• zrak, -u m. jeden z pěti smyslů, a to smysl umožňující vidění. Zrakem vnímáme světlo, barvy, tvar těles, a orientujeme se jím v prostoru. Fr. Kar. Však mám díky bohu ještě dobrý zrak! Třeb. Potom člověk, který měl zrak nejbystřejší, spěchal poznovu k Boleslavovi. Vanč. Já mám dnes nějak slabý zrak a nevidím tak daleko. Ner. Zrak mu dobře neslouží, — paměť ho opustila. Prav. Kéž dán mně sluch, bych slyšel růsti mech, a zrak, bych dálné hvězdy doved sčísti. Ner. Od té doby, co ztratil zrak, obdělával si několik kousíčků polí. A. Mrš. Kníže polský dal [Boleslava III.] zbaviti zraku. Tomek. Ze stříbrného potoka nabude [nemocná] čistoty těla, ze živého ohně nabude zraku. Něm. Nevěřila sluchu, nevěřila zraku. Šmil. Nechtěl jsem ani svým zrakům věřit, ale teta mě ujišťovala, že šije pan Kříž lacino. Šim. Napínal zrak i sluch, zdálo se mu, že srdce příliš mu bije. Herb. Matička museli se šitím docela přestat, protože zrak už jim nesloužil a tak všecko zůstalo na mně. Salich. Zrak můj už znaven, a mozek už zmámen celý. Ner. Já díval se a díval zas, až leskem zrak mně přešel. Ner. Labutě plavaly po jezerech tak modrých, až přecházel zrak. Mikol. Hrůzou nadlouho mne přešel sluch i zrak i cit. Leg. A znovu venku: buch, buch, buch! Až panně mizí zrak i sluch. Erb. A ona vyplakat zrak mohla do krve. Klášt. Viděl jsem Prahu, Vyšehrad i nové město Karlovo, které takřka zázračně vyrůstá před zrakem cizince. Vrch. Měl Náprstek bystrý zrak, za nedlouho, v době reakce bachovské, osvědčilo se úplně, co předvídal. Zey. Přen. Má žárlivost má bystrý zrak. Krás. Zrak jsi mi otevřel poučil jsi mě. Svob. Na to jest autor umělcem, aby světlem svého vnitřního zraku osvětlil, co se osvětliti dá. V. Mrš. Podařilo se mně před vnitřním zrakem vyvolat obraz [západu slunce] se všemi jeho žhoucími barvami. Ner. Tak jdeme, duchový zrak přimhouřený, lhostejně ceníme i střep i dílo. Sova. Hrázovi uplynulé obrazy tlačily se před duševní zrak. Herb. Někteří měšťáci a venkované, jichžto politický zrak nestačí dále, nežli pokud jim posvítily „Nár. listy“, osvědčují se proti nám. Pal. O jeho [Erbenově] tvůrčím zraku a vidění skladebním nedovede nám Grund mnoho říci. Šal. Král Ludvík sám nestaral se a nepřihlédal dosti pilně k vedení veřejných záležitostí českých, aniž nadán byl zrakem vyšším, aby předvídal následky krokův, ku kterým ho vedli přední jeho radové bystrozrakem, prozíravostí. Pal. Píše mi, že prý je přesvědčena, že mám dar tak zvaného druhého zraku. Zey. Lék. vady zraku. Voj. spojení zrakem. Škol. škola pro mládež s vadami zraku. Tech. zrakem kontrolovati teplotu dle zabarvení rozžhaveného kovového předmětu usuzovati na stupeň ohřevu. D zrak, kniž. zraky orgán vidění, oči. Jde po strništi dívka. Má vlídný černý zrak. Mach. Jiskrný zrak, černé, husté, tvrdé vlasy a postava hřmotná byla u nich v rodě dědičná. Šmil. Do nich [dveří] vkročí paní tak krásná, že na ní všech zraky jako u vyjevení utkvěly. Něm. Všechny