- boj, -e m. zápas vojsk (bitva, srážka, utkání, půtka, bitka). Boj u Ústí počal se před polednem v náramném suchu a parnu. Pal. Chodové bojovali ve všech bojích a bitvách, které kdy v jejich okresu svedeny byly. Jir. Boj krvavý, lítý, nerozhodný, rozhodný, tuhý, vražedný, na život a na smrt, nůž na nůž. Boj pro vlast a pro spásu země, za rodnou zem, o svatá práva a samostatnost, proti husitům, s římskými voji, mezi křesťany a nevěřícími. Nastal, strhl se boj. Postaviti se, pustiti se v boj; sraziti se, utkati se v boji; svésti, sváděti boje. Vzdáti se boje. Neschopný boje. Zůstati v boji padnouti. Vypravuje se jako chudý rytíř do boje zdlouhavě. D zápas nevojenský zbraní fysickou i duchovní, rozpor, svár, snaha, úsilí a p. Scházeli se v amfitheatru, aby se pobavili boji gladiátorů. Ner. Umělkyni očekávaly boje počátkem její umělecké dráhy. Čap. Ch. Člověk v odvěkém boji se živly. Vrch. Bylo viděti na něm strašlivý duševní boj. Šmil. Vnitřní boj mých citů. Paleč. Pořád spolu byli v boji, škádlili se a odporovali si. Prav. Boje politické, literární, volební, boj třídní, boj chytrosti s chytrostí. Otevřený boj; poslední (smrtelný) boj umírání. Bojovati těžký boj; dáti se v boj zač; míti kruté boje mezi sebou; podniknouti, podstoupiti boj o kus chleba; státi v boji proti nevědomosti; vejíti v boj s živly; vypověděti boj pověře a j.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1024
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1024
|