• zub, -u m. pevný kostěný útvar v ústní dutině ssavců, který slouží ke kousání a rozmělňování potravy, u zvířat též k obraně. Viděl její zdravé zuby. Jir. Jírovi se zrovna teď celá tvář roztáhla smíchem, až se mu bílé zuby zaleskly v dásních. Hál. Bylo vidět dva zbylé její hořejší zuby. Jah. „Ale babičko, máte jen čtyry zuby!“ Něm. Tu dostával Kindlových Vincek zuby a řval dnem i nocí narůstaly mu mléčné zuby. Maj. „Ach! náš zlatý pane doktore, můj, zub, můj zub!“ Šmil. Pojedu do Hor ke Slukovi, abych si dala zub vytrhnouti. Šmil. Cení na mne z úst spuštěnými koutky velmi přívětivě své tak zvané zaječí zuby vyčnívající přední řezáky. Hol. Myslila jsem pouze na ‚Inglesi‘ se zrzavými licousy a koňskými zuby velkými, žlutými. Zey. Vlk by si také přál, aby jenom on sám měl ostré zuby! Havl. Celý dvůr byl poděšen, jakoby se byl na cestě objevil tygr, maje zuby vyceněny. Hol. Bartoníček vyplil se mezi zuby — jen to zasyčelo. Rais. V zubech měl hliněnku, a z té dýmal, až se ve světnici černalo. Jir. Račte míti s sebou nůž? — kartáček na zuby, dva šátky do kapsy, peníze? Rub. Když nové ukrutnosti vymejšlel, párátkem na zuby otráven, a ještě za živa upálen jest. F. Smet. „A vy teda,“ řekl Jan Binder, „jděte domů, nebo vám ve jménu Páně vyrazím zuby.“ K. Čap. [Toman] zaťal zuby, smračil čelo. Čel. I byl tak nakvašen a pohněván, až zuby skřípal. Herb. Hrabec třásl se jak osyka a drkotal zuby jako v nejtužším mrazu. Herb. [Muži] jektají zuby zimou a hladem. John. Zuby cvakal jako kostlivec. Hál. [Smiluj se, sv. Václave, abychom] nepřišli tam, kde je věčný pláč a skřípání zubův. Šmil. Mrtvého zuby nebolí, řekla si přesvědčeně. Maj. To je tak mrzí a rmoutí, jakoby si byly zub vylomily. Prav. Ti, kteří zvykli na jeho [hafanův] štěkot, mohli nyní ucítiti jeho zuby jak kouše. Dyk. Smáli se mně, smáli, jako hadu, jemuž zuby vylámali jehož zneškodnili. Ner. Láska má pevnější zuby než řeznický pes je stálá, trvalá. Šmil. Měj rozum a drž jazyk za zuby mlč, nic neříkej. Něm. Jen dobře drž zuby; abys mluvil, o to se tě nikdo neprosí buď zticha. Fr. Krat. Ale slyšíte, před Špatinkou zuby na zámek. Rais. Odpověděl nám mezi zuby několika nesrozumitelnými německými slovy nejasně, neurčitě, s nechutí. Kun. Zemané kolem zasykli mezi zuby nebo vykřikovali. Jir. Něco mumlal do zubů, ale nebylo mu rozumět, co. Hál. Mluví s ním jen přes zuby s opovržením. Kosm. Schwarzová jedla pomalu, jak říkají předními zuby s nechutí. Kosm. Děti ji [polévku] ovšem nerady, ale ujídaly přes zub, aby se teta Lidka nepohněvala. Lid. nov. Když slovo, tak skutečné slovo. A dříve to slovo ještě třikrát převrátit za zuby rozmyslit si je, rozvážit. Šrám. To já vím něco docela jiného, jen že mi to nechce přes zuby nechci to říci. Just. Jezdci a pěšáci byli ozbrojeni až po zuby důkladně. Vanč. Chodíme [Čechoslováci] po zuby ozbrojeni jakousi nedůvěrou a nepřátelstvím ke všemu, co má obě nohy. K. Čap. Oko za oko, zub za zub! Takový