- špaček, -čka m. hmyzožravý pták žijící v hejnech. Na hruši hvízdal špaček. Rais. Pod okny stojan a na něm klec se žvatlavým špačkem. Jir. Vzduchem zafrčelo hejno špačků. Rais. Pane, já jsem nadával jako špaček. K. Čap. Seděla pohodlně v černém křesle a statečně tloukla špačky podřimovala. Vrba. Zool. rod ptáků z čeledi Sturnidae, Sturnus. D (v dětské hře) dřevěný kolíček na obou stranách do špičky přiříznutý; hra s ním. Děti drandily káču, napalovaly špačky. Hvězda. Uměl robiti znamenité „špačky“ a palestry. Čech. Jednou hráli v pokoji špačka. J. Havl. D Ob. zbytek doutníku n. cigarety. Strčil vyhaslého špačka nedokouřeného doutníku do kapsy. A. Mrš. Vystoupl opatrně starý Cvoček se špačkem v ústech. Kosm. D Ob. zbytek tužky. Zavládlo ticho, v němž znělo jen klepání špačkem tužky do stolu. Vrba. Nakonec vytáhl tupého špačka, jímž načmáral depeši. Ahoj. D Sport. slang prodloužená osa zadního kola velocipedu. Klíč drží v rukou cyklista a utahuje jím „špačka“, prodlouženou osu zadního kola. Ozv. Na jednom kole jezdit sám a nepřetěžovat je spolujezdcem „na špačku“ nebo na rámové tyči u řídítek. Čes. sl.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 245
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 245
|