- dáti dok. (dám, přech. daje, arch. dada, subst. verb. dání) (někomu něco) odevzdati někomu něco ve vlastnictví bez náhrady, darovati, poskytnouti komu co, vynaložiti, obětovati co komu n. na koho (op. dostati, přijmouti, vzíti, odníti). Bůh dal. Bůh vzal. Přísl. K vánocům Lojzka dala milenci drahých věcí, ale on jí nic. Rais. Dáti darem, věnem. Dáti komu lhůtu, čas na rozmyšlenou. Dáti milost. Dáti komu dceru za ženu, syna za krále. Poobědval jsem prostě, co dům dal. Vrch. Dejte dítěti jíst! Dali nemocnému pro pocení. Míra pole dá 30 q bramborů. Půda nedotknutá pod rety slunce dala fial květ. Bezr. Dáti slovo učiniti slib, slíbiti. Dám své slovo! Dodržel dané slovo. Já bych i jinému hodnému hochu byla slovo dala. Něm. Dali si slovo a ona věřila jeho černým, věrným očím. Herb. Dáti dobré slovo vlídně, přívětivě promluviti. Kdyby bratr i zalupoval očima na ni, dá mu dobré slovo. Herb. Nikdy jsme si nedali zlého slova. Podl. Chraň Bůh, aby jí byl dal někdy špatné slovo. Svět. Arch. dáti zločinců, lotrů, kacířů nadati, vynadati. A přece mně Kovářka ještě kterýsi den dala helvitek a beranek. Jir. To vám mohu dát černé na bílém (písemně) potvrditi. Dáti učedníkovi výuční list, za vyučenou. Dáti pozdravení pozdraviti. Jaké dals Pochválen, takové dostals Na věky. Herb. Dali si dobrý večer, pak zasedli k večeři. Něm. Po chvíli se počaly děvčata a babky trousiti. Daly po dobrém večeru, zasedly za dlouhý stůl. Kosm. Arch. dáti říci, pronésti. Vstala, dala „Zaplať Pán Bůh!“ a šla do zahrádky zalívat. Něm. Nepromluvila na Vážku ani slova kromě toho posledního „Děkuju!“, jež mu dala ještě na chodníku mezi dveřmi. Čap. Ch. Dát s Bohem rozloučiti se, opustiti, zříci se, rozžehnati se. Snad abysme dali Marijánovi „s Pánem Bohem“. Rais. Dáti s bohem lehkomyslné mladosti. Hlad. Kdy sám [návštěvník hřbitova] as dá s bohem světu. Mach. Fam. dávati vale rozloučiti se, zbaviti se. Já naráz jsem dal vale nehodné své službě. Jir. Dáti rozhřešení, poslední pomazání, satisfakci. Dát košem, dát košíček, kvinde odmítnouti, zvl. nápadníka. Dáti šach ohroziti figuru krále ve hře šachové. Přen. Třicet, čtyřicet takových básní a dá taková knížka šach mat celé nejmladší poesii. Šal. Slang. dát boty (komu) vykázati, vyhoditi koho. Nemůžete mezi pořádné lidi, tam by vám dali boty. Přít. Slang. dali mu deku nabili, natloukli mu. Dáti pokoj nechati na pokoji, s pokojem, nezlobiti. I dejte si svatý pokoj! Snad byste nechtěl mladé poupě do sněhu strčit? přestaňte, nedělejte to! Tyl. Dáti komu přednost, vůli. Dali mu vyhazov. Dáti výhost odmítnouti, opustiti. Přijde k němu sama, výhost dá všem, již ji bavili. Kam. Dáti průchod pravdě, spravedlnosti, citům uplatniti, projeviti. Dáti místo žádosti vyhověti. Dali tomu víru uvěřili. Dáti výraz obavám, tužbám a p. vysloviti. Lid. dáti počinek začíti. Dáti na čas dopřáti času. Dejte mi přece na čas! Šrám. Ten si dá na čas, louda loudavá nepospíchá, dělá pomalu. Svob. Dáti si berdo dobře se poměti. Jmění by bylo vaše. To bychom si dali berdo! Šim. Počkej, vínko! Uvidíš! Už jsem jim ho sud vnutil! Dnes si dáme. Svob. Ten si dal to provedl! Zdržovali jej, aby ještě poseděl a dal si aspoň půlku. Šim. Neplač, Honzíčku, já tě nedám! Prav. Dáti v plen, v pospas, v šanc. Stát daný v plen vášnivým zápasům stran nebude státem zkonsolidovaným. Dyk. Svůj čistý zjev a spanilý bys dala v pospas očím zlým. Kam. Dáti ve psí opustiti, zříci se, přivésti v opovržení, na mizinu. Muž držen ve vězení a rodina dána ve psí. E. Jel. Pracující třídy byly třídám vyšším takřka dány ve psí. Ner. Naše víra byla jen ve psí dána u knížat a vrchností všech. Nov. Ne sta, tisíce jsme na syna dali. Rais. Na bratra a na jeho řeči nic nedám nerozhodují u mne, nedbám na ně. Otec dal ten den na mši