- chlípěti (méně spr. chlípiti) ned. (3. pl. chlípí, přech. chlípě) řinouti se, vytékati. Z temene [spadlého zedníka] chlípěl mozek a krev. Mach. Vraník se vzepjal, od udidla chlípěla mu pěna. Leg. Krev z rány varem chlípila, dech Slavojův se krátil. Hol. Když konečně ruku ukázal [policajt]‚ chlípila z ní krev. Čap. Ch. D býti vychlípen, dolů viseti, přečnívati. Rozhrnul hochovi kštici a ustrnul. Chlípěla tu dost značná rána s odstalými kraji. Čap. Ch. Na pravé ruce místo dvou, tří prstů jen cosi červeně chlípělo. Šrám. Drobné aršíky a půlaršíky, to vše volně chlípělo z přebalu, rozsypávalo se a ztrácelo. Přít. D Arch. smilniti. S děvuškami tvými [cizák] vilně chlípí. Heyd. Chlípí a smilní. Hol.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 62
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 62
|