• aniž sp. připojuje zápornou větu, arch. také větnou část; sloveso po sp. aniž je kladné a v kondicionálu jen tehdy, má-li výpověď smysl podmínečný. Obě básně otevřely básníkovi rázem cestu na prkna divadelní, aniž se o to sám přičinil. Vrch. Země otců nevydáš aniž bratra pokorného! Bezr. Kdyby byl věděl, že děvče ještě oka nezamhouřilo, nebyl by s tak hlubokým povzdechem odcházel, aniž by byl v zámku pod oknem na troubu spustil. Něm. Nespr. je tedy: Myslil, aniž by domyslil. Utíkal, aniž by věděl proč atd. Místo někdo, něco, nikdo, nic, někdy, nikdy a pod. po aniž je kdo, co, kdy a pod.: aniž kdo, aniž co, aniž kdy a pod. Nespr. je aniž na zač. souvětí. Aniž bych předbíhal události,… atp.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 312 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 312