• církev, -kve f. náb. společnost věřících, kteří se hlásí k jistému vyznání. Církev českobratrská, církev římskokatolická a p. Církev vítězná, církev bojující a církev trpící. Přen. o užších skupinách zachovávajících některé zásady dogmaticky. Církev pokrokářská, církev volnomyšlenkářská. Vystoupil jsem z církve modloslužebného slovíčkářství a národnostního fanatismu. Mas. D Fam. hum. manželka. Taky ti teď bude uzenář dobrý, až ti církev odjede, co? Herrm. D pravoslavný kostel. Hlasitěji zvučely zpěvy v posvátném, jímavém šeru božích církví a okrouhlých kostelů. Jir. Nad církví, jejíž průčelí plá zlatem, pět bání vstává luzným majestátem. Mach.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 325 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 325