svatou a babička dala ten den na modlení za všecky Jany svého rodu. Něm. Dal na Matici 100.000 Kč. Když v knize účtů „má“ a „dal“ se srovná, buď stejný smír, jak byla vina rovná. Vrch. Dát na dluh prodati bez placení ihned. Dáti na úvěr, za babku. Nic za to nedám, že přijde vsadil bych se. Dejte mi kilo; zač to dáte? Život bych dala pro něho [milého]. Erb. Cítila, že by za Petra duši dala. Herb. Nebáli se dáti život za kus zvěře nebo za pět tříštek dřeva. Vrba. Za daných okolností. D způsobovati, způsobiti. Dá to hlavy lámání. Tyl. Dalo mu to hodně přemáhání, než na mlýn zapomněl. Mah. Přespočetná židle dala shánění. Čap. Ch. Nastávala výprava za novým bytem a ta dala co proto mistru Kondelíkovi způsobila mu nepříjemnosti. Herrm. [Babička k dětem, které pospíchaly:] No, vy jste mi daly, sotva že dechu popadám prohnaly jste mě! Něm. Tyhle poslední dni [nemoci] mně daly kapitálně. Šim. Teď jsem tomu dal pokazil jsem to, provedl jsem hloupost! Ale vy, strejčku, netrefíte po Praze! — To bys tomu dala, já a netrefím to bys špatně soudila, mýlíš se! Rais. Ale ty, starej, dals těm buchtám včera, co snědl jsi jich hodně? Herb. D přenésti co někam (někomu n. na někoho), podati co komu, položiti koho, co kam, s odstíny odevzdati, strčiti, uvésti, zapsati, vnuknouti, zasaditi, vydati, poslati, zařaditi, vynésti, míti za následek a p. Dej sem růže, ať necítím ten česnek s cibulí! Vrch. Muž dal mi ruku, vedl mne po tmavých schodech. Zey. Slíbiti rukou dáním. Dejte mi na to ruku, že… slibte mi. Staš. Ze špatných divadelních rolí se nedá nic, ale zhola nic udělat, i kdyby si dal člověk nohu za krk. Čap. Dáti psovi náhubek. Dal sis klobouk na křivo. Dejte na hlavu nasaďte si klobouk atp. Dáti na ruku, dáti pokyn naznačiti, upozorniti. Ředitel mně důvěrně dal na ruku, abych vás propustil. Bozd. Sudí sám mu dal na ruku, aby v létě jel na šest neděl do Čech. Hol. Dáti za pravdu přisvědčiti, shodnouti se, souhlasiti. Dáti psaní na poštu, obilí do mlýna, prohlášení do novin, zprávu na buben, na přetřes. Dát co na program. Dáti ruce z kapes. Dáti do pořádku ukliditi, pokliditi. Dáti do parády vystrojiti, vyšňořiti. Dáti do knih zapsati dluh do pozemkových knih, vtěliti do knih, zajistiti v knihách. Dáti do pera vnuknouti, pověděti, sděliti, říci. Dejte tu píseň do jiné toniny přeložte! Dáti trumf přebíti kartu spoluhráče ve hře v karty, přen. zahanbiti. Dáti [vstřeliti] goal, branku. Mělť talent k všemu veliký [kluk]‚ sto goalů jistotně již dal. F. S. Proch. Dáti ránu. Nedal ani ránu nevystřelil; přen. nehnul prstem. Ti mu jich dali. Dali mu na frak. Dáti přízvuk. Dáti do čeho mnoho peněz investovati. Dáti v sázku vsaditi. Hlavu v sázku dej! Zey. Dáti v klatbu proklíti. Hrozil vnukovi, že ho vezme se studií a dá na řemeslo. Staš. Když jsi dal synky na latinu, když chceš z nich míti pány, tak plať! Jir. Dali dítě na handl. Tesaři mu nabízeli, aby se dal mezi ně přihlásil. Prav. Jste mi jaksi povědomý, ale nevím, kam bych vás honem dal? Kosm. Kdyby toho harumpašu [šéfa zastavárny] napadlo, může mě [diurnistu] dát na hodinu s chleba. Herrm. Toho psa jsme už dávno dali pryč. Dáti najevo, na srozumění, na srozuměnou zřetelně naznačiti. Dáno znamení, dán pokyn, aby hra započala. Dáti pozor na sebe, na jazyk. Dej si pozor, na veliké svátky nosívá Vojtíšková na hlavě ten hedvábnej šátek od Horňáka všimni si. Herb. Slovo dalo slovo, postál jsem s paničkou chvilku řeč se rozproudila. Herrm. Madam, my bychom rádi viděli nějaký brajgl — dejte něco dohromady! Kronb. Arch. v datování. Dáno v Praze 1. ledna 1935. D dovoliti, dopustiti, nechuti komu co (n. s inf.). Bránil jsem se dlouho, ale žena nedala a nedala. Čas. Dětem to nedalo, i zjevily se všecky tři ve dveřích. Durd. Nedalo mi to, abych se