). D Řidč. získání, nabytí něčeho; přírůstek. Jedinou jeho myšlenkou byl meč, jehož musí zpět dobýti a s ním vybojovati snětí kladby a opětný zisk milosti boží. Čap. Ch. Šach. zisk pěšce, kvality. Knihov. přírůstek.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 378 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 378