• ztratiti dok. (příč. ztracen) (co) přijíti o něco, pozbýti něčeho tím, že to nepozorovaně vypadne, upadne na zem, vytrousí se. [Dívka] ztratila cestou domů malou brož. Vach. Zlatovláska koupala se v moři a ztratila tam zlatý prsten. Erb. V ruce nesl stříbrnou podkovu, kterou na hrbolovité cestě u dolejší kovárny jeden z hraběcích koní ztratil. Herb. Shlížel stále na dláždění, jako by na něm něco byl ztratil a nyní to hledal. Hál. Prosit a platit, toť jako koupit a ztratit! Baar. Strýc Kašuba, jak by se u nás [na Moravě] řeklo, „sú chlap vysokej, že by s něma mohl ořechy rážet“ (v Čechách by se řeklo, že pánbu naň ztratil míru) je velmi vysoké postavy. Herb. D (co, zř. čeho) proti své vůli pozbýti majetku n. něčeho ze svého vlastnictví, užívání, přijíti o něco ze svého těla, pozbýti určité schopnosti, vlastnosti. Matějem Kopeckým začíná román [H. Malířové], člověkem, který všechno ztratil a chytil se z bídy loutek. Jos. Novotný. Ztratil všecko jmění své. Tomsa. A víte, že nějaký Klusák se s námi sázel, že na tom ztratíme kalhoty? proděláme, přijdeme na mizinu. J. Marek. Tak ztratil Mojmír Čechy a s Čechami i krajiny srbské. Vanč. Přijme místo prodavače, a když ztratí i to, jde na venkov za čeledína. Götz. Kdysi v noční tmě vrazil v lese na suchou větev, a ztratil oko. Herb. Někdy zacházeli k Pechanovi, jenž ztratil již všechny zuby. Svob. Babička ztratila hlas a jen šeptala. Rais. Paní Pachtová ztratila nadobro zrak. Podl. Na sadě ranila jej mrtvice. Ztratil řeč. Jir. Ale vy jste ztratili řeč. Povídejte něco ustali v řeči. Dyk. Ztrativ rovnováhu spadl do vody. Pfleg. Kurenda, uhozen tyčí, ztratil vědomí. K. Čap. „Ztratil jsi rozum?“ křižovala se. Štol. Alžběta jako by smyslu byla ztratila pro vše. Her. Sotva některý [nápadník] do síně vstoupil, ztratil svou výmluvnost. Vrch. Byl ukrutník, jenž ztrativ víru v člověka, ztratil všechnu víru i lásku. Jir. Člověk nesmí ztratit trpělivost. Jir. Jedenkrát ztratil nervy a otiskl v novinách prohlášení, že se sňatkovým podvodníkem J. P. není naprosto totožný ani spřízněný. Mor. Anglický parník ztratil za bouřlivé noci orientaci. Týd. rozhl. Ztratila [ryzka] za noc mnoho krve. Jir. Petr by za svá provinění snadno mohl ztratiti hlavu býti popraven. Vanč. Tchýně ztratila při tom souhrnu neštěstí hlavu pozbyla rozvahy. Vach. Je pořád ještě třeba spolehlivých lidí [řidičů aut], kteří mašině rozumějí a kteří ani nad starou rachotinou neztratí hlavu nezoufají. Mart. Ztratil občas na několik týdnů hlavu pro hezkou dívčí tvářičku, napsal zamilované verše. Č. Jeř. Proto měšťané a sedláci boha bráníce opustili svá role a bojovali až do statků a hrdel ztracení proti těm, kteří utiskovali pravdu a svědomí? Jir. Celkem sedm Bratří v Čechách a na Moravě za víru život ztratilo. Goll. Víš to, že málem bych za muže mladého své srdce byla navždy ztratila? byla bych se za něho provdala. Frič. Ztratil úplně půdu pod nohama a nevěděl, co počíti. Kun. Jen dráček [papírový] najednou ztratil vítr, propadl se a zmizel na poli. Lid. nov. Útok [v kopané] ztratil systém a neměl vedoucího. Ml. fronta. Co máme, nevíme, až když ztratíme. Přísl. Mysl. ztratiti stopu (o loveckém psu). D (boj, hru a