- škrtiti ned. (příč. škrcen) sevřením, smáčknutím hrdla, krku (škrtidlem n. rukou) usmrcovati, rdousiti. Lidičky, pomoc, ten darebák mne chce zabit … škrtí mne … Staš. Vídávala ho, jak škrtil koťata. Vach. Sousedé myslili, že se někde nějaký kocour v drátěném oku škrtí. Stroup. Rachot zněl jako chroptění škrceného. Herrm. Lék. usmrcovati užitím škrtidla. D působiti rdousivý pocit v krku, hrdle. Sousta mu rostla na jazyku, škrtilo ho to jídlo, že raději nejedl. Jah. Rozvířený prach vniká do průdušnic a škrtí dech. Elpl. D nepříjemně svírati, tísniti některou část těla. Kabát ho škrtil v podpaždí. Jah. „Bude-li mne obuv dřít nebo nohu škrtit — groše ode mne nedostaneš —“ Baar. Seděl, jako když ho límec škrtí. Rais. D Lid. prudce objímati. Jak mě spatřila, chytila mě a škrtila, až jí slzy vyhrkly. Rais. Skočili na Sylvu, škrtíce ji jako před tím otce. Svět. „Vždyť víš, že tě mám ráda!“ A chvíli se škrtili. Rais. D pevně svírati. Škrtil v ruce trysku od fajky. V. Mrš. A hraběnka sama i její muž také neškrtili měšec nebyli přespříliš šetrní? Vlč. Přen. Slova mi váznou v hrdle, někdo je škrtí. Dyk. D (koho) expr. trápiti, trýzniti, utlačovati někoho. Každý pohled na známá místa ho škrtil bolestnou hrůzou. Jes. Dluhy jedí se mnou z mísy, daně mne škrtí. Her. Kdyby ho doma nebyla škrtila bída, jistě by byl v dětském sboru pana řídícího. Baar. Vinopalnou počíná škrtiti i hostinského. Vach. [Církev] pomáhá škrtiti Slováky v Uhrách. Čas. [Švec ke kupci, který příliš smlouval:] „Borelť by byly [boty na prodej]‚ když člověka chcete takhle škertit“ srážet cenu! Rais. D (co) tlumiti, dusiti n. mařiti vývoj, existenci něčeho, potlačovati něco. Páni budou mít volnější ruce, škrtit každé pokrokové hnutí. Čas. Barbarossa chce škrtit svobodu hornoitalských měst. Mach. [Pašovy domy] budou báječně vynášet, pokud [Paša] bude s to škrtit v městě stavební ruch. Vach. Nekochá se ve výbuších citových, nýbrž škrtí je slovem úsečným a hrdým. Arne N. [Nietzschův] životní pud byl takové síly, že škrtil celé desítiletí neodvratitelné šílenství. Kar. Jak trochu škrtíš, rozkřikne se na tebe takový Mladenovic, div tě neomráčí smlouváš. Jir. D zmenšovati, mírniti, tlumiti intensitu něčeho. Počínám klouzavý let a škrtím motor. Přít. Čím jde stroj plněji a rychleji, tím více potřebuje maziva, nemá-li ho dosti, škrtí se. Engliš. Tlak ze vzduchu [asi 4 atm.] škrtíme obyčejným ventilem asi na 0.5 — 1 atm. Vlastiv. Byl samá poklona a úsměv i škrtil jaksi do lahody svůj silný hlas. Čap. Ch. Utvářením resonátoru můžeme hlas ztemniti, zjasniti, můžeme jej škrtiti nebo dáti mu kovový zvuk. Slovo a slov. Hlas škrtil se mu v hrdle. Bor. Aut. škrcení tlaku plynu (v motoru). D Expr. býti skoupým, lakotným, přespříliš šetřiti, lakotiti. Škrtí grošem a nepřeje si nic ani do úst. Her. Byli dlouho bez dětí a uměli groš škrtit. Rais. Krejcárek ke krejcárku škrtí. Jah. Při vaření teta škrtila jak jen mohla. Klost. Škrtil vydání na stavbu, odpisoval všechno zbytečné. Jah. Mistr rád škrtil na mzdě. Maj. Urozené sestry z Bukůvky škrtily na svých poddaných. Herb. D škrtiti se míti tísnivý, dusivý pocit kolem krku, v hrdle. Seděl u psacího stolu, škrtě se v tuhém vysokém límci. Herrm. Přerušil jej Ladislav divoce, škrtě se lítostí. Šrám. „Ale Petře,“ škrtil se tchán samým soucitem. J. Havl. D Zř. býti přespříliš šetrný ve vydávání peněz. Manželé Drtinovi škrtili se, jak se říká. Byla to nóbl bída, pod vznešeným štítem úřednickým. Herrm. Před Novým rokem se ještě mnohý abonent škrtí, rád by si umenšil výdaj. Ner.
|
Zobrazeny karty 1-10 z celkem 325
Zobrazeny karty 1-10 z celkem 325
|