zraky obrátily se na mladého Hrabce, jenž se zapálil jako pivoňka. Herb. Hodil knihou — nač si kazit zraky, vždyť ti druzí u nás nečtou taky. Leg. Prosté dítě z hor nesklopilo studem zrakův před mladým mužem. Šmil. Madlenka pozvedla úkosem k němu zrak. Šmil. Johanka pozvedla svých zraků. Jir. Já schválně přimknu zraky a vskutku tratím se v snech. Klášt. Zrak maně zavírám ve blahém snění. Čech. Všichni se na něho podívali. Nehnul zrakem, zasvítil na ně celou svou bledou, zmačkanou tváří. Bernášková. Upřel na mne pichlavě zraky. Hol. Cosi měkkého, rozechvělého otřásá srdcem, vlhko se dere v zrak. A. Mrš. Kdo všim si, ve zraku že slza se jí třpytí? Klášt. Provozoval v Želivce hotovou akrobacii před zraky rozveselené a nadšené Jarmilky. Vach. A lásky šílenství mi v zracích nezaplálo. Břez. Starý vrátný sotva uvěřil svým zrakům. Pfleg. Bůh babičce tvé zavřel zraky. Heyd. Ó, na věky teď zavřít mohu zrak. Zey. S mých zraků bělmo padá! Zey. Mně je vzácností promluviti si s mužem, jehož zraky vidí dále nežli za humna. Šmil. Vytřel jim zrak, ukázal, že jsou na světě také jinačí lidé než oni vyzrál na ně. Rais. My vytřeme Dobrovskému tak chytře zrak, že do smrti sem více nohou nepáchne. Šmil. Jen počkej, děvče, až tě budu mít — a tvoje peníze — však já všem vytřu zrak! Něm. Žert. Ježkovy zraky! Takový velký, silný chlapec a bojí se krávy a koně! (při podivu). John. Přen. V létě tu hledí do nebes barvínek svým temněmodrým spanilým zrakem. L. Steh. Mysl. zraky oči divoké kočky a jiných šelem. D Kniž. pohled, výraz očí, prohlédnutí. Vedl je [koně] kolem pána, kolem zemanů, kteří se přišli na ně podívat a kteří stíhali zrakem každé jejich hnutí. Jir. Fritz potřepával pravou nohou a kolem se rozhlížel zrakem, jemuž patřil celý svět. V. Mrš. Upial i nyní tázavý zrak k obrazu. Šmil. Bylo mu nevolno před těmi dotěrnými zraky. Baar. Zkrátka začala hrát na zamilovanou. A Jaroslav opětoval jí její zraky, ano ještě toužebněji na ni pohlížel. Hál. A pod obočím zrak bodající, zrak jedovatý, podobný právě zraku hadí mu v zelené trávě. Erb. Neznámý, který tě tak vyzývavě zrakem měřil, jest hrabě Divier. Zey. Zrak jeho padl na polouschlou květinu. Čech. Svět celý, kam zrak sáb, jako hřbitov zkrvavělý. Vrch. Namlouvalť si, že ta [dáma] náhodou ušla jeho zraku. Jir. Rakousko mělo by státi se nějakým Eldoradem těchto tříd, ježto upírají k němu zraky své co poslednímu útočišti doufaje v ně. Pal. Nedovedl si pomysliti, kterak by si počínal jako obhájce v nějaké trestní při, kde by se na něj obracely zraky širší veřejnosti obracela pozornost. Herrm. Mimo to vábila k sobě Hercegovina zraky ciziny i tím, že byla počátkem i kolébkou všeho toho světodějného ruchu zajímala, lákala. Hol. Pravda je věčně jedna, ale zraky, kterými se na ni díváme, podléhají změně hlediska. Zey. [Beneš se divá] na výchovu dívčí jiným zrakem jiným způsobem. Kun. Kuchařka ovšem hleděla na milého hospodáře jiným zrakem. Herb.