• zrušiti dok. (co) zast. zbořiti, zničiti, ztroskotati něco. Viděl město zrušené, vybité a vyloupené. Čel. Zrušte chrám tento a ve 3 dnech jej zase vzdělám. Podlaha. Přikázal jim, aby všecky náspy v městě zrušili. Jir. Chrámy pohanské zbořiv a modly staré zrušiv, ochotně ku kříži se přivinul. Voc. D Řidč. porušiti, pokaziti soulad v něčem, přerušiti, odstraniti něco. Připomenul, aby vystřelili v koně, aby zranění koně zrušili Uhrů šik. Jir. [Loďka] zrušila na hladké ploše vodní obraz klidného v ní nebe. Svět. Karel VI. spojil se s Annou, císařovnou ruskou, aby zrušil záměry Ludvíka XV. Kou. Snad se Lída vrátí: ale najde zrušen přívětivý svět, ve kterém žila. K. Čap. To jediné slovo zrušilo mé celé štěstí. Tyl. Bylo to sice jen stádo gazel, ale čar byl přece jen už zrušen. Zey. Ale tím [ututláním pravd] není ještě skepse zrušena odklizena. K. Čap. Trudné mlčení zrušil purkmistr. Ehrenb. Voj. zrušit krok! povel ke změně rytmického kroku v krok libovolný (na př. při přechodech přes most). D zastaviti působnost, činnost, existenci něčeho, učiniti něco neplatným. Císař Josef II. zrušil kláštery. Herb. Tam zrušili krásnou Kanálku a jiné zahrady. Herrm. Stará zarostlá hráz nějakého vypuštěného, zrušeného rybníka. Jir. Kdo přiměl Marii Terezii, že dala souhlas ke zrušení jezovitského řádu v Rakousku? Mach. U dvora se prý jedná o zrušení roboty. Jir. Byl podán návrh na zrušení censury. Vach. Žádají, abych podporoval akci za zrušení správkáren. Zápot. [Mohamed] zrušil zákon, dle něhož příbuzní zemřelého dědili ženy jeho co nějakou věc. Ner. Patent ten neměl žádný nástupce mocnáře právo odvolati neb zrušiti. Svět. Čím je přísaha, čím jsou smlouvy, když je valný sněm zrušit smí? Mik. Dražbu mlýna jako zmatečnou zruší. Staš. Soud svůj nález zrušil. Čteme. Nechť zruší svatební naši smlouvu, nechť zruší se náš sňatek. Zey. Věrolomně příměří zrušili. Hol. Rok velkých úspěchů byl korunován zrušením přídělového systému. Ml. fronta. Aspirací vznikají souhlásky tvořené s větším vynaložením dechu při zrušení artikulace. Hála. Vyplní-li vodič celou mezeru mezi deskami kondensátoru, zruší se pole. Herolt. Žel. zrušení vlaku dočasné vypuštění n. vynechání některého vlaku z jízdního řádu. Zrušení stanice vynechání stanice n. přeměna stanice v zastávku n. průběžnou trať. Včel. zrušiti matku odstraniti neschopnou a nahraditi ji jinou, ušlechtilejší. Voj. zrušiti postavení. D (slovo, slib a pod.) nedostáti slovu a pod., nedodržeti, nezachovati slovo a pod. Slíbil jste, že mě neprozradíte, a zrušil jste své slovo. Vrch. Sezima byl muž; byť i padnouti měl, slova svého by nebyl zrušil. Šmil. Mne váže slib, který zrušit nesmím. Něm. Ach, kdo té lásky sliby zruší, běda, běda, běda jeho duši. Čel. A teď přísahu zrušil. Jir.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 489 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 489