pod.) prohráti boj, v bitvě, při utkání, sporu podlehnouti. Vladislav ztratil boj zradou velkého počtu svého vojska. Tomek. S Žižkou nikdy boje neztratili [táborité]. Jir. Kdyby se mu [odpůrci] přiznala jen špetka rozumu a správnosti, byl by polemický zápas jaksi ztracen. K. Čap. D ve spoj. ztratiti slovo promluviti s někým; přimluviti se u někoho. Mám prý ztratit k tomu případu [kterak recitovati Březinu] několik slov. Šal. „Člověk může ztratiti nějaké slovo s hříšníky,“ odpověděl. Vanč. S takovou jsem už neztratila slovo. M. Svob. Proč by tedy Jelínek nemohl ztratit nějaké slovo u císaře pro svého věrného přítele a krajana? Severin. Já pro ně [revolucionáře] neztratím ani slovíčka. Sab. Pamatujte na mě — ztraťte za mě slovo. V. Mrš. D nevyužíti, promarniti (čas). Musím domů, jitro plane, všecko zase promrhané, zase noc jsem ztratil celou. Svob. D (na čem) utrpěti peněžní ztrátu na něčem, prodělati. Co sem lůni na té vobecní hospodě ztratil — to ví jediné sám Bůh a moja kapca. A. Mrš. D (na čem) ubýti někomu (něčemu) v něčem. Košile by ztratila na ceně, kdyby měla být prodávána v takovýchto šedivých stěnách. K. Čap. Člověk ztratí hned na vážnosti. Něm. Baron Bráf neztratil nijak na svém sarkasmu a ironii. Mach. Rozpočtová debata ztratila později na zájmu. Dyk. D pozbýti ceny, hodnoty, jakosti. Strýc u mne ztratil dnešního dne nesmírně mnoho. Svob. Machar mými řádky ztratí, rozhodně ztratí. Mach. Bylo by mu to lichotilo, ale ona byla by v jeho očích ztratila. Podl. Pan Grund převzal po panu Šamberkovi „Lorenco“, pan Šamberk po panu Kolárovi „Graciano“, úlohy tím neztratily. Ner. D (koho) odloučením dočasně n. trvale někoho pozbýti, octnouti se bez někoho. Svého průvodce, Jana studenta, cestou ztratil, byv od něho odtržen. Jir. Ty buď hezky zticha, víš dobře, že nejsi náš, že tě ztratili cikáni a my jsme tě jen našli. Hašková. Nerádi vás [jinam přeloženého kněze] ztratíme. Jir. [Paní Nepovolná] ztratila čtyři nadějné syny zemřeli jí. Svět. Anglie ztratila nejslavnějšího básníka svého, Tomáše Moore. Lum. Šla tak rychle, že mladí lidé spěchat musili, aby vysokou její postavu neztratili s očí. Zey. Jak se ti vedlo od té doby, co jsem tě ztratil s očí? co jsem se s tebou nesetkal. Vach. Ještě po maturitě navštívil jsem ho v jeho rodných Rokycanech, ale později ztratil jsem ho z očí. H. Jel. D (co) nechtíc odloučiti se od něčeho, pozbýti spojení, styk s něčím. Skutečně ztratili stezku, i lezli slepě do stráně křovím. K. Čap. Přišel jsem do hlubokého lesa. Ztratil jsem cestu zabloudil jsem. Šmil. V Němcích ztratil jsem na čisto jeho [královu] stopu. Vlč. [Pes] nechtěl ztratiti jediný z jeho [pánových] pohybů. Kun. D býti ztracen octnouti se v tísnivém postavení, propadnouti zkáze, smrti. Ukryj mne, rychle, příteli! Jsem ztracen. Třeb. [Šárka Ctiradovi:] Jsem ztracena! Mne láska přemáhá. Zey. Nešťastné trpitelce zdálo se, že na jisto jest ztracena. Šmil. [Viktorka kovářce:] Myslete si, že mne pánbůh opustil, že jsem ztracena na věky věkův, že mi není pomoci. Něm. Bez hospodyně je dům ztracen. Maj. D ztratiti se býti ukraden, octnouti se někde mimo původní místo, na neznámém místě. Tenkráte nebyly ještě žádné závory a zámky, a