• zpěvák, -a m. ten, kdo zpívá, zvl. kdo se věnuje pěveckému umění, zprav. z povolání. Na jevišti objevili se veškeří zesnulí čeští herci a zpěváci. Čech. Nesešla Irena dolů, aby svým zvučným altem zpěvákům pomohla. Jir. V 1. díle podal nám Benoni karakteristiku zpěváků a zpěvaček z prvního období jeho činnosti v Národním divadle. Smet. Chtěl vidět všecko — i rakvičku i velebníčka i zpěváky a svíčky a všecko. A. Mrš. Kolářík byl na osadě vůdcem poutí a zpěvákem. Baar. Eh, dnes mu ujela žena s nějakýn hercem či zpěvákem. Mach. Já Petr Bezruč, od Těšína Bezruč, toulavý šumař a bláznivý gajdoš, šílený rebel a napilý zpěvák. Bezr. Byl to veselý šprýmař, nevyčerpatelný zpěvák a čtverák. Herb. D zpěvavý, zpívající pták. Oko hledá v jasně modré obloze neviditelného zpěváka, skřivana. Maj. Z křovin po stráni zvučel švitor drobnějších zpěváků. Rais. A hledal v stínu hvozdu zpěváka, jehožto píseň čarem přemocným mu srdce jímala. Zey. [Kos i drozd] jsou dobří zpěváci, kteří rádi sedávají na vyvýšeném místě a svým zpěvem ohlašují příchod jara. Zool. Přen. Z počátku zpívá každý zvon polední píseň sám svým hlasem, ale jak hlasy stále víc a víc splývají, až se na konec tisíc kovových zpěváků pojí v svůj každodenní chorál. Lang. Kolikrát namáčel pero za svého života: Brzy jako apoštol myšlenky nebo zpěvák krásy na všechno kolem. Lid. nov. Hud. osoba, která dovede zpívat a má k tomu hlas; výkonný umělec v oboru zpěvu, adept pěveckého umění.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 212 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 212