nepodívala, co s ním [Taliánem] budou dělat. Něm. Roupy jí nedaly byla neposedná. Herrm. Kdyby tatíček nebeský dal a vyhráli jsme z lutrie. Staš. Nedej nebe, aby našli tvůj drahocenný prsten! Mah. Zastupte vchod, nedejte uniknout! Krás. Něco mu nedalo dobře dělat. Dá si říci bude souhlasiti. Ona si dá říci a svolí ti peníze na směnku zapůjčiti. Svob. Ach kamaráde, dej si sloužit, jsme herci všichni. Šim. Dejme tomu! předpokládejme, připusťme! Arch. Kdo zná život škol vysokých, dá mně, že máme-li míti jednu universitu, potřebujeme dvě přisvědčí, přizná. Mas. Na těch věcech ostatně bylo zločinné jen to, že jsme se při nich dali chytit. Šrám. Ale dal jsi na sebe čekat, nevěrníku, nejdeš dlouho! Svět. Vhod mu to snad nebylo, ale nedá na sobě nikdy nic znáti. Čap. Ch. Dej na sobě záležet! dobře se chovej, nezadej si! Dala si záležet na obědě pečlivě jej připravila. Šim. Dal si kdosi na místodržitelství záležet, aby nás domrzel udělal to důkladně. Krás. To je dost, že se dáte také vidět! že přicházíte na návštěvu a p. Císař se rád dal takto ve vší velebnosti panovnické viděti okázale vystupoval. Jir. Dal se viděti dal veliký dar. Dal se asi v tento smysl slyšeti pravil, prohlásil. Tyl. To by se dalo slyšet to je příjemná zpráva. Čap. Ch. Pobízeli, nutili, aby všichni pili a dali si chutnat. Jir. Nespr. podle francouzštiny: Dala vytrysknouti takovému proudu lítosti, že Arnošt podlehl pathosu chvíle povolila. Čap. Ch. Dala nápoji [čaji] hodně se zabarviti, že byl jako rudé víno. Mah. Dal spadnout dýmce upustil dýmku. D dá se je možno. Chvátal jsem, jak se dalo. Hol. Kde co se dalo, okrášleno bylo růžičkami, stužkami, chvojím. V. Mrš. Starý strom se nedá ohýbati. S výšiny dalo se celé městečko dobře přehlédnouti. Rais. Zde se nedá nic dělat. D poručiti, uložiti, svěřiti komu co (n. s inf.) Král na výstrahu tisíc bojovníků dal vbíti na koly. Mach. Dej mne z vody vytáhnouti, osekej mé žluté proutí! Erb. Již za jitra dal si osedlat koně. Jir. Někomu, kdo s tím [starostenstvím] ještě neměl co dělat, to dát nemůžeme. Rais. Vzal se o to sbor, dal to advokátovi. Čap. Ch. Hej, zemanům a pánům dal Bůh všechno pod moc? Mah. D dáti se (do čeho) pustiti se do nějaké činnosti, začíti. Dáti se do práce, do pláče, do smíchu, do řeči, do křiku, do hádky, do pití, do hraní, do karet. Dáti se na cestu, na útěk. Chlapík se dá do větru uteče. Herb. Dalo se do deště. Dalo se do sněhu. Jir. Dám se s ním do soudu. Svět. D pustiti se do nějakého předmětu. Dal se s chutí do koláčů mandlových a mřížkových. Šim. Do fraku se dali moli. Prav. Do Antoše se dala najednou taková zima a pak zas takové horko, že klesl bezvládně na zem. Svět. D pustiti se do koho n. čeho s vádou n. s praním. Dal se do mne vyhuboval mi. Dali se do sebe. Mějme odvahu dáti se do křížku se všemi bubáky, s kterými se potkáme na českých nivách! Dyk. D zamířiti kam. Dal se v pravo lesnatým svahem dolů. Jir. Oči jí jen hrály a nejraději byla by se na kvap dala s těmi hochy a děvčaty nedělně vystrojenými, kteří kvapili k této muzice. Jir. D Dial. dáti se po kom vydařiti se. Tak umíněná a zlostná je, bůh ví, po kom se dala! Sum. D oddati se komu, čemu. Dala jsem se cele, duší a tělem tomu, jejž miluji. Zey. Dáti se na kněžství, na řemeslo, na vojnu, do služby, do kláštera, za čeledína. Dát se na pití, na pokání. Poslouchejte, co vám ještě upřímného řeknu, když už jsem se dala na upřímnost. Čap. Ch. Dali se na katolictví přestoupili ke katolictví. D vydati se. Dáti se v nebezpečenství, na smrt, na milost a nemilost. D nedati se brániti se. Hospodyně dělala zle, já se nedal. Rais. Hoch se nechtěl dát a rvačka byla hotova. Jir.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 7374
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 7374
|