přece se žádnému nic neztratilo. Něm. Dnes já půjdu hlídat, abych věděl, ztratí-li mi se taky to zlaté jablko. Erb. Věci pozemské slávy jsou uzavřeny na zámek, jehož klíček se ztratil. Vanč. Ztratil se pes zaběhl se a není k nalezení. Stroup. Je to zvláštní kraj. Jakoby ztraceni ze světa žili tu lidé smutně, tiše, v těžkém boji s přírodou i vrchností. Z. Nej. D úplně zmizeti. Voda se ztratila ze studnic. Vanč. Náhle však se mu úsměv s tváře ztratil. Paleč. Koření nesmí se vzíti mnoho, neboť chuť omáčky by se tím ztratila. V. Souk. Teď bych nejraději, kdyby mě tak doktoři nabalzamírovali a nechali ležet, až se houser ztratí. Herrm. Já o tobě dnes snil, však z paměti mé ztratil se ten sen. Zey. Táta i máma spráskli ruce, když viděli svého syna, který se před rokem ztratil, jakoby se pod ním země slehla. Hol. D státi se nenápadným n. ne příliš viditelným, zřetelným v něčem n. ve srovnání s něčím. V bělounkém nánosu sněhu ztratilo se nadobro bílé jejich peří. A. Mrš. Konečně se její vysoká postava ztratila v bouřlivém stínu starého sadu. Svět. Marie ztratí se mezi stromy. Šub. Za chviličku ztratil se za malinovými keři u plotu. Jir. Chytil babičku maličkou, vrásčitou; v jeho náručí se ztratila. Jir. Ona [družička] byla ze všech nejkrásnější, až z ní záře vycházela a já [nevěsta] jí pozáviděla: zdaliž se vedle ní neztratím? Hol. Místy bude se zdáti aspoň při čtení dialog příliš rozpředený, ale jistě se to při případné karakteristice docela ztratí na jevišti. Vrch. „Teď se musíme těsně k sobě držeti,“ pravila, „sice se ztratíme v tom víru,“ a vzala Caterinu za ruku přijdeme z dohledu. Zey. Držme se jeden druhého, ať se neztratíme. Rais. D intensivně se něčemu oddati, úplně se do něčeho zahloubati. Za chvíli znovu se zapomněl a ztratil se v pozorování čiperné Maryše. Čap. Ch. Seděl chvíli ztracen v neurčitém přemítání. Poláč. D nenápadně, nepozorovaně, rychle odejíti. „A teď se hezky všichni ztraťte,“ řekl [strážník] přísně zvědavcům. Vach. Byl by se propadl do země, hledal, kde se ukrýt; ale odevšad září skvoucí náprsenky, ach, kudy se nenápadně ztratit? K. Čap. Pro pánaboha, kde pak je strejček, kam pak se nám ztratil Křátskej strejček? Čap. Ch. [Nájemce hotelu] honem se hleděl ztratiti z dohledu. Vrba. Jakmile obdržel pětku za dohození kupce, ztratil se jako pára. Klost. Čert prosí krejčíka, aby ho neprozradil, a ztratí se jako smrad. Tille. D (komu, čemu) zpronevěřiti se, odciziti se někomu, něčemu. Byl jsem vojínem, však v různém svodu přec jsem svému neztratil se rodu. Heyd. Jen se naší věci neztrať! Jir. D Lid. tělesně zchátrati, zhubnouti. Pan Aleš se od lonska ztratil k nepoznání. Třeb. Na zítří se oba panímámy ulekli, jak se zase přes noc přepadla a stratila. Pitt. D neztratiti se uplatniti se, dosáhnouti úspěchu, státi se užitečným, prospěšným. Ale — Toníček se neztratí, to je ňáká hlava, to je hlava! Svob. Že se neztratíme ve všeobecném kvašení národů, zdá se nyní již veliká jistota. Havl. Ty študie se vám neztratí, uhlídáte. Rais. Čemu se člověk naučí, to se neztratí! Něm. V. t. ztracený.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1791 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1791