je zákon divočiny. Vrba. Oko za oko, zub za zub. Spravedlnost musí býti na světě. Dyk. Když se Faster nad něčím takhle rozhněvá, pak nepovolí, praskni oko nebo zub ať to stojí, co chce. Baar. Skoč oko nebo zub! Ať na vás prodělám kalhoty ať mám jakoukoli škodu. Šafrán. A pak, padni zub nebo hlava, pak teprve bude místno a vhodno oženiti jej buď jak buď, děj se co děj. Šmil. A což, něco na zub nemáte? k snědku, k jídlu. Staš. Něco na zub věru by neškodilo! Mah. A všichni [sv. rodina] mají hlad i ten oslíček hledá něco na zub. Bouš. Každý dostal jen na zub, ale děti byly přec šťastny trošičku, jen na ochutnání. Svět. Bývala-li trestána, bránila se jako divoká kočka zuby nehty vší mocí. Podl. Farář Janků bránil zuby nehty připustit do obce bosáky se vší rozhodností, všemi prostředky. Til. Doktor přišel k náhledu svému již na počátku svého zvláštního života a držel se ho zuby nehty tvrdohlavě, nenechal si jej vymluvit. Štol. Jen jste jí trochu ukázal zuby a je učiněné máslo postavil na odpor, nedal se, stál na svém, pohrozil. Klost. Jen se nedat a ukázat pánům zuby. Herb. Dnes se každý bojí hole. Ukáže-li stát zuby — zaleze všecko ukáže-li svou moc. Maria. Excellenci [generálu Hönebeckovi] rostou opět zuby stává se výbojným, zpupným. Šrám. A na mne si pojednou dovolí zuby vycenit! kárati, vytýkati něco. Svob. „Darovanému koni na zuby se nehledí,“ usmál se sedlák nekritisuje se. Baar. Ale ti lidé chválí ledajakés fintidlo, a když se tomu člověk na zuby podívá, je to pouhá skořapina dobře prohlédne. Sab. Podívej se na zub jejich požadavkům. Stojí za řeč to, oč bojují? dobře prozkoumej. Maj. No tedy přijďte i s tou cizí tetkou, alespoň jí sáhneme na zub, co je zač prozkoumáme ji. Staš. Stará paní by byla ráda nějakou chvíli s Ledvinou mezi čtyřma očima promluvila, aby mu trochu sáhla na zub důvěrně se ho vyptala. Šmil. Na dům pana Va-sunga si už zuby dělat nebude? nebude ho chtít dostat. Kop. Vrtmistr si na vás brousí zuby. V té soutěži vám to teď před Prvním májem natře chystá se na vás. Práce. „Ti [zbrojenci] z Chojnic si na nás [Sirotky] zuby nabrousili,“ mínil Královec mají na nás spadeno, chystají se na nás. Jir. Na křídlech vojska kumánští jezdcové cení již zuby na ten krásný lup chystají se. Vanč. Tento klučina měl vždy náramně dlouhé zuby přistoupit k našemu pluku měl velkou chuť. Paleč. Snědl to obyčejně v přístěnku, nechtěl čeládce dělati dlouhé zuby laskominy, chuť. Prav. Beethoven nepsal pro svůj čas, on psal pro budoucnosť. Toho teprva budou studovati, na tom si budou teprve zuby brousiti učiti se od něho. Šmil. Chalupník Martin měl války od prvního dne plné zuby protivila se mu. O. Schein. Mám vás plné zuby nechci vás ani vidět. Poláč. Vsadím se však, že ty dívky vás mají „v zubech“ i — na příklad pro vaše vlasy nemají vás rády. Markup. Hitler si právě na SSSR vylámal zuby ztratil sílu a moc. R. právo. Pánbůh vám [svědkům] upeče oplatky, na nichž si ty kousavé zuby