- druhý čísl. mající v pořadí číslo dvě. Tlesklo políbení první, druhé, třetí, čtvrté. Mach. Je pozdní večer — druhý máj. Mácha. Rotmistr po druhé mávl mečem. Jir. Druhý prst ukazováček. Druhá druhá hodina. Jak rychle teď čas ubíhá — druhá, třetí, čtvrtá, pátá již odbila. Štol. Václav Druhý, Sixt Druhý. Za půl druhého (řidč. druha) roku za jeden a půl roku. Rovnou se dal zavést ke kapitánu, s tím jednal, sám druhý mezi čtyřma očima. Jir. Byla jedna matka a byla sama druhá těhotná. Erb. Mari nemohla se zpamatovati, neboť nejdříve se ulekla, že je prozrazena, druhým dílem řezník nestydatě ji napálil za druhé. Herb. Gram. druhý stupeň komparativ. Mat. druhá mocnina, odmocnina. Rovnice druhého stupně v nichž je neznámá v druhé mocnině. Povyšovati, zmocňovati číslo na druhou. Přen. Dáma, rovněž estétka na druhou, jezdila ráda na bicyklu přemrštěná. Neu. D jeden — druhý ve výrazech vyjadřujících vzájemnost, vespolnost. Jeden se díval na druhého. Prav. Jeden na druhém seděl a přece všichni se sem vešli. A. Mrš. To je hodná panenka! volali dělníci jeden přes druhého najednou, horlivě. Herb. Kohouti jeden za druhým ve dvoře zakokrhali. Svět. Vzal [farář] jedno [umouněné dítě] po druhém na faru a myl je každé jednotlivě. Herb. Jedna krásnější než druhá. Erb. Když to vezmeme jedno k druhýmu, dám já mu do roka utržit sto čtyřicet zlatejch spočítáme-li vše dohromady. V. Mrš. Kde je v domě taková čtenářka, tam musí býti i noviny, jedno patří k druhému. Svět. Měl sedm synů — jeden větší jonák než druhý samí jonáci. Herb. D příští, následující. Druhý den vždycky moudřejší. Přísl. Druhého dne probudil se s hlavou lehkou následujícího. Herb. Tech. druhý produkt surový cukr vyrobený z druhé cukroviny, získané svářením zeleného syrobu. Tkalc. druhé česání, kroucení, mykadlo, posukování a p. Hud. druhý hlas, druhý houslista a p. (op. první). D nižšího stupně, nižší. Byl dosud druhým kočím v zámku. A. Mrš. Řád sv. Anny druhé třídy. Lum. D přidružený, doplňující, náhradní. Lorynka nasadivši si tento druhý zrak, prohlížela nejdříve pečeť brejle. Krás. Zvyk je druhá přirozenost. Přísl. To [Vyšehrad] Blaník druhý jako Blaník. Klášt. Druhého Mrštiny není na Chuděnicku takového člověka jako je Mrština. Šmil. Vážím si tebe jak druhé matky. Šmil. D opačný, protější. Hrobník rejdil za svou prací na druhou stranu hřbitova opačnou. Tyl. Radil mu, aby právě naopak se snažil dosáhnouti nějakých lepších důstojnických épaulett, které by mu umožnily přejíti „na druhou stranu“ zběhnouti k nepříteli. Vrba. Aby si na živobytí vydělal, vyběhne na druhou stranu do sousedního Pruska. Jir. Ostatně příslušným Hanziho bylo v celku jedno, co bude dělati a čím tam bude na druhém břehu v Americe. Her. Hlas, jenž zpíval tuto píseň ke klavíru, byl podivně silný a teplý, a přece zduchovělý, jakoby přicházel s druhého břehu ze záhrobí, zásvětí. Šal. D jiný, v pl. ostatní. Chodíval kdysi na Klamovku v Košířích, aby se tam zbavil všeho ostychu v obcování s druhým pohlavím ženami. Herrm. A pruty zkvětly a ovoce nesly: Leč dospěl jenom jich jeden; druhé dva svadly ostatní. Erb. Otevřela jsem mu srdce své jako snad žádnému druhému člověku na světě. Šmil. Jen noviny si ještě držel z druhé ruky ne přímo, od jiného odběratele. Her. Vychován ovzduším Čertova kopyta, převzal mechanicky všechna jeho gesta, jeho posměchy. Ale všechno bylo u něho z druhé ruky odvozené. Dyk.
|
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1258
Zobrazeny karty 1-3 z celkem 1258
|