• celina, -y f. arch. celek, souvislá pevnina. Asie pak mnohem dále na jih zasahovala, činíc nejspíše s Australií nepřetržitou celinu. Květy. D neporušený kryt sněhový. Hřbitov pak všechen bělal se jasnou celinou. Jir. D spodní mrtvá země. Ze žlíbka hrčela [voda] silným proudem a vymlela cestu až do celiny. Herb. D Pošt. cennina s vytištěnou známkou neb vyraženým kolkem (dopisnice, průvodka a p.).
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 52 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 52