• fakt, -u m. (pl. fakty, gen. faktů), faktum, -ta (pl. fakta, gen. fakt) n. událost, skutečnost, co se stalo, událo. Korunovace Bar-Kochby není ovšem faktem historií zjištěným. Vrch. Nevím, jakým uhlazeným slovem bych zakryl faktum, že chasa si před hody masa hleděla nakrásti. Herb. Lazar se — pravda — za boháče přimluvil, ale faktum je, že jeho přímluva nebyla zhola nic platná. Vrba. Co Ti dnes o Benediktovi píšu, nemá býti ani obžalobou ani obranou, bude to pouhé vypravování fakt, tak dalece objektivní, jak toho dovedu. Zey. Všecek pokrok a všecka nespokojenost člověka je protestem proti t. zv. logice faktů. Mas.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 227 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 227