• škeřiti, skeřiti ned. lid. ceniti (zuby). Mlaská, zuby škeří, očima kroutí. Hol. [Pes] skeřil v psím úsměvu zuby a horlivě kýchal. Lid. nov. D škeřiti (skeřiti) se, řidč. škeřiti (skeřiti) lid. smáti se, šklebiti se. Drží sklenici a chlapecky se škeří. K. Čap. Zanechal po sobě hnusný otvor, jenž se naň škeřil. Staš. Byla tma a jen měsíc škeřil okénkem na jizbu. M. Jahn. Nic se neskeř, já už teď vím, všecko vím! Rais.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 4 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 4