• zvon, -u m. kovový, obyč. bronzový nástroj v podobě obráceného kalichu, zavěšený tak, aby rozhoupáním se rozezvučoval pod údery zvl. kladiva (srdce). Zvoní a hlaholí Frydecké zvony, do země spouštějí rakev. Bezr. Lešetínské zvony slyšet valné hony. Čech. Na hlas zvonu přišlo z polí něco lidí do vesnice. Herb. V blízké vesnici začali šturmovat, zvon bil naříkavě na poplach. Maj. Rychtáři, dej udeřiti na zvon a neodcházej z radnice zvoniti na poplach. Jan. Dále v lese bučel dobytek, cinkaly zvony, co měl na krku zvonky. Prav. Na Zelený čtvrtek už byla velikonoční nálada vzrušenější. Zvony prý toho dne odletí do Říma (lidová pověra velkonoční). Strnadel. Obklopilo ji veliké a napjaté ticho nesmírnou prázdnotou jako dutým zvonem. K. J. Ben. Proč bych nemohl věděti, co se v Praze všemi zvony vyzvání o čem se všude mluví. Klicp. Jen ze šetrnosti k tobě nechtěl jsem rozmíšky naše pověsiti na zvon všude rozhlásiti. Svět. Tváře jí hořely a sukně měla jako zvony, jen jen se kroutila široce nažehlené. Rais. [Nad krajinou] klene se nebe jako obrovský zvon z kalené oceli. Třeb. Hlas její zazníval po zlatém pokoji jak stříbrný zvon. Něm. Biedermayerovští kavalíři chodili po korse s bílým šátkem kolem krku a zlatou jehlicí v zimníku do zvonu s dlouhými skládanými šosy. John. Věděl, že hejtman má srdce jako zvon zdravé. Branald. Bás. Tvůj ret se rozpěj víc a víc, až zvonem pozajásá. Ner. Přen. Ve zvon hromu bije na poplach. Krás. Je svátek duší, v jichžto zmlknutí zní zvony poesie. Krás. [Velcí muži] lidstvu cestu vyměří a ve zvon dějův mocně udeří vyvolají velké události. Ner. Ty květe anemony! Sáh jsi mi k srdci, jakby milá ruka tam vzpomínek všech rozpoutala zvony. Vrch. D bicí nástroj v podobě obráceného talíře, zvl. jako součást bicího zařízení hodin; gong. Z nejista a temně jaksi zaléhá sem zvon neviděné tramway. Mach. Přesypací hodiny a lodní zvon jsou dva předměty na lodi, které se těšily všeobecné pozornosti. Vosátka. Údery hodin sopránového zvonu znějí jako podrážděné výkřiky zlé ženy. Jah. Z nádraží [zazní druhé znamení zvonu dvakrát po sobě. Pfleg. D jiné zařízení v podobě zvonu; poklop a pod. Sýry schováváme pod skleněné příklopy (zvony). Hvězda. Přiklopme pak nádobku tu zvonem skleněným a počněme do toho uváděti vodík. Vot. Dříve rudu i vápenec vozili ve vozíkách, teď odstranili tuhle dřinu a všecko obstarávají zavážecí zvony. Uždil. Přen. [Za krajem obzoru] k mlhám země jako vlasovou linií přimyká se zvon oblohy. Štech. Pod zvon mračna, jež se zvedá stmělé, skryj [měsíc] kvetoucí svůj liliový plamen! Vrch. Kráčí jako pod mléčným zvonem. Krok vidí před sebe a ostatní je hustá, šedá mlha. Baar. Tech. potápěcí zvon zařízení v podobě zvonu, umožňující práci pod vodou. Hut. součást zavážecího zařízení vysoké pece. Tech. plynový zvon zařízení pro jímání kalového plynu ve vyhnívacích nádržích. Zbož. gumový zvon pomůcka k uvolňování ucpaného potrubí tlakem vzduchu. Mysl. kovová objímka nábojnice do loveckých pušek, do níž je zasazena roznětka. D Kniž. něco vzhledem připomínajícího zvon. Modrý zvon Řipu objevil se na mlhavém pozadí. Rais. A tak zanedlouho vykukovaly nožky v pavučinkových pučonkách pod vlajícím zvonem sukní. Ahoj. V bělosti té pleti vězí krůpěj průhledná jak ranní rosa v zvonu lilie zvonku. Zey. Tu zavzní na zvonění slavné malých i velkých kvítků zvon. Hál. Někdy svlačec skromné zvony rozvije. Šmil. Modré zvony klematisu zakryly i hořejší patro žluté vily. O. Schein. Těl. skupinové cvičení na kolovadlech.
 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 410 

Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-50 z celkem 410