• zlato, -a n. jeden z drahých kovů. Kdysi tu cizinci zlato hledali. Jir. Kužel, na němž se len nad hedvábí jemnější a červenou pentlí otočený lesknul, byl z ryzího zlata. Něm. Prstýnek mi ukovej ze zlata čistého. Čech. Po čase už nosila i zlatem vyšívanou šněrovačku. Třeb. Hoši moji laskaví, do zlata bych vás zasadil! Hol. To je matka, zlatem by jí nevyvážil. Hol. Od zlata a stříbra toho má už taky víc, než potřebuje. Šim. Není vše zlato, co se leskne. Klost. To on — Říha — už je pyšnější, sotva si všimne chudého člověka a mluví, jakoby zlata ukrajoval málo, odměřeně. Baar. Nechtěla bych ho, ani kdyby byl ze zlata za nic na světě. Horečka. Přišel s dobrou, mluvil, jak by zlata ukrajoval vlídně, laskavě. Něm. Přen. Krahujec má srdce ze zlata je ušlechtilý. Šmil. Že je návyků trochu divokých, toho nezapírám, ale uvnitř je z čistého zlata. Svět. Vy máte zlato ve svém hrdle máte krásný hlas. Podl. Chem. prvek ze skupiny drahých kovů, aurum. Tech. zlato bílé slitina zlata se stříbrem; zlato červené slitina zlata s mědí. Zlato korunové z něhož se razí mince, mincovní. Zlato ryzí, zelené, žluté, matné, lístkové, zlomkové, dukátové a j. D předměty ze zlata vyrobené. [Mladá paní] kromě toho drobet zlata, co darem dostala, nic jiného s sebou nepřinesla. Jir. Když sedlák v kočáře jezdí, zlato kupuje, na zlé časy naříkati právem svědomitým nemůže. Praž. pos. Tu přijde kníže ve zlatě a nachu. Erb. Nesmí se zde chodit ve zlatě. K. Schulz. D zlaté peníze. [Boháči] dobře kupovali, a platili až i zlatem, dukáty. Jir. Zahráli jste dobře, starý, zde máš zlato, poděl chasu. Ner. Já se zachvěl, zaplatil tu její kytičku zlatem. Vrch. Na stolku před nimi třpytilo se zlato a stříbro v hromádkách. J. z Hv. Jiným zlato kulaté se rozkutálí. Čech. D kočičí zlato napodobenina zlata, nepravé, falešné zlato, pozlátko. Než jak, přistoupil-li by kdo ke mně, žádaje, abych svlekna zlatý prsten dal za jiný, lesklý sic, ale ze zlata kočičího. Kos. Na prsou [vyvolavače] se houpají rouna a řády z nejblysknavějšího kočičího zlata. Ner. Pan Kondelík velmi rád pracoval „se zlatem“ — arci jen v prvních, nanejvýš ve druhých patrech, pokud na to stavebníci věnovali. Herrm. Několik tu set kněh v modrých deskách se zlatem i v červených deskách se zlatem. Ner. D kočičí zlato lid. druh žlutavé slídy. Nemohl se odloučit od toho kočičího zlata, jak říkaly děti tomu nerostu, a brával si je i do postýlky. Šal. D zlato bás. něco barvou podobného zlatu. Děvice pohladila sobě koketně vrkoč zlata na hlavičce. Win. Jeho bílá ruka jen bezděčně zajela do zlata vlasů u lože klečící Alby. Deyl. Na rovinách samé zlato zraje. Heyd. To kosa se otupila stálým zařezáváním se do zlata obilí. Pejml. Ani neprohlížel proti světlu ohnivou barvu vína jako jindy, zapomněl se kochat leskem tekutého zlata. Tomeč. Vysoká tráva, plná zlata pryskyřníků i sněhu kopretin. Jir. Zbož. Mírně uzrálý je náš sýr „blaťácké zlato“ druh sýra. Výživa. D Bás. zlaté zabarvení. Po třech nedělích zase vzplálo nebe zlatem, nachem a perletí. Kun. Slunce sype poslední červenavé zlato na hlavy Pavlíkovských vrchů. Win. [Měsíc] probleskoval bledým svým zlatem. Jir. D Expr. něco velmi vzácného, důležitého; velmi ušlechtilá n. velmi milá osoba (často v oslovení). Cukr — bílé zlato republiky — byl pro příští rok zajištěn. Svob. nov. Psát o zeleném zlatě, o jeho významu pro národní hospodářství republiky, to by bylo nošení chmele do Žatce o chmelu. Lid. nov. Rovněž produkce nafty — té suroviny, která bývá nazývána tekutým zlatem, prudce stoupá. Ml. fronta. Mluvit je stříbro, mlčet je zlato! Přísl. Tohle děvče je však pravé pro mne zlato. Svět. Je vám to, bratří, stará panna, ale povídám vám, ryzí zlato, samé ryzí zlato. Šmil. Náš tatínek je zlato! Svob. Vypravuj, moje zlato! Vlč. „Zlato!“ každý zve si žínku svoji. Ner. Mílo, Mílo, ty zlato moje! Šim.