vylámete budete potrestáni. Šmil. „Čas všemu vyláme zuby,“ říkává starý Opozdil; „všecko přestane kousati“ ztratí ostrost, přestane působiti. Šmil. Orlík se bil jak zběsilý, utržil bouli nad okem a Kaiman plival zuby měl je vyražené. Pujmanová. Bude z něho [syna] sedlák, ale rád bych, aby měl více chlupů na zubech, než mají obyčejně sedláci aby byl chytřejší. Kosm. Ale vždyť jsme ochočeni nekoušeme už — naše zuby zakrněly ztratili jsme bojovnost. Dyk. Pan Skořepa sekal zubem, že se mu dítě budí nadával. Rozhlas. My [komedianti] bychom nehráli, ale není nač zubem klapnout není co jíst. Uh. [Měli jsme strach,] malí lidé aby zas pro nějakou mezinárodní „konštelaci“ nesušili zuby neměli hlad. Mah. Kdyby nebylo té naší holubičky bývalo — byl by musel často zuby osoušet míti hlad. Tyl. Co týden stoupala cena obilí, drahota uhodila, nastávalo jísti chléb už jedním zubem míti hlad. Jir. „Ta [osnova] je dlouhá! Kolik za ni dostanete?“ Strýc Bernat se rozesmál a vzdychl: „Budou se nám [tkalcům] zuby potit!“ budeme mít těžkou práci, nadřeme se. Uh. [Když] kabát nikde nevadil ani nepraskl, liboval si [správce]: „No, teď jsme tomu trefili na zub!“ přišli jsme na to, přišli jsme tomu na kloub. Něm. Raději bych šňupal hlínu, než abysi mne tak nekřesťansky brala na zub abys mě pomlouvala. Šmil. Ta věc s Pavlou Maternovou již dlouho tanula jim [klepnám] na zubech chtěly o ní hovořiti. Šlej. Výborný muž! Byla jistě doba, kdy i u něho celý svět stonal k zubům, ale teď to měl již dávno za sebou byl pesimistou. Kun. Po zmijím uštknutí má ranka dva malé otvůrky. Jedovatý zub je v podstatě injekční stříkačkou. Zool. Kdyby sem zasáhlo mohutnější hnutí jiné, nevím, zda by dračí zuby nevyrostly tu na horách [na Táborsku] rychle a v nevídané síle revoluční hnutí. Herb. Slang. Jestli já tě dřív nevynesu v zubech nevyhodím tě. Hek. Přen. Moje satira má trochu tupé zuby je krotká, mírná. Čech. Za chvíli vycenil samovar žhavé zuby. Hlad. „Jen zlému svědomí zuby nevypadávají,“ prohodil vážně pocestník. Šmil. Svědomí Richard neměl, a měl-li, nemělo jeho svědomí zubů. Čap. Ch. Přen. Bolesti zub dravý mi v noze, pevně opoutané, hryže. Čech. Teď hladu zub hlodavý v posled sil zbytky užírá. Krás. Byla v rozpacích a potahovala kobercem na stole, aby nebylo vidět, že „zub času“ koberec ten již rozpřádat začal. Ner. Na mne ani se nevycenil zhouby její [pomluvy] zub. Durd. A smutek jemný i jakés výčitky zub nepříjemný jej dotknuly se. Svob. [Závist] zub svůj cení, a chce-li, do prachu rve krásu. Sova. Stohy a břehy sněhové z jara zmizí pod slunečními paprsky a pod teplými zuby jižních větrů. Herb. Anat. útvar v horní a dolní čelisti sloužící k rozmělňování potravy. Zub třenový; zuby mléčné, zub moudrosti třetí stoličku. D Lid. ve jménech některých rostlin. [Pozornosti zasluhuje] na prvém místě kukuřice bílá, koňský zub zvaná odrůda kukuřice světlé barvy. Č. zem. Aron skvrnatý (Arum maculatum) jmenuje se lidově bláznivec, zub čertův. Lid. nov. Mylně nazývá takto [devětsil] tamější lid „podbílek šupinatý“, čili „babí zub“. Svět. Jest [liška kyjovitá] dobrá, jedlá houba. Venkované jí říkají také „zuby“. Velen. Bot. kandík psí zub jednoděložná rostlina z čeledi liliovitých, Erythronium dens canis. D zubu podobná součást na rozličných nástrojích. Všude zlatý klas vláčejí zuby hrabic. Čech. Jako zuby hřebene táhly se [čerstvé rovy] od bílé zdi do vnitř hřbitova. Baar. [Viky] dívala se na starou vidličku se zlomeným zubem. John. Šťoural [kluk] klíčem v zámku, až zlomil na klíči zub. Vach. Ostrá jest [kontušovka]‚ jak zuby horské píly. Bezr. A tak klesají ty krásné řady stinných vrb pod kousavými zuby pily. A. Mrš. [Zajatci] zkrotnou zuby rozžhavených kleští. Heyd. Železa byla slabá a sláma na nich rozprostřená zadržela stisknutí zerzavých zubů. Zýbal. Ještě dobře, že měl skoro čtvrtinu zubů vylámaných a že chraptěl [klavír] jako starý námořník. Kytl. Mně jedno, kam se kotvy vryje zub. Čech. [Všichni se obdivovali hlavnímu kalendářovému kolu orloje,] které ve svém kraji mělo tři sta šedesát pět vroubků neb zubů. Jir. Známe ještě německý způsob, kdy se stojky se stropnicí spojují na zub kamp. R. právo. Stroj. výběžek v podobě zubu na ozubených kolech a kolečcích. Zub lžicový ostré zubovité zakončení lopaty rypadla k narypování horniny. Zub řezný záběrová část nástroje s břitem; zub hoblovací. Les., dřevař. hrot řezací části pilního listu. Zuby trojúhelníkovité, tvaru písmene M, hrotové, korunkové, řezací, vlčí, výběrné a j. Zahr. zub znamenáku dřevěný n. kovový hrot znamenáku k označování řádky. Voj. napínací zub. Tes., horn. spojení na zub zubení. D zářez, poškození na ostří nástrojů podobné zubu. Kosa ovšem samé zuby. Vrch. A žádných zubů na tom perořízku není. Krás. A můj [dona Juana] meč jest plný zubů. Vrch. Zuby na sekerách a jámy na brnění byly vyhlazeny. Tomsa. Naděláš mi na handžáru zubů, škoda jeho sečného je břitu. Hol. D vůbec zářez, výčnělek n. nerovnost na něčem. [Chlanda vidí] každý zub hradeb, každé zákoutí a sklep, kudy běžely malicherné a nezapomenutelné hry jeho dětství. Lit. noviny. Holý vrchol [Ostrého] se dělí na několik ostrých zubů. Krás. Stříhala jste [vlasy] bez pravítka. Zde máte zub — zde ještě větší. Kun. [Les Černoháj] všecek je stejný, vyrovnaný, ani zubu nedělá. Hol. [Straka] raději celé pírko si vytrhne z křídla, než by snesla zuby v hladkém a zakulaceném křídle. Herb. Na korunách starých krásných jedlí a smrků ležela jediná střecha sněhová, všelijak zprohýbaná, po krajích divnými zuby a laloky zdobená. Rais. Zděná obruba [okna] vypadala jako samý zub. Ner. Horn. kosmo vedený zálom vrstev rubané horniny postupující shora dolů. Horolez. ostrý skalní vrcholek v hřebenu n. ve hřbetu, jehla, roh. Sklář. vada skla v podobě výčnělku v tloušťce skla.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